John Williams - Indiana Jones and the Last Crusade

Je nesporné, že k jednomu z nejzábavnějších filmů všech dob vznikla hudba, jež by se dala charakterizovat podobnými výrazy. Hrdinská, plná hravosti, úcty, mystiky, humoru a ironie. Není příliš soundtracků o kterých by se dalo říct, že jsou vtipné nebo humorné, pokud se nejedná vyloženě o hudbu k parodickému filmu . Některé skladby Indyho 3 mají takový podtón ironie, že určité pasáže působí jako parodie hororové nebo akční hudby. První skladba je toho dokladem, kdy je záporář zastoupen přehnaně zlověstným motivem, zatímco mladý Indy rozpustilým popěvkem.

Jelikož jsem soundtracky dvou předchozích dílů neslyšel nemohu objektivně srovnávat. Nicméně mohu vyjmenovat, čím se Williams stoprocentně odlišil. Vedle již zmiňované dávky humoru je to majestátní motiv grálu, motiv Němců, vynikající skladby (mimochodem s jedním z nejoriginálnějších názvů, které jsem kdy na nějakém OST viděl) SCHERZO FOR MOTORCYCLE AND ORCHESTRA. Chybět naopak nemohla jedna z nejslavnějších Williamsových skladeb RAIDERS MARCH, zde spojená se všemi hlavními motivy do závěrečných titulků.

Indiana Jones a poslední křížová výprava určitě patří mezi nejlepší Williamsova díla. Patří k těm jeho stěžejním z nichž později chtě nechtě čerpá inspiraci - předtím to byly například Čelisti a Hvězdné války. Na srovnání Poslední křížové výpravy a Schindlerova seznamu je vidět Williamsův široký záběr, kdy vedle sebe koexistují skladby jako ESCAPE FROM VENICE. (Indy) a třeba JEWISH TOWN (Schindler). V této chvíli se nemůžu ubránit, abych nepřerušil recenzi, neboť při jejím psaním mám soundtrack puštěný. To všechno kvůli tomu, že právě hraje NO TICKET - smyčce s flétnou zapřažené do parodického vozu, jehož obětí je dramatická hudba , pro niž mám pseudonázev vyčkávací. No nic. Zpět.

Jones je velkou měrou filmem akčním, což se samozřejmě odráží také na hudbě. Williams posluchače nešetří změkčilou rytmikou, nebo nekonečnou (tzv. Zimmerovou) smyčkou. Skladby jsou svébytné díla, opřené o rychlé nástupy orchestru, mohutnou gradaci, mnohovrstevnost a časté momenty překvapení. Možná to vypadá jako příliš mnoho superlativů shromážděných na jednom místě, ale jiná slova prostě volit nemůžu. O hodnocení odmítám s kýmkoli diskutovat.

Roman Dvořák