Neologismy
ve vietnamštině
(písemná
práce z vietnamského jazyka)
Vypracovala:
Petra Karlová
Vietnamistika,
4. ročník
Praha,
leden 2002
Obsah
Úvod.............. 3
1.
Termín neologismus.......................... 4
2.
Neologismy 4
2.1 Slova vietnamského
původu 5
2.1.1
Slova vzniklá skládáním 5
2.1.2
Slova vzniklá zkracováním.............. 6
2.1.3
Neosémantismy............ 6
2.2
Problémy při zápisu slov.......... 7
2.2 Slova přejatá.... 8
2.2.1
Z jakých oblastí jsou slova přejímána 8
2.2.2
Z jakých jazyků jsou slova přejímána 9
2.2.3
Proces vietnamizace a problémy při zápisu slov cizího původu. 11
3.
Čistota a vývoj jazyka – trendy v současné vietnamštině........................ 13
Závěr.......... 15
Použitá literatura..................... 16
Neologismy ve vietnamštině
Studium neologismů ve vietnamštině je velice svízelné. Hlavní příčinou je prakticky úplná absence teoretického zázemí. Lze říci, že dosud neexistuje studie, která by se systematicky zabývala neologismy, a jakákoliv díla mající vztah k tomuto tématu jsou v podstatě zanedbatelná. Toto pramení ze samotné vietnamské jazykovědy, která nemá tak dlouhou tradici jako například evropské jazyky, což také vysvětluje, proč vietnamština dosud nemá oficiálně zakotvena pravidla jazyka, a to nejen u pravopisu a gramatiky. Následkem toho existuje v různých jazykovědných oblastech mnoho teorií, které si nezřídka protiřečí nebo velmi málo vystihují povahu vietnamského jazyka.
Kvůli zmíněnému nedostatku odborné literatury jsem byla nucena napsat tuto práci především na základě vietnamského tisku a svých zkušeností z půlročního pobytu v Hanoji. V použité literatuře uvádím název dvou článků ve vietnamských publikacích o vietnamském jazyce, avšak ty pouze vyjadřují přání vietnamských představitelů, aby byla zachována čistota vietnamštiny, a o neologismech vůbec nehovoří.[1]
Proto chci zdůraznit, že tato práce vychází z velmi omezeného studijního materiálu, a nemůže tedy v plné šíři pojmout problematiku neologismů ve vietnamštině. Jejím cílem je alespoň zhruba postihnout hlavní jevy ve vietnamštině týkající se přejímání a vytváření nových slov tak, jak jsou vnímány cizincem, který má přiměřenou znalost jazyka.
V češtině je neologismus „nevžitý, neustálený tvar,
nové slovo, popř. jeho nové užití nebo jiná nová jednotka v jazyce
vzniklá, respektive vznikající, popř. do něj převzatá odjinud z potřeby
pojmenovat něco nového (např. grant,
folkař), z důvodu strukturních (např.
parník <paroloď) apod., novotvar.“[2]
Od něj je pak odvozen neosémantismus, což je neologismus vznikající posunem
původního významu.[3]
Jak již bylo řečeno v úvodu, vietnamská jazykověda
má mnohé nedostatky, k nimž patří také nejednotná a neúplná terminologie.
To znamená, že každý lingvista pojmenovává a zařazuje slovní druhy, větné
členy, atd. podle svého přesvědčení a jazykového vnímání, což způsobuje značné
problémy při zkoumání vietnamského jazyka. Také proto termín „neologismus“
nenalezneme běžně ve vietnamském slovníku. Anglicko-vietnamský slovník od
autorů Võ
Sï Khäi a VÛ Th‰ Hoàng[4] uvádí, že neologismus je
nové slovo nebo slovo staré používané v novém významu.[5]
Obecně lze tedy
konstatovat, že definice neologismu se shoduje s definicí tohoto pojmu
v češtině. Vedle toho se tato oblast v obou jazycích vyznačuje hojným
přejímáním anglických slov, které je výsledkem vlivu americké kultury a
techniky. Přesto má přebírání cizích slov a utváření novotvarů ve vietnamštině
svá vlastní specifika daná charakteristikou jazyka. Jedním z nich je
rozmanitost variant jednoho slova, zejména u slov přejatých. Jak již bylo
uvedeno, vietnamština postrádá kodifikovaná pravidla pro jazyk, a proto je
utváření neologismů především otázkou konvence.
Neologismy ve vietnamštině lze rozdělit na slova
vietnamského původu a slova přejatá. Avšak vzhledem k absenci jazykových
pravidel zde existuje problém, které
slovo je možno považovat za neologismus, či nikoliv. Zejména se jedná o
písemnou podobu slova (např. cizích názvů). Na rozdíl od češtiny se u
vietnamštiny můžeme setkat s mnoha variantami i u poměrně často
používaných slov a ustálených spojení (co do zvukové stránky).
