THE SEARCH OF MODERN CHINA – JONATHAN D. SPENCE

 

W. W. Norton & Company, New York, London 1990, 876 stran

 

117

Kpt 6: China and the Eighteenth Century World

Managing the Foreigners

 

Čching neměli žádné ministerstvo zahraničí, vztahy s cizinci řídily různé úřady a kanceláře=cizinci kulturně podřadní a geograficky okrajová záležitost  x třeba bránit stát proti nim.

I. vztahy na S a SZ Číny na starosti Lifan Yuan (Office of Border Affairs).

118

II. Kontakty s misionáři většinou přes císařskou domácnost, autonomní instituci v Pekingu, která se zabývala mj. zásobami potravin, udržováním paláců, příjmy z monopolů atd. S misionáři jednali většinou dvorští mocnáři, kteří toto chápali jako věc prestiže – ne národní politiku = proto Jezuiti i jiní misionáři dost omezeni. Někteří misionáři tajně, pod ochrannou konvertitů, odhalení=těžký trest.

III. Vztahy s cizinci v Koreji, jihočín. pobřeží a tribut.zemích (Barma, Vietnam, Thajsko, Rjúkjú) na starosti Ministerstvo obřadů. Tyto země kulturně spřízněné s Čínou, Čína je chtěla kontrolovat bez velkých vojenských výdajů – proto čínským poselstvem přiznána kulturní nadřazenost. Zahr.obchod mezi Čínou a těmito zeměmi probíhal prostřednictvím tzv. „tributárních poselstevg. Po doručení darů císaři poselstvu povoleno obchodovat. Různá frekvence poselstev, nečastěji z Koreje – téměř každoročně.

119

Od doby Ming žádná poselstva z Jap. Japonsko odmítalo uznat nadřazenost Číny. Vojenský rozměr tribut.poselstev se objevil 1788, kdy Číňané podpořili vládnoucí rod Lê ve VN, ale když Nguyên přijali tribut.povinnost vůči Číně, ihned se přiklonili na jejich stranu. Na Rjúkjú Čína a Sacuma společně dvojí tribut.vztah.

Celkem tedy zhruba 3 vzorce pro zahr.vztahy. Čína jako říše středu malý zájem o okrajové oblasti – a tím i malý zájem o dění ve světě. Čín.popis cizích zemí mixnutý mytickými příběhy a fantaziemi, cizinci vnímáni jako exotická zvířata.

Číňané bohatý zahr.obchod s JV Asií, Taiwanem atd.=cesty do zámoří x pekingská vláda o to pramalý zájem, ani ji nezajímaly poteniciální zisky za zahr.obchodu. Nevěřili obchodníků.

120

Toto vliv i na zahr.obchod s GB, F, Hol (dříve Šp a Portg): vyvinul se IV. typ zahr. managementu, tzv. „Kantonský systémg.

1720 čín.obchodníci v Kantonu založili vlastní monopol.gildu Cohong (z čín. gonghang): obchodníci „Hongg

1600 GB Východoind.společnost založena, v GB monopol na ind.trh

1741 si GB uvědomila, že potřebuje základnu na DV=chtěla se usadit v Kantonu. GB komodor čekal pohostinství vzhledem k mezinár.právu ve světě x čín.úředníci jej odmítli.

121

Poté GB úsilí o navázání přímých obchod.vztahů s Čínou. x 1760 mimo Kanton zakázán pobyt cizinců. Cizinci museli jednat výlučně s licencovanými čínskými Hongy. Stížnosti také dávány Hongům, kteří je předávali Hoppům, úředníkům jmenovaným dvorem. Hoppo to mohl probrat s provinč.guvernérem nebo s Pekingem, nebo rovnou odmítnout se sáhodlouhým papírováním.

Oproti nákupu hedvábí, porcelánu a čaje začali GB prodávat opium z Indie

122

Kolem 1800 rostla obliba čaje v GB i USA.

Změna postavení GB ve světě na námořní velmoc=dohoda krále Jiřího III. a GB východoind.společnosti. 1792 vyslán Lord George Macartney s honosným doprovodem (technic.novinku a drahé dary) x nevhodné přijetí. Macartney požádal o GB práva na diplomat.rezidenci v Pekingu, ukončení omezení v Kantonu a otevření nových přístavů se slušnými tarify.  Čín.císař odmítl, že Čína od cizích zemí nic nepotřebuje.

 

123      Aliens and Chines Law

Lord Macartney dovezl kopii čchingského zákoníku. Zákon tvořen a vykládám státem, nebyla žádná nezávislá jurisdikce.

124

Technicky císař měl vynášet konečný rozsudek smrti, ale např. vzbouřenci popraveni ihned pro výstrahu.

Ve většině sporů Číňané měli za prostředníky uznávané členy míst.komunity nebo vlivné organizace. Obvinění se svažili vyváznout s pomocí darů magistrát. personálu.

