Kolárství: Dalsími zajímavými remeslníky byli kolári, kterí dovedli zhotovit vse drevené, co melo kola. Posledními byli pan Hraba na Psovce, a pan Pizl na Podolí. Ten umel navíc vyrobit i sánky rohacky a lyze.
Drakslírství: Dalsím oborem byli drakslíri - soustruzníci ze dreva. Poslední z nich, pan Pokorný, sídlil naproti "Besede" a pan Novák bydlel v Nové ulici. Oba byli velice důlezití pro kluky jako dodavatelé drevených kác. Pan Novák vyrobil na pockání z modrínového spalícku za dve az tri koruny (podle velikosti) nádhernou, lesklou kácu, která drandila o sto sest. Samozrejme ze byl predevsím tvůrcem válecků na nudle, palicek na maso, drzadel k zehlickám a podobne.
Kartácnictví: Velmi mnoho práce mel téz kartácník pan Koudelka. Jeho sortiment byl rozsáhlý - kartáce na saty, boty a na hrebelcování koní, smetáky, smetácky a plno dalsích , dnes jiz zapomenutých potreb k cistení, mytí a natírání. Bylo to fortelné remeslo.
Sedlárství: Sedlárů bylo na Melníku nekolik. Posledními v tomto cechu byli mistri Kudlácek na Psovce a Slánský na Karlove námestí. V meste na soutoku Labe a Vltavy uz asi nikdo nezhotoví jezdecké sedlo konský postroj nebo bic.
Bicarství: Poslední bicar, pan Růzicka, mel svou dílnu ve Starých Mlazicích. Jeho výrobky - bohate zdobené bice s pruznými strapecky a umelecky splétanými svihlíky byly vpravde výtvarnými dílky.
Provaznictví: Zajímavým a velice zádaným remeslem bulo provaznictví. Ve ctyricátých letech byli na Melníce jeste tri provazníci.Posledním, který pracoval ve své dílne, byl pan Ráda na Podhradí.
Kamnárství: Bez kamnárství byl zivot ve meste nemozný. Dobre táhnoucí kamna byla podmínkou dobré pohody v rodinách. O to se starali naposled tri mistri: Rehák v Nové ulici, Setvín u Safranice a Trousílek u cihelny.
Podkovárství: Podkovárů bylo na Melníce nekolik. Dovedli nejen zhotovit podkovy a okovat kone, ale poradili si i s drobnými veterinárskými zálezitostmi. Nejznámejsím z nich byl mistr Tykal, jehoz kovárna stávala na rohu ulic Bezrucovy a Vodárenské. Za první republiky byl dlouholetým starostou mesta, poslancem parlamentu a blizkým důverníkem prezidenta Masaryka. Není divu, byli oba kovári.
Hrncírství: Na Blatech mel svou dílnu hrncír pan Tomsa. Své sádelníky, krajáce, pekáce a spousty prekrásných buclácků vystavoval a prodával na melnických jarmarcích v Husove ulici. Tam se o výrocních trzích sjízdeli hrncíri z celého kraje.
Cloveku zůstává rozum stát nad tím, ze remesla, která po staletí vzkvétala, zanikla behem nekolika málo let.