Vezměme si
například Ho Či Minovo Město, které je ve vietnamském tisku zapsáno jako thành phÓ HÒ Chí Minh,
Thành phÓ HÒ Chí Minh či Thành PhÓ HÒ Chí Minh a je obvykle zkracováno.
Ovšem i jeho zkratka má různé podoby
jako TP HCM, TP. HCM, Tp. HCM,
TPHCM nebo TP HÒ Chí Minh, Tp. HÒ Chí Minh.[6]
Vzhledem k tomu, že město dostalo tento název po sjednocení Vietnamu, je
pro Evropana nepochopitelné, že po více než dvaceti letech stále neexistuje
ustálená podoba pro jeho zápis. Jelikož Vietnamci nemají jednotný zápis ani pro
tak významné slovo, dokážeme si z toho odvodit, jak asi bude situace
vypadat u slov vzniklých v poslední době, a zvláště u slov přejatých
z cizího jazyka, který je zcela odlišný od vietnamštiny.
Obecně lze říci, že nevznikají neologismy, které by byly tvořeny ve vietnamštině dosud neznámou slabikou. Mnohem častější je spojování dvou a více slov, vietnamských či sinovietnamských, v ustálená spojení s novým významem, který se může více či méně lišit od významu jednotlivých slov. Jsou to tedy slova vzniklá skládáním. Vzhledem k zálibě Vietnamců ve slovních hříčkách vznikají tyto neologismy prakticky neustále. Často se omezují na určitou společenskou skupinu či oblast Vietnamu, některé zaniknout, jiné se ujmou. Mnoho z nich se řadí ke slangu, žargonu nebo argotu.
Jako příklad uvádím odpověď na běžnou otázku „Jak se máš/máte?“ (”…có khoÈ không?”). Kromě obvyklého “khoÈ“ a “bình thÜ©ng“ se můžeme setkat s odpovědí: “Thoäi con gà mái.“ nebo “Phình phÜÖng.” První odpověď může říci například student svému kamarádovi, doslova to znamená „Mám se fajn jako slepice.“ Spojení thoäi con gà mái vzniklo kombinací slov thoäi mái (příjemný) a con gà (slepice). Druhou odpověď může dát mnich svým přátelům. Phình phÜÖng je ve skutečnosti zvukovou přeměnou slova bình thÜ©ng stejného významu („Mám se dobře.“) a vzniklo kombinací dvou slov phình respektive bøng phình[7] (plný břich) a phÜÖng trÜ®ng (mnišská cela). Oba výrazy tedy vyjadřují spokojenost mluvčího. Student se má příjemně jako slepice, která dostává pravidelně krmení a vesele si pobíhá venku. Mnich se zase nají dosyta a má střechu nad hlavou.
Slovních spojení tohoto typu je v hovorovém jazyce mnoho a pro nezasvěceného posluchače jsou často naprosto nesrozumitelné. Takto vznikají také různá rčení, úsloví a průpovídky, se kterými se ve slovnících vůbec nesetkáme.
Vedle neologismů vzniklých spojováním existují také slova vniklá zkracováním. Vzhledem ke sklonu všech Vietnamců zkracovat a vypouštět „nedůležitá“ slova se ve vietnamském tisku vyskytuje neobvykle mnoho zkratek různého typu. Nejčastěji jsou to názvy organizací, často se vyskytující slova apod.: ÇiŠu kiŒn kinh doanh (podmínky pro podnikání) = ñKKD, giÃy phép (povolení) = GP, ÇÎa chÌ (adresa) = ñC nebo công ty (firma)= cty apod.). Přitom lze říci, že zkratky jako ñC, ñT (ÇiŒn thoåi = telefon) nebo cty se v textu užívají mnohem častěji než jejich nezkrácené znění. Avšak je třeba zdůraznit, že při čtení textu obsahující takovéto zkratky se uvádí plné znění daných slov, což znamená, že se tedy nejedná o neologismy.
Kromě toho je také obvyklé zkracování víceslovných ustálených spojení do slovního spojení tvořeného pouze dvěma slabikami (tj. dvěma slovy). Příkladem je zkrácení názvu Lidové fronty pro osvobození Vietnamu ViŒt Nam ñ¶c låp ñÒng Minh H¶i na ViŒt Minh. Tento způsob tvoření slov vychází z monosylabické povahy vietnamského jazyka, kdy v podstatě každá slabika je současně slovem. Dále na to může mít vliv historický vývoj vietnamštiny, protože dříve byl tento jazyk zapisován čínskými znaky. Ke zkracování tedy dochází hlavně u tří- a více slabičných slov. Příkladem je slovo ký túc xá (studentská kolej), které se v současné době začíná používat ve zkrácené podobě ký túc.