125

baojia=systém vzájemné zodpovědnosti. (bao=skupina 1000 domácností, dům, bao=10 jia, jia=100 domácností), v jejich čele „hlava skupinyg

126

Pro cizince baojia znamenalo, že všichni zodpovědní za pořádek komunity a tím i stejně podléhali trestu. Tresty tvrdé x zákoník podobný zákoníku v Evropě, jediný problém: nebylo v něm místa pro cizince. Případy, kdy námořník nešťastnou náhodou zabil Číňana.

127

Když cizinci odmítali čín.soud, čín. císař zakázal obchod s danou zemí.

128

Podle čching.zákoníku z 1646 všichni cizinci, kteří se na čín.půdě proti němu provinili, odsouzeni podle čín.trestného zákoníku.

Cizinci protestovali proti čín.zákoníku. Čín.džentry také: že je příliš slabý vůči cizincům. Obvinili Čchingy, že se zaprodali cizím ďáblům=odtud proticizinecký nacionalismus

 

Opium

129

Záp.země dovážely do Číny: bavlněné a vlněné zboží, hodiny aj. mechanické kuriozity, cín a olovo.= Problém rovnováhy plateb. Cizinci platili za čín.zboží stříbrem=příliv stříbra do země.

Rostl obchod s opiem: zákl.faktory: opium muselo být dostupné ve velkém množství; musely být rozvinuty prostředky pro jeho spotřebu; dost lidí ke kouření, aby byl obchod výnosný a vládní omezení neúčinná=příčiny agónie Číny v 19. st.

130

1750-1800 GB ovládla většinu S Indie pro pěstování opia.

Trojúhelník Indie-Čína-GB

Za Čching kouření tabáku populární=uchytilo se i kouření opia

131

- původně je nudící se a stresované skupiny, pak eunuši u dvora=rituál kouření opia. Bohaté ženy, jež nesměly ven z domu, tajemníci, obchodníci před ochodním jednáním, studenti před stát.zkouškami...

Během 19. st. kouření opia=společenská relaxace

Kuliové brali opium, aby překonali bolest z nadměrného nákladu. Někteří rolníci začali pěstovat makovice jako dodatečný příjem.=PROBLÉM x dvůr nevěděl co s ním

Po 1800 zakázán obchod s opiem – zejména po 1813, kouření opia trestné= přesun do ilegality

 

132 Western Images of China

Pro Jezuity milióny čín.obyvatel=duše k obrácení na víru. Před poč. Čching fr. jezuiti silné postavení v Číně, ale pak ztratili vliv – až 1773 potlačeni

133

1740 – 1760 Voltaire psal o Číně, nadšen čín.institucem a obdiv k čín. císaři

134

V evrop.rokoku inspirace čín.motivy a čín.kulturou – nepravidelnost

Smith: 1776 The Welth of Nations: Čína dosáhla svého vrcholu;

135

...chudí v Číně jsou na tom o dost hůř než chudáci v Evropě. Země, která přehlíží zahr.obchod a odmítá kontakt s cizinci ekonomicky hodně ztrácí. Nevydělá na rozdílných zákonech a institucích.

Hegel – poč. 20. let 19. st. podle něj měla asij.společnost hluboký vliv na Karla Marxe a další myslitele 19.st. Pojem svobody: v Číně autokracie – závěr: jen 1 člověk je svobodný, v Evropě: někteří lidé jsou svobodní; Hegelova generace: všichni lid= jsou svobodní – pokud chápou „World Spiritg

136

x v Číně svoboda chápána jako rozmar, jako bezohlednost vášně=Číná žádné objevitelské cesty

 

II. FRAGMENTATION AND REFORM

139

Šíření opia =společenské dilema: učenci, úředníci, ani císař nevěděli, zda jej zakázat či ne. Přitom GB investice do výroby a prodeje opia, opium důležité pro rovnováhu plateb v gb-čín.obchodě. Číňané si mysleli, že je to čistě domácí problém= zakázali opium- GB zakročili silou: 1842 smlouva, která výrazně změnila strukturu Čching se zahraničím.

Zahr. vliv souvisel s novými vlnami domácí turbulence=konec 19.st. plno povstání; 4 hlavní povstání, z nichž 2 povstání Taiping a Nian měly potenciál svrhnout Čching: Taiping: ideologie, která řízla do srdce konfuc. a císař.hodnot. Nian: nové modely mobilní partyz.války ohrozily základy stát.institucí

140

Další dvě povstání vedli Muslimové: ohrožení suverenity Čching nad ne-čín. oblastmi.

Konfuc.státníci zvítězili x měli sklon přijímat prvky zahr.vojen.technologie a mezinár. práva, které podkopávaly zásady a hodnoty, jež oni bránili.

Čching založili nové zbrojovky, lodistavby, založili školy pro cizí jazyky, najali cizince na výběr daní, založili úřad podobný Ministerstvu zahraničí x vztahy se zahraničím napjaté.

