FOTOGRAFIE CELEBRIT III. ANEB PRDEL ZNOVU VZKRISENA

DRUHA CAST

Na prahu noveho milenia se kdekdo pokousi vyuzit symboliku prelomu letopoctu. Jeden chce do pristiho veku vstoupit duchovne obrozen, jiny ocisten od hrichu, dalsi ceka na ufony a dlouhou chvili si krati popijenim kyanidu. A i kdyz apokalypsa se nekonala a vetsina z nas brala oba minule silvestry pouze jako prilezitost poznat krasy mistni zachytky, preci jen snad kazdemu prislo na mysl alespon proste novorocni predsevzeti.

Ja to mel jednoduche: dosti vysoky pocet lidi mi dal na vedomi svou prosbu, hrozbu, udiv ci nelibost nad dlouhou krizi Prvni Virtualni Prdele. Ve zkratce, po pocatecnim nadseni zajem ctenaru a hlavne tvurce upadl [moc prace, skola, znate to...] a tak jsem neupdatoval tyhle stranky skoro rok. Ale vse se nakonec v dobre obratilo, momentalne prebyvam v Britanii, a po vic jak pul roce stravenem flamovanim a divkarenim, navstevou doma a pekelnym zkouskovym mam uz zase cas, vybaveni, a hlavne chut se Prdeli venovat. Postupne budu prihazovat vsechno co bylo zameskano, a casem planuju i novou sekci na motivy "Zivot za Kanalem aneb Jak anglofonni studentici prichazeji o iluze". Uvidite.

Ale abych jen plane nekecal- zascrollujte si nize a prohlednete si tech cca 50 staronovych fotek ve ctyrech sekcich- Silvestr u Skota, Sazava 2000, Chatari a chalupari, a ovsem Sileny Sedlonov.

Kdo si chce zavzpominat, necht se mrkne i na dve predesle stranky fotografii- ty nejstarsi [pred 1998] i novejsiho data [1998-1999] jsou vsem plne k dispozici. Diky Trpaslikovu scanneru tu mame i nekolik exkluzivnich obrazku nefotografickeho charakteru - zde je jejich seznam. A kdo uz nevi co, kde, kdy a jak, muze vyuzit chronometr nebo se na vsechno vykaslat a zajit do baru.

- Mrash

Silvestr u Skota '01 - Dalsi skvela silvestrovska oslava, tentokrat u Skota na jeho horske boude v jednom zapadakove u Rumburka. Vcelku se zucastnilo 17 lidi, v tom nekolik budoucich vinaru a hospodskych, kteri obstarali kvalitni "zkusebni material". Pravda je, ze ho vetsinu take vypili, 35 piv za den jako Milos hned tak nekdo neda... Ale ze dvou sudu, dvou 15ti litrovych demizonu vina, a predevsim z obrovske zasoby destilatu a likeru [jen ja jsem vzal pet litru whisky a bechera...] toho na nas zbylo jeste dost. Osobne jsem se kazdy den probudil kolem peti rano na kresle v obyvaku, a teprve po delsim rozkoukavani se presunul do spacaku... a zdaleka jsem nebyl sam. Mno, samotny silvestr stal skutecne za to, delbuchy v mise buraku byly zajimavym zpestrenim vecera [a rana, kdy se luxovalo], ale zdaleka ne takovym jako delbuch v okurce [pak jsme myli strop]. Trpaslik sezral jed na krysy a zapil to francovkou, a prezil to [no comment]. A na zlomu letopoctu jsme bouchali sampanske na strani, kouleli se ze strane, a sledovali rachejtle nad Rumburkem. Mirne jsem se na te snezne plani ztratil, a odpoved skupinky mistnich obcanu, jichz jsem se slusne otazal: "Ha, kudy do chaty?" si docela dobre pamatuji- "To je nejakej vozrala, tato, ten bude urcite vod Skotnicu!". Jak vidno, nase povest nas predchazi...