Je ovšem dosti sporné, zda tyto nově vzniklé zkratky či zkrácené tvary lze považovat za neologismy. Zápis slova se sice změnil, ale jeho význam a zvuková podoba jsou více či méně shodné.
Ke změně může také dojít pouze u významové stránky slova při zachování jeho zvukové i grafické podoby. Slova, u nichž došlo k posunu významu, se nazývají neosémantismy. Významový posun může být buď jen nepatrný, nebo může být známé slovo použito ve zcela neobvyklé souvislosti. Příkladem je slovo khôn, které se ještě donedávna používalo pouze v kladném významu „chytrý“[8]. Avšak kdybychom nyní chtěli někomu složit kompliment týkající se inteligence, je nejvhodnější užít slova thông minh (inteligentní, chytrý). V opačném případě bychom totiž mohli dotyčného urazit, protože slovo khôn již nese negativní odstín a do češtiny jej lze přeložit spíše jako „vychytralý“.
U neologismů vietnamského původu je situace vcelku jednoduchá, protože zde platí relativně zažitá pravidla jako u ostatních slov. Co do zvukové podoby se můžeme setkat s různými variantami jednoho slova (jako např. thÀy - thày = učitel, nghìn – ngàn = tisíc), avšak neshody se týkají především zápisu slov.
Jedná se o velká a malá písmena na začátku slov; o pomlčku spojující slova, která k sobě patří, a o použití grafému „y“ nebo „i“ pro foném /i/ ve slovech tvořených počáteční souhláskou a tímto fonémem (konsonant+/i/). Obecně lze říci, že Vietnamci si příliš nelámou hlavu s velkými písmeny. Samozřejmě užívají velkých písmen při zápisu vlastních jmen, zejména u jmen osob, názvů míst atd. Avšak u víceslabičných spojení jsou dosti nejednotní, jak jsme mohli vidět u zápisu spojení Ho Či Minovo Město. Dalším příkladem může být i název (sinovietnamský), který ve vietnamštině existuje již dlouho – Thái Lan (Thajsko). Vietnamské noviny Nhân Dân zapisují tuto zemi jako Thái-lan, což je běžné spíše pro slova přejatá z angličtiny a evropských jazyků vůbec.
Zde se dostáváme k dalšímu problému. V době rozdělení země na dvě části se psala především v Jižním Vietnamu slova patřící k sobě přes pomlčku. Tento úzus zjednodušoval čtení (nejen cizincům studujícím vietnamštinu) a vztahoval se de facto na všechna slova ve větě (př. væn-hoá ViŒt-Nam). Také vlastní jména byla zapisována jiným způsobem než dnes (př. NguyÍn Væn HuŒ – NguyÍn-væn-HuŒ). Toto se projevuje v zápisu nových víceslabičných slov, která mohou být pro větší srozumitelnost psána přes pomlčku, nebo i dohromady jako jediné slovo (př. carÓt = mrkev). S tímto problémem se často setkáme u slov převzatých z cizího jazyka, a proto se k němu vrátím později (oddíl 2.2.3).
Psaní tvrdého či měkkého /i/
po počáteční souhlásce (př. MÏ, t›, tÌ mÌ, kÏ
thuÆt,tí tÎ ...) je zcela otázkou konvence, pokud po fonému
/i/ již nenásleduje žádný foném. V tomto případě zůstává zvuková podoba
stejná, ať napíšeme grafém „i“, nebo „y“. Přirozeně často existuje varianta, která
je užívanější. Avšak s vývojem jazyka může dojít k obratu, a tak se
poslední dobou začíná rozmáhat například mï namísto mÏ, které bylo
dosud bez výjimky používáno. V první polovině 90. let byla snaha nahradit
všechna „y“ psaním „i“, ale neujala se. Navíc se ve psaní „i“ a „y“ liší také
odborné publikace a slovníky, a proto je třeba brát v úvahu obě varianty.[9]
Jak již bylo jednou řečeno v souvislosti se zkracováním slov, různý zápis slova či slovního spojení neznamená, že se jedná o neologismus, ale spíše o grafické varianty jednoho slova či slovního spojení.
V předchozím oddílu jsme se zabývali způsoby, jak
vznikají neologismy z vietnamských (příp. sinovietnamských[10])
slov. Ta se řídí v podstatě zažitými pravidly
vietnamštiny. Někdy sice existují pochyby o způsobu jejich zápisu, ale
po zvukové stránce není v jejich případě žádných sporů. Situace se poněkud
liší u přejatých slov, protože původní výslovnost cizích slov je pro často
Vietnamce nevyslovitelná a z toho pak pramení problémy s jejich zápisem.
