Hrad Kokořín
Jádrem rozsáhlého a neobyčejně hodnotného krajinářského celku, vyhlášeného v roce 1976 za Chráněnou Krajinnou Oblast Kokořínsko, je údolí potoka Pšovky, zváno Kokořínský důl podle hradu, jehož věž je dominantou širokého okolí.
Hrad KOKOŘÍN dal ve druhé čtvrtině 14. století postavit Hynek Berka z Dubé, jemuž již patrně nepostačovala tvrz nad západními skalními srázy kokořínského údolí, zčásti vytesaná ve skále.
Majitelé panství obývali hrad nejpozději do prvního nebo druhého desetiletí 16. století. Od té doby byl vystaven ničivé síle přírody i nezodpovědných lidí, až se z něj do 1. poloviny 19. století stala zřícenina.
Tu si spolu s celou zdejší dramaticky působící krajinou oblíbili romantičtí umělci, např. malíři Antonín Mánes a Max Pirner, básník Karel Hynek Mácha aj. V roce 1894 Kokořín koupil velkostatkář Václav Špaček, jehož syn Jan dal hrad v letech 1911 - 1918 nákladně obnovit a upravit pro návštěvnický provoz.
Kokořín je od roku 1950 vlastnictvím státu. V letech 1974 - 1981 byl hrad celkově opraven a technicky přispůsoben modernímu návštěvnickému provozu.
Ve vnitřních prostorách hradu jsou sbírky dobového nábytku, expozice českého romantického umění a památník K. H. Máchy.
Zámek Liběchov
V severním sousedství Mělníka, na křižovatce silnic z Prahy do Ústí nad Labem a České Lípy, leží obec LIBĚCHOV, v níž stávala již od středověku vodní tvrz, přestavěná na okrouhlý renesanční zámek.
Ten dal v době kolem roku 1730 jeho tehdejší majitel Jáchym Pachta z Rájova přestavět na pohodlné barokní sídlo s formální zahradou. Projekt zámku vypracoval architekt František Maxmilián Kaňka a o uměleckou výpravu této rezidence se zasloužili částí Kaňkovi spolupracovníci,
sochař Matyáš Bernard Braun a malíř fresek Václav Vavřinec Reiner. Josef Navrátil opatřil některé místnosti zámku nástěnnými malbami a Václav Levý obohatil svými kolosálními sochařskými výtvory zalesněnou skalnatou krajinu nad Liběchovem (jeskyně "U ještera", jeskyně "Klácelka", "Blaník" aj.).
Generální rekonstrukce liběchovského zámku v 70. letech 20. století umožnila vytvořit tu a v roce 1977 zpřístupnit veřejnosti expozici asijských sbírek Náprstkova muzea v Praze.
Zámek Nelahozeves
V jihozápadní části mělnického okresu, v těsném sousedství Kralup nad Vltavou, města gigantických průmyslových podniků, je významná památková lokalita NELAHOZEVES.
V Nelahozevsi stojí renesanční zámek, budovaný od roku 1553 pro Floriana Griesbecka z Griesbachu, dokončený roku 1613 a upravovaný v 19. století.
Od roku 1948 byl ve správě Středočeské galerie, která zde zejmána z fondů Roudnické lobkowiczké sbírky zřídila expozici obrazů z konce 16. století.
Od roku 1993 je zámek zpět ve vlastnictví Roudnické větve rodiny Lobkowiczů.
Pod zámkem, naproti gotickému kostelu sv. Ondřeje, je dnes v domě čp.12 - Památník Antonína Dvořáka , hudebního skladatele, který se v Nelahozevsi dne 8. 9. 1841 narodil a prožil tu jedenáct let svého dětství.
Expozice v jeho rodném domě je otevřena: Út-Čt 9-12,14-17 hod.; So-Ne celoročně.
Zámek Veltrusy
V obci Veltrusy se rozprostírá areál jednoho z nejvýznačnějších
barokních zámků v Čechách - státní zámek VELTRUSY.
Zámek dal postavit v 2. desetiletí 18. století Václav Antonín
Chotek, rokokově jej dal před rokem 1755 rozšířit jeho syn Rudolf
a klasicistně upravit na počátku 19. století prasynovec Václava
Antonína Jan Rudolf Chotek, který se přičinil o vytvoření
rozlehlého přírodně krajinářského parku,
založeného v 80. letech 18. století na ploše 280 hektarů někdejšího lužního lesa a zemědělsky obdělávaných polí.
Je to u nás ojedinělý tzv. okrasný statek.
V parku byla zbudována řada menších romantických a klasicistních děl - neogotický mlýn, pavilóny, můstky nad umělým průplavem, umělá jeskyně aj.
V části je ohrazená dančí obora a po parku se volně potulují pávi.
V zámku byla v roce 1964 zřízena expozice šlechtických interiérů 18. století s vynikajícími ukázkami uměleckohistorických prací evropského a asijského původu.