Proti=křesť. akce a zabíjení misionářů – v USA odezva sérií jednostranným zákazem čín. imigrace. Oboustranné nedorozumění o cílech počínání.

Koncem 19.st. to vypadalo, že Čching navzdory zahr.tlaku schopni vytvořity novou syntézu x nové počiny zastínila války s F a Jap. = zničena většina čín. „moderníhog námořnictva.

1898 reform.hnutí x konzervativ.opozice – nakonec vypuklo Boxer.povstání 1900: útoky na cizince i konvertity.

141

Boxer.povstání poraženo x současně probudilo proti-Čching.nacionalismus – projev v tisku a pamfletech

Čching pokus o reformu x namísto stabilizace jen další rozpory. Modernizace Mandžu armády mohla jen ohrozit čín. nacionalisty, jež snili o nezávislosti od Čching.

1911 vojen.vzpoura: 1912 Čching odstoupili=mocenské vakuum v Číně, nebyli extra talentovaní vůdci, jen různé ideolog.skupiny s různými požadavky.

Tvůrčí aspekt v posledním století Čching=myšlenka velikosti Číny nesmí zemřít.

143

Kpt. The First Clash with the West

The Response of Chinafs Scholars

1799 si konfucian.učeni uvědomovali vážnost domacích i zahr.problémů pro dynastii: studie – práce na novém politickém důrazu pro svá písma x bez kritiky Čching.

Problémy Číny mj. nekontrolovaný růst obyvatelstva a potíže, jež by ohrozily čín.výr.kapacitu, nárůst luxusu ve městech, šíření korupce v míst.vládě, problémy s potlačení povstání Bílého lotosu aj. rebely. – Tyto Hongovy eseje necenzurovány x 1799 144

Hong kritizoval vládu právě zesnulého císaře=odsouzen k smrti (extreme indecorum), po intervenci nového císaře pouze poslán do exilu. Nakonec omilostněn. Císař zkoumal korupci.

He Changling: kompiloval velkou sbírku dokumentů o čching. státnictví včetně podrobných memorand úředníků, osobní hodnocebá, platy, loupežnictví, daněm baojia, důchody pro praporečníkyc Nejen studoval dokumenty, ale měl i zkušenosti i vhled, plánoval projekty x ostatní učenci jen hledali teoretické ospravedlnění pro změnu

Gong Zizheng – učení založené na důkazech. Nedbal na oděv nebo chování, přátelil se se všemi vrstvami, holdoval hazardu a urážel starší. Útočil na úřed. korupci, na dvor.rituály klanění a klišé stát.zk.systému, nerovné rozložení bohatství, podvazování nohou, opium a obchodování s cizinci.

146

Li Ruzhen: Květiny v zrcadle (1810 – 1820) – satir.román, muži v postavení ženy

 

147 Chinafs Political Response

Do konce 18.st. GB pouze dbali na to, aby Kanton nepadl do franc.rukou. Důvodem nebyl císař.edikt 1793, ale Napoleonské války v Evropě.  Podobně při 1. sv.v. Japonsko využilo nepřítomnosti záp.velmocí k rozvoji vlastních ambicí v Číně. Ale koncem 18.st. jap. šógunát stále politika izolace.

1815 porážka Napoleona u Waterloo, následující rok GB východoind. společnost vyslala do Číny poselstvo Lorda Amhersta.

148

Amherst též usiloval o rozšíření obchod.privilegií. Ponížen a vyhnán z Číny. Zdálo by se, že Čching neměli zájem jednat s cizinci rozumně x obchod s opiem a vykupování hedvábí a čaje výměnou vedlo k široké korupci úředníků a vyšší příjem z tranzitních tax a zdanění legálního zahr.obchodu.

Cohongové museli dávat honosné dary dvoru a místním úředníkům, aby si udrželi jejich přízeň.

Kanton se stal hlavním finančním centrem-vznik nových akademií.

Ruan Juan: gen.guvernér Kantonu 1817 – 1826, vlivný, studie o matematice Čching, včetně 37 evrop.misionářů. Bojoval proti opiu.

149

1800 a 1813 přísný zíkaz opia x neúčinné. Číňané platili za opium stříbrem=odliv stříbra z Číny, jeho zdražování vůči měděným mincím. Rolníci užívali měď.mince x daně placeny ve stříbře=defacto zvýšení daní. Situace se zhoršila po 1834, kdy GB zrušila monopol Východind.společnosti.

1834 přijel do Kantonu Lord Napier, 1. superintendant GB vlády pro obchod s Čínou: nedorozumění. Napier odmítal jednat s gen.guvernérem regionu. Napier si vynutil svou lodí vstup do Kantonu, ale zemřel na malárii-nedošlo k vážnějšímu boji.

150

Dvůr Čching – domácí opium považováno za kvalitnější a levnější než indické x dvůr závěr: Čína nepotřebuje žádné opium. Třeba prosadit jeho