V posledních letech po otevření země světu zejména v
90. letech se ve vietnamském jazyce objevilo mnoho nových slov z oblasti ekonomiky, výpočetní
techniky, elektrotechniky, kultury, sportu atd. Také ve Vietnamu se projevuje
amerikanizace a internacionalizace. V názvech firem, výrobků a na
vývěsních štítech obchodů se objevují slova anglického původu, což například
vidíme u státních podniků jako Vinamilk,
Vinataba, Vinaphone, Vinaconex, Vinashin …. Vznikly spojením slov ViŒt
Nam a
anglických výrazů, které vypovídají o oborovém zaměření těchto podniků milk (mléko), tabaco (tabák), phone
(telefon), construction (stavba), ship (loď) …
Zejména v oblasti vědy a techniky je rozšíření slovní zásoby o slova anglického původu velmi výrazné (podobně jako u nás). Příchod nových technologií a výrobků si vynutil vytvoření nových pojmenování pro předměty, které ve vietnamštině dosud neexistovaly. Jsou to například slov jako internet,website, e-mail, chip, hologram, transistor,studio, photolab, paraffin, waxing … V ekonomickém textu jsou bez dalšího vysvětlení běžně užívány anglické zkratky mezinárodních organizací, valut atd. – př.: WTO, ASEAN, OPEC,GDP (hrubý domácí produkt) USD, DM (německá marka - DEM), thi TOEFL (zkouška TOEFL) …
Méně jsou již přejímána slova z asijských jazyků (zejména japonštiny, čínštiny a korejštiny). Tato přejatá slova (kromě názvů společností a značek jejich výrobků) se týkají spíše oblasti kultury, sportu a zábavy, př.: karaoke, wushu, karate, aikido …
Jak bylo řečeno
v předchozím oddílu, v posledních letech je nejvíce slov přejímáno z angličtiny.
Hlavním důvodem je kromě absence pojmenování ve vietnamštině role tohoto jazyka
ve světě. Vzhledem k významu USA a k množství států, jejichž úřední řečí
je angličtina, se stal tento jazyk dorozumívací řečí celého světa a
v podstatě z tohoto místa vytlačil francouzštinu, která byla dříve
považována za diplomatický jazyk. Lze říci, že angličtina je vyučována jako
hlavní cizí jazyk ve většině zemí světa (v tomto směru není ani Vietnam
výjimkou). Je tedy pochopitelné, že i v ostatních jazycích se projevuje
tendence přejímat anglická slova a přizpůsobovat je svému jazykovému systému.
Takto se můžeme
v textu setkat s anglickými výrazy, začleněnými do věty podle
pravidel vietnamské gramatiky a syntaxe. Např.:
ChÜÖng trình Window
95, Window NT Program Windows 95, Windows
NT
Công ty sän xuÃt chip
silic Společnost vyrábějící silikonové/křemíkové čipy
T¡m Sauna khô
cûa NhÆt Japonská suchá sauna
Tái tåo phøc
hÒi da tay, chân Regenerace kůže rukou a nohou pomocí
b¢ng Paraffin,
Waxing parafínu
a vosku
Vzhledem
k tomu, že jsou anglická slova přejímána teprve krátkou dobu, lze říci, že
většinou u nich ještě neexistuje zcela vietnamizovaná podoba. To znamená, že
tato slova jsou obvykle zapisována podle pravidel anglického jazyka a pro
Vietnamce jsou tedy de facto nevyslovitelná. S vietnamizací se setkáme u
starších přejatých slov (převážně francouzského původu), která již byla
přizpůsobena vietnamské výslovnosti: nhà ga (nádraží, gar), bÖ (máslo, beurre), xæng (benzín, essence), lÓp (pneumatika, plášť,
envelope), bia (pivo, bière), bia (billiard, billard), áo sÖ mi (košile, chemise) atd. Je pravděpodobné, že slova
nově přejatá z angličtiny také prodělají podobný vývoj jako slova
francouzská. Avšak je obtížné odhadnout, zda se to bude týkat do stejné míry
grafické stránky jako zvukové. Samozřejmě, že Vietnamci čtou tato slova podle
svých schopností, zejména v závislosti na znalosti anglického jazyka.
Proto již teď existují různé varianty vietnamizované výslovnosti, např. u slova
internet jako /in-ten-n‰t/, /in-tÖ-n‰t/
apod. Ke změnám po grafické stránce dochází
často v důsledku chybného opsání slova, vynechání písmene nebo překlepu.
V dnešní
době dochází k přejímání slov z francouzštiny mnohem méně. Navíc je
někdy obtížné rozeznat, z kterého jazyka bylo slovo převzato – například u
slov latinského původu, která se vyskytují ve více jazycích. Jako příklad lze
uvést slovo massage, které se píše
francouzsky i anglicky stejně a jehož výslovnost v těchto jazycích je
velmi blízká. V současnosti se toto slovo vyskytuje na vývěsních štítech i
v novinách ve své původní podobě, ačkoliv ve slovníku můžeme nalézt i jeho
vietnamizovanou variantu mát-xa či mát xa. Vietnamci dávají v psané
podobě přednost cizímu způsobu zápisu zřejmě kvůli prestiži, aby tak zlepšili
svůj image.