Památná hora Říp:
Při třetihorní sopečné činnosti vyvřela i osamocená hora Říp, kníž se váže prastará pověst o příchodu praotce Čecha a o začátcích trvalého osídlení Čech. Na památku slavného vítězství nad německým panovníkem Lotharem roku 1126 v bitvě u Chlumce dal téhož roku český kníže Soběslav I. vybudovat na místě dřevěného kostelíka dnešní rotundu. Stavba je vybudována z opracovaných opukových kvádříků. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jíří, patronu orby.
V květnu 1868 se zde konal tábor lidu na obnovéní českého státního práva. Při této příležitosti byl z hory vyzdvižen základní kámen pro budovu Národního Divadla v Praze. Říp je vyvřelá čedičová kupa 459 m. n. m., byla zalesněna až koncem 19. století. Je útočištěm zvěře a hnízdištěm ptactva. Na jeho svazích se vyskytuje vzácná teplomilná a stepní flóra.
Rotundu je možno navštívit každý den kromě pondělí.
Prohlídka s výkladem se konná každou půlhodinu.
Z hory Říp je nádherný výhled na Polabskou nížinu a České středohoří.
U rotundy si lze zakoupit suvenýry nebo posedět u občerstvení.
Zámeček v Hoříně
Původně lovecký zámek z doby kolem roku 1700 (G. B. Alliprandi),
přestavěný F. M. Kaňkou v letech 1713-20 a J. Chr. Spannbruckem
v letech 1736-46. Zámecká kaple přistavěna A. Luragem roku 1747.
Barokní štuková výzdoba J. Bossiho, nástěnné malby J. Pešiny z
let 1760-63, v kapli nástropní freska J. P. Molitora z roku 1746.
Zámek Liblice
Barokní zámek, jehož stavba byla zahájena roku 1699 (G. B.
Alliprandi), s plastikami z dílny Ign. Platzera (roku 1770).
Kostel v Libiši
Gotický kostel z 2. poloviny 14. století, s malbami z konce 14.
století. Evangelický kostel z roku 1789.
Kostel v Cítově
Kostel původně románský ze začátku 13. století (roku 1943 objeven
románský portál), zbarokován v 2. čtvrti 18. století.
Hradsko
Slovanské hradiště knene Pšovanů ze střední doby hradištní na
pískovcovém suku, přístupné jen úzkou šíjí, patrně hrad Canburg,
připomínaný k roku 805 (sousední osada Kanina), na hradišti u
vchodu kostel sv. Jiří, původně gotický či ještě, částečně nově
postaven roku 1874.
Vidim
V obci Vidim jsou k vidění příklady dřevěné lidové architektury.
Nosálov
Nosálov je vesnice se zachovalou lidovou architekturou, která je
státní památkovou rezervací, s nádherným výhledem na Bezděz.
Pokličky
Pokličky jsou pískovcový přírodní útvar tyčící se v nádherném
Kokořínském údolí nedaleko hradu Kokořín.
Zpět na stránku Mělník.
Tyto stránky vytvořil a spravuje MARKL Mělník
Jste host číslo
této stránky od 1.4.1997 .
Hrad Kokořín 
Zámek dal postavit v 2. desetiletí 18. století Václav Antonín
Chotek, rokokově jej dal před rokem 1755 rozšířit jeho syn Rudolf
a klasicistně upravit na počátku 19. století prasynovec Václava
Antonína Jan Rudolf Chotek, který se přičinil o vytvoření
rozlehlého přírodně krajinářského parku,
založeného v 80. letech 18. století na ploše 280 hektarů někdejšího lužního lesa a zemědělsky obdělávaných polí.
Je to u nás ojedinělý tzv. okrasný statek.
V parku byla zbudována řada menších romantických a klasicistních děl - neogotický mlýn, pavilóny, můstky nad umělým průplavem, umělá jeskyně aj.
V části je ohrazená dančí obora a po parku se volně potulují pávi.
V zámku byla v roce 1964 zřízena expozice šlechtických interiérů 18. století s vynikajícími ukázkami uměleckohistorických prací evropského a asijského původu.
Při třetihorní sopečné činnosti vyvřela i osamocená hora Říp, kníž se váže prastará pověst o příchodu praotce Čecha a o začátcích trvalého osídlení Čech. Na památku slavného vítězství nad německým panovníkem Lotharem roku 1126 v bitvě u Chlumce dal téhož roku český kníže Soběslav I. vybudovat na místě dřevěného kostelíka dnešní rotundu. Stavba je vybudována z opracovaných opukových kvádříků. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jíří, patronu orby.
V květnu 1868 se zde konal tábor lidu na obnovéní českého státního práva. Při této příležitosti byl z hory vyzdvižen základní kámen pro budovu Národního Divadla v Praze. Říp je vyvřelá čedičová kupa 459 m. n. m., byla zalesněna až koncem 19. století. Je útočištěm zvěře a hnízdištěm ptactva. Na jeho svazích se vyskytuje vzácná teplomilná a stepní flóra.
této stránky od 1.4.1997 .
