Poslal: Johny
Název: "Cesta z kina"
Přidáno: 28.8.2001

Jdeme prave z kina z romantickeho filmu a abychom si zkratili cestu, tak jdeme pres park. Je letni horka noc, v parku je tma a ani zivacka. Drzime se za ruce a jdeme beze slov. Pustis mou ruku a chytnes me kolem pasu a pritulis se z boku ke me a jdeme tak jeste kousek.

"Chce se mi curat", povidam. "Me taky", odpovis. Zastavime pod velkym stromem. Otacim Te k sobe, zvedam Ti bradu a dlouze se Ti divam do oci. Vidim v nich nehu, vasen, lasku. Jsi tak rozkosna. Pomalicku se priblizuju, sklanim niz az se me rty dotknou tvych. Elektricke jiskricky preskoci mezi nasimi tely. Prisavam se k Tobe a ty ke me, nase jazycky si hledaji cestu jeden k druhemu a propletaji se v nekonecnem polibku. Sahnes dolu, rozepnes mi rifle a vytahnes ho ven. Pak rozepnes svoje rifle, stoupnes si tesne ke me, chytnes muj ocasek a zasunes ho k sobe do rifli pod kalhotky. "Ted curej" septas. Neni to jednoduchy, ale nakonec se mi podari uvolnit a poustim horkou tekutinu ven. Pritisknes se ke me jeste vic a pustis to taky. V nasich klinech a dolu po nohach se nam rozleva horko. Nase rty jsou stale jeste spojeny. Pocit ulevy se dostavuje hned. Odtrhnu se od tebe, klekam si pred tebe, ztahuju ti rifle a pritisknu se na tvou jeskynku usty. Jazyckem pronikam mezi zavojicky. Chut se meni ze slane na sladkou, jak z tebe pristi milostny nektar. Tise stenas a lehce prirazis na muj jazyk. Ani me to nenechava chladnym a stoji mi jako svice.

"Chci te" septas," pojd uz do mne". Nic mi neni vetsim potesenim, nez toto prani splnit. Postavim se proti tobe, opru te o ten strom, chytnu te na jedne strane pod kolenem a tvoje ruce sjedou dolu, uchopi meho bojovnika a nasmeruji tam, kam patri. Zajizdim dovnitr. Prudce a vasnive. Vykriknes rozkosi. Zacnu prirazet. Divoce a prudce. Slysis, jak se tricko na zadech trha o kuru stromu, okraje kury se ti zabodavaji do zad. Bolest smisena s rozkosi te privadi do transu. Kricis a zbesile prirazis. Moje vzruseni stoupa stejnym tempem. Zrychluju nezrychlitelne. Vse se ve me svira az mi najednou ztuhne na kamen a z jeho vrcholu vyrazi proud horke lavy a zaplavi tvoji jeskynku. Citim, jak se ve stejnem okamziku jeji steny sevrou ve vrcholne kreci. S vykrikem se mi zhroutis do naruci. Jeste stale spojeni te pokladam na zem a zasypavam tvuj oblicej tisicem drobnych polibku...

Zpatky

© 2001