Přestože již pro
daný předmět vzniklo vietnamské slovo (či ustálený vietnamizovaný tvar
přejatého slova), je užíváno anglické slovo – např.: e-mail či email namísto ÇiŒn thÜ, ti vi
(v textu zkracováno TV) namísto vô tuy‰n, v textu USD
nebo US$ namísto Çô-la.Vietnamská společnost nyní vnímá zahraniční prvky
jako otázky společenské prestiže. Cizí slova v názvu společnosti a jejích
výrobků mají poukázat na její modernost, a tím si získat zákazníky. Užívání
cizích slov zase staví na odiv „inteligenci“ a jazykové schopnosti mluvčího (či
pisatele). Proto se užívá stále více přejatých slov, které mohou vytlačit již
zažité a dosud užívané výrazy (často sinovietnamské).To platí i pro
sinovietnamské názvy některých států. Vedle sinovietnamského názvu pro
Tchaj-wan ñài
Loan se často užívá čistě anglické znění Taiwan. Pro Austálii se kromě
sinovietnamského názvu Úc užívá
anglické slovo Australia nebo jeho částečně vietnamizovaná podoba Ô-xtrây-li-a.
Slova
z asijských jazyků bývají přejímána přes anglický přepis (u japonštiny a
korejštiny) nebo přes pinyin (u čínštiny). Vzhledem k jednoduché
výslovnosti japonštiny nedochází u slov převzatých z tohoto jazyka
prakticky k žádným fonetickým změnám (př. karate, karaoke, go apod.). Avšak u některých slov existují starší
sinovietnamské varianty vzniklé na základě čínských znaků, kterými jsou tato
slova zapsána v japonštině – př. Tôkyô – ñônh Kinh, Ryukyu – LÜu
Càu apod.
Složitější je to
u korejských slov, jejichž výslovnost je obtížná jak pro anglického
mluvčího, tak i pro Vietnamce. Například v článku o Koreji byly názvy
dávných království přepsány jako KoKuRyo (Kogurjo),
BaekJae (Päkče), Shilla (Silla).[11]
Na první pohled se jedná o anglicizovaný přepis korejských slov. Avšak velká
písmena uvnitř slov pravděpodobně oddělují jednotlivé znaky tvořící název
příslušného království, což je poněkud nelogické, protože korejština užívá
hláskové písmo. Navíc pokud jsou ve vietnamštině oddělovány jednotlivé slabiky
jednoho slovního spojení, děje se tak pomocí pomlčky. Tento příklad jasně
ukazuje na chaotičnost při přejímání slov z jazyků značně odlišných od
vietnamštiny. Opačným případem je korejské bojové umění taekwondo, které do Vietnamu dorazilo pod anglicizovaným názvem.
V případě čínštiny
se můžeme setkat jak s přepisem do pinyinu, tak i s vietnamizovanou
variantou (tj. sinovietnamským čtením čínských znaků). Čínské bojové umění je
ve Vietnamu uváděno jako wushu
(překlad: bojové umění) tak, jak je známé ve světě. Přitom se ve
vietnamské článku o wushu můžeme
setkat již se sinovietnamskými názvy technik a stylů jako tao-lu, tán-thû[12] …
Naopak jiná škola čínského bojového umění wing
tsun (wing chun) je ve Vietnamu známa v sinovietnamském čtení vïnh xuân.
U neologismů vietnamského (popř. sinovietnamského) původu
se nesetkáme s otázkou jak příslušné slovo vyslovovat a zapisovat (s
výjimkou nejasností týkajících se psaní všech slov ve vietnamštině, které jsou
uvedeny v oddílu 2.2). Problémy nastávají u cizích slov, které se píší a
vyslovují podle systému daného jazyka, velmi odlišného od vietnamštiny. Jak
zapsat fonémy, které se ve vietnamštině nevyskytují, čím (a zda) nahradit
písmena „j“, „w“, „z“, „f“ která nejsou ve vietnamské abecedě, je třeba
rozlišovat mezi „d“ /z/ a „Ç“ /d/ v cizích slovech?
… a mnoho dalších otázek.
V současné době je tendence zapisovat slova cizího
původu (u jazyků užívajících latinku) tak, jak se píší v daném jazyce,
případně jak se přepisují do angličtiny. Platí to zejména u slov anglického a
francouzského původu. Kromě nových slov z oblasti vědy a techniky se to
týká především zeměpisných názvů a osobních jmen př: Lebanon, Malaysia, Singapore, Campuchia, Narita, Arabia Saudi, Michel
Bondrot, Simon Perkin, Luhu Panjaitan (indonéský ministr obchodu a
průmyslu) atd. Tento trend převažuje zejména v ekonomicky a technicky
zaměřeném tisku jako Th©i báo kinh t‰ ViŒt Nam,
ñÀu tÜ apod., u něhož se předpokládá určitá úroveň vědomostí čtenáře. Zcela
opačně je tomu u deníku Nhân Dân, kde je převážná většina cizích slov přepsána tak,
aby odpovídala vietnamské výslovnosti a byla srozumitelná každému čtenáři,
př.: Xát-Çam Hu-xê-in (Sadám Hussein),
Phi-Çen Ca-xtÖ-ro (Fidell Castro), I-xra-en (Izrael), XcÓt-len (Scotland, Skotsko),
B¡c Ai-len (North Ireland, Severní Irsko), Ky-ô-tô (Kjóto) atd.