Voda 2000 - Posazavsky express - Kazde leto jezdime na vodu, a beda tomu kdo zustane doma za peci! Ehm, prijde sice o dest, komary a uplavici [nazdar Pisky :-], ale drobne potize odradi jenom mekone. Na "vlnach odvahy a dobrodruzstvi", jak rikaval Batlicka, se odhaluji charaktery [nekdy doslova, viz Zuzka minuly rok...]  a rozlicna nebezpecensti maji jediny vysledek - zizen. Tentokrate jsme se vydali na znamou to trampskou staci Sazavu, ale reka nas docela zklamala. Je to mnohem vetsi stoka nez Ohre, a od Stvoridel dal lemuje brehy temer jednolite chatove mesto. Taky bylo malo vody, a slusne perejky na poslednim useku uz celkovy dojem nezachranily. Presto jsme si uzili srandy vic nez dost - Skot se vykoupal v goretexove bunde, ktera je jak znamo nepromokava, takze saty pod ni uz mu neuschly, Viktor sjel cca dvoumetrovy jez, vybaven pouze spodkami a padlem, a ovsem, doslo k dalis pamatne parbe. Oslava mych narozenin v zamecke vinarne ve Zruci zacala nenapadne- kazdy dal flasku vina a veceri. Nasledne jsem objednal rundu panaku vsem... a pak vsichni panaka me. Desatero fernetu a ginu jsem jeste ustal, ale Mokrin vajecny konak me dokrmil. Ale protoze se ostatni take neflakali, docela jsem zapadnul...kazdy nechal v te knajpe dobre petikilo. Cesta zpatky vedla po kolejich. Padali jsme jak hrusky, a otloukali se o prazce [a na vykrik "Pozor, vlak!" se vrhali do skarpy- doted jsem nezjistil, kdo byl ten zatracenej vtipalek co to na me rval kazdejch pet minut]. Na moste pak dala vetsina lidi sbohem sve veceri. Presto, kdyz jsem rano vylez ze stanu, kouknu a vidim - pred vchodem mam Labakovo cerveny zeli! Vcelku vzato, byla to prdel :-]

Chatari a chalupari - Dalsi drobna tradice se pomalicku vyvinula z meho zvyku sezvat zacatkem cervence tlupu lidi k sobe na chatu, za ucelem oslavy zivota. Prvni byl masovy konec gymplu ve Stupne, dalsi rok nasledovalo Stupno repete, a pak uz tyto oslavy nabraly znacne komornejsi duch a presunuly se na nasi novou rodinnou latifundii v krivoklatskych hvozdech. A ovsem, misto sudu piva jsem zacal brat velikou zasobu rozlicnych tekutin za ucelem mixovani puncu [vsechny recepty najdete v Mrashove baru].   Zde nabizim mixovany vyber z fotografii z let 1999 a 2000, nektere pochazeji i z mimoradne zarijove oslavy prvniho to roku, kdy jsem na Krivoklate pruvodcoval. Docela sranda, nejvic jsem si uzival vychutnavky turistu pri popisu hladomorny...

Sileny Sedlonov - Zapadla vesnicka v Orlickych horach je vyznamna tim, ze v ni ma chatu Ondra Schmidt. Tim je receno vse. Jelikoz jsem se tam uz relativne dlouho nepodival [ma jatra mi dnes a denne dekuji], jsou tyto fotky starsiho data, z leta 1999. Ac pouze dvoudenni, byla tahle kalba docela silny kafe. Klasicke lahvacovani pres sobotu zavrsila diskoteka ve Sneznem, kde se Ondra porval s jednim mistnim svalousem [coz jsem zaspal], Trpaslik s Kilisem se bavili lezenim na stromy a polehavanim na poli... tudiz jsme domu sli dve hodiny. Druhy den byl ve znameni navratu k prirode, po destem zmarenem pokusu o taborak v poli jsme skoncili u opekanych kurat na zahradce mistni hospody. Nakonec to byl hodne vydareny vecer, bavili jsme se pokusy se psem, sekerou a Ondrou, a poslouchanim Lubosovych historek kde maji nejlepsi zachytky, jak se fotili s kamaradem a s "pacienty" v marnici, a jak sezrali sousedovic psa za tri litry [...].

Zpet na hlavni stranku

By Mrash