Takto souběžně existují dvě hlavní varianty: původní
či anglicizovaná a vietnamizovaná. Nicméně
u slov přejímaných z angličtiny či v jejich anglicizované podobě do
vietnamštiny nedosáhla vietnamizace takové míry, aby mohla být tato slova
považována za vietnamská, tj. že stále je na jejich zvukové i grafické podobě
patrné (jsou často psána přes pomlčku, mají neobvykle mnoho slabik a obsahují
pouze rovný tón dÃu không, příp. dÃu s¡c nebo dÃu
n¥ng),
že se jedná o slova cizího původu (na rozdíl od dříve přejatých francouzských
slov – viz oddíl 2.2.2).
Je tedy otázkou,
zda anglické názvy států budou užívány v původní nezměněné podobě, nebo
zda vietnamizace postoupí natolik, že se slova zapsaná podle fonetických
možností vietnamštiny postupně přemění ve slova podle pravidel fonologického
systému vietnamštiny. Určitým východiskem by mohlo být přejímání slov přes
čínské znaky, jak tomu bylo dříve, protože sinovietnamská výslovnost je
vietnamštině vlastní – na rozdíl od jakýchsi „zkomolenin“ anglických či jiných
výrazů. Avšak v současné době se začínají prosazovat spíše mezinárodně
srozumitelná slova.
Ve vietnamském
jazyce hraje velkou roli především různorodý přístup vietnamského
obyvatelstva ke svému mateřskému jazyku, a tím i ke slovům pocházejících
z cizího jazyka. Přestože pro slovo kopie existuje ve vietnamštině několik
výrazů (bän, bän sao, bän
chøp),
v Hanoji má mnoho stánků poskytujících kopírovací služby na vývěsním štítě
napsáno photocopy, v horším
případě pak fotocopy, photocopi apod.
Když se však Vietnamci ptají na počet kopií, použijí slovo bän.
Mnoho podobných jevů je buď výsledkem rozhodnutí jedince
či určité skupiny, nebo dílem náhody. Přestože vietnamská měna bývá
v textu uváděna v nezkráceném znění ÇÒng, můžeme se v textu setkat i s její
mezinárodní zkratkou VND, popřípadě VNÐ nebo dokonce VN$ (podle vzorce US$).
Svérázný přístup
k cizím slovům ve vietnamštině je viditelný zejména v reklamě a
inzerci v tisku. Příkladem je inzerát firmy Zamil Steel v novinách
ñÀu tÜ, v němž jsou cizinci na místech generálního ředitele titulováni
vietnamským slovem „ông”, zatímco (pravděpodobně) níže postavení Vietnamci
na vedoucích místech anglickým slovem „Mr.“: Ô. Yehya Badran, Ô. George Kobrossy a Mr. Hoàng Chí CÜ©ng, Mr.
Phåm Trung Tuy‰n, TrÀn H»u Phi.[13]
Můžeme se
domnívat, že Vietnamci považují anglický výraz „Mr.“ za nevhodný pro tak vysoké
postavení, jako je generální ředitel (jeden v Hanoji a jeden v Ho Či
Minově Městě) velké společnosti, zvláště když se jedná o cizince. Je však dosti
neobvyklé, že pro titulování vietnamských ředitelů neužili vietnamských slov ông, bác, anh, které jsou charakteristickým rysem
vietnamštiny.
Jak už bylo
několikrát řečeno, ve vietnamském jazyce sice existují pravidla, avšak jejich znění
není vždy jednoznačné a pevné. Proto při přejímání slov (zejména pro zápis
slov) hraje roli mnoho faktorů (znalost daného cizího jazyka, znalost
vietnamštiny, náhoda, společenská prestiž atd.).
Zajímavý pohled
na problematiku přepisování názvů u zahraničních firem přináší následující
případ. Podle Th©i báo kinh t‰ ViŒt Nam[14] zastoupení japonské firmy
Honda v Ho Či Minově Městě požádalo čínskou firmu Lifan, která vyváží do
Vietnamu motocykly pod názvem Hongda, aby na vietnamském území užívala
sinovietnamský název HÒnh
ñåt. Důvodem je, že čínský název přepsaný do latinky (Hongda) se velice
podobá světoznámé značce japonské firmy Honda (sinovietnamské čtení znaků Bän
ñiŠn), čímž podle jejího názoru
porušuje její vlastnická práva na tuto chráněnou známku. Pokud by čínská firma
nevyhověla této žádosti, představitelé Hondy by se obrátili na vietnamské
úřady. Zde vidíme, že i takovéto události mohou ovlivnit na přebírání cizích
slov do vietnamštiny.
Ve své historii
byl Vietnam pod vlivem Číny, což se projevilo velkým přejímáním slov
z čínštiny a méně pak ze sousedních států. Za francouzské kolonizace byla
zase přebírána slova z francouzštiny. Bezprostředně po válce ve Vietnamu
byla země dosti uzavřena a znalost cizích jazyků jako angličtina a francouzština
byla považována za nežádoucí.[15]
Následné otevření se světu koncem 80. let přineslo spolu s přijímáním
západních ekonomicko-technických a kulturních modelů také boom cizích jazyků –
jejich studia i přebírání cizích slov.
Lze říci, že
užívání neologismů anglického původu je doménou spíše přírodovědných směrů.
Humanitní větve nezažívají takový nápor nové terminologie; odborné výrazy jsou
spíše sinovietnamské, což také odpovídá konfuciánské tradici, kdy byla
vzdělanost ve Vietnamu podmíněna znalostí klasické čínštiny. Navíc je v
překladu z jazyků užívající znakové písmo často upřednostňována
sinovietnamská varianta slova oproti variantě odvozené z evropského jazyka
(zejména u zeměpisných názvů a jmen osob – u japonských a čínských jmen). Ještě
dnes existují ve Vietnamu vzdělanci, kteří považují znalost klasické čínštiny
za nezbytnou pro humanitní směry[16],
někteří by si dokonce přáli, aby se vietnamština opět zapisovala znaky, a
nikoliv latinkou.
Avšak zatím je
zjevné, že k návratu k čínskému písmu nedojde. Přesto sinovietnamská
slova zůstanou významnou části vietnamské slovní zásoby[17]
a není zde nebezpečí, že by slova přejatá z evropských jazyků vietnamštinu
zahltila a způsobila zvrat v jejím vývoji. Vzhledem k propastnému rozdílu
mezi jazykovým systémem evropských a asijských jazyků je pravděpodobné, že nová
slova cizího původu budou postupně vietnamizována nebo dokonce nahrazena
sinovietnamskými výrazy, které jsou pro Vietnamce snáze vyslovitelné. Nicméně
vzhledem ke „zkracování vzdáleností“ mezi jednotlivými zeměmi světa a lepší
komunikaci budou slova stále více přejímána z jiných než asijských jazyků.
Neologismy ve vietnamštině lze rozdělit na slova vietnamského původu a na slova přejatá z cizího jazyka. Neologismy vietnamského původu obvykle vznikají z jiných, již zavedených vietnamských slov a (obecně řečeno) neoznačují zcela novou skutečnost. Na rozdíl od nich jsou neologismy cizího původu přebírány spolu s předmětem, který označují. Proto v současné době existuje mnoho neologismů pocházejících z angličtiny, které byly převzaty v rámci přijímaní západní technologie.
Tato nová slova stejně jako výrazy vietnamského nebo
čínského původu naráží na problémy spojené se zápisem, což vede ke koexistenci
několika variant pro jedno a totéž slovo. U slov cizího původu je tato situace
ještě složitější, protože je zde navíc otázka výslovnosti, která neodpovídá
vietnamské fonetice a fonologii. Můžeme tedy očekávat, že budou neologismy
cizího původu vietnamizovány, nebo budou nahrazeny jinými neologismy
(pravděpodobně sinovietnamskými). Nicméně rychlost a míru vietnamizace je
obtížné odhadnout, jelikož se stále více Vietnamců učí světovým jazykům a
užívání cizích slov se stalo záležitostí společenské prestiže a módy.
Bûi Phøng. TØ ñi‹n
ViŒt-Anh (Vietnamsko-anglický
slovník). NXB Væn hoá thông tin. Hà N¶i 2000. 1995 stran.
Lotko, Edvard. Slovník lingvistických
termínů pro filology. Univerzita Palackého. Olomouc 2000. 128 stran.
Phan Huy Lê.
Tìm vŠ c¶i nguÒn (Hledání pramenů). TÆp II. NXB Th‰ gi§i, Hà N¶i 1999. 934 stran.
Phåm Væn ñÒng:
Gi» gìn s¿ trong sáng cûa ti‰ng ViŒt (Zachování čistoty
vietnamského jazyka) str. 11 - 13 v knize NguyÍn H»u
Quÿnh. Ng» pháp ti‰ng ViŒt (Gramatika vietnamštiny).
NXB TØ Çi‹n Bách khoa, Hà N¶i 2001, 397 stran.
Phåm Væn ñÒng: Préserver la pureté et la
clarté de la langue vietnamienne, str. 31 – 48 v knize Etudes
Vietnamiennes. Essais Linguistiques. Hà N¶i 1975, no. 40, 263
stran.
Sanh Phúc, Ng†c Tùng, Quang Thøy.
TØ ñi‹n ViŒt-Anh. Vietnamese-English Dictionary. NXB
ñÒng Nai, TP HÒ Chí Minh 1998, 899 stran.
Võ Sï Khäi, VÛ Th‰
Hoàng. TØ ñi‹n Anh-ViŒt. English-Vietnamese
Dictionary. NXB TP HÒ Chí Minh. 1996. 1059 stran.
Vietnamské noviny a
časopisy
Bån ÇÜ©ng, sÓ
3, Hà N¶i 14. 1. 1999.
Báo änh ViŒt
Nam, sÓ 51, TP HÒ Chí Minh 5. 1. 1994.
DiÍn Çàn
doanh nghiŒp, sÓ 58, Hà N¶i 19.10. 2000.
ñÀu tÜ
(Vietnam Investment Review), sÓ 16 (315), Hà N¶i 23. 2. 1998.
Lao ñ¶ng, sÓ 214/2000,
Hà N¶i 26. 10. 2000.
Nhân Dân, sÓ 16775,
Hà N¶i 20. 6. 2001.
Sài Gòn giäi
phóng, sÓ 8364, TP HÒ
Chí Minh 17. 10. 2000.
Th©i báo kinh t‰ ViŒt
Nam (Vietnam Economic Times), sÓ 3 (361), Hà N¶i 10. 1. 1998.
Th©i báo kinh t‰ ViŒt
Nam (Vietnam Economic Times), sÓ 126 (692), Hà N¶i 20. 10. 2000.
Væn hoá (chû
nhÆt). sÓ 319 (85), Hà N¶i 22. - 25. 10. 2000.
[1] Phåm Væn ñÒng: Gi» gìn s¿ trong sáng cûa ti‰ng ViŒt, str. 11 - 13 v knize NguyÍn H»u Quÿnhe Ng» pháp ti‰ng ViŒt. NXB TØ Çi‹n Bách khoa, Hà N¶i 2001, 397 stran. Phåm Væn ñÒng: Préserver la pureté et la clarté de la langue vietnamienne, str. 31 – 48 v knize Etudes Vietnamiennes. Essais Linguistiques. Hà N¶i 1975, no. 40, 263 stran. Navíc se zde jedná o jediný článek publikovaný jednou ve vietnamštině a podruhé v překladu do francouzštiny. NguyÍn H»u Quÿnh uvádí jako zdroj článku knihu Phåm Væn ñÒnga Gi» gìn s¿ trong sáng cûa ti‰ng ViŒt. NXB Giáo døc. Hà N¶i 1980.
[2] Lotko, Edvard. Slovník lingvistických termínů pro filology, str. 78.
[3] Tamtéž, str. 78.
[4] Võ Sï Khäi, VÛ Th‰ Hoàng. TØ ñi‹n Anh-ViŒt, str. 608.
[5]
Tamtéž,
str. 608. “Neologism – new-coined word or an established word used in a new sense: tØ
m§i ho¥c tØ cÛ dùng theo nghïa m§i”.
[6]
Navíc je zajímavé, že Vietnamci v hovoru raději používají starý název Ho Či Minova Města Sài
Gòn.
[7] Nebo se může
jednat i o slovo phính (tlustý a kulatý), případně phïnh (naplnit).
[8] Podle slovníku autor Sanh Phúc, Ng†c Tùng, Quang Thøy. TØ ñi‹n ViŒt-Anh, str. 378 „wise, sensible, judicious“. Podle slovníku Bûi Phøng. TØ ñi‹n ViŒt-Anh, str. 862: „wise, clever; intelligent, artful, cunning“.
[9] Když například nenajdeme ve slovníku tÌ mÌ, zkusíme se podívat na t› m›.
[10] Sinovietnamská slova se stala již nedílnou součástí vietnamského jazyka, proto u nich existují relativně zažitá pravidla různých jazykových odvětvích. Proto jsem je zařadila do oddílu vietnamských slov.
[11] Væn hoá, str. 5.
[12] Lao ñ¶ng, str. 5.
[13] ñÀu tÜ, str, 7.
[14] Th©i báo kinh t‰ ViŒt Nam, sÓ 126, str. 12.
[15] Na jihu Vietnamu byla situace uvolněnější, a proto zde byla angličtina relativně živá.
[16] Phan Huy Lê. Tìm vŠ c¶i nguÒn, str. 638.
[17] V současné vietnamštině je přes 60 % sinovietnamských slov. Phan Huy Lê. Tìm vŠ c¶i nguÒn, str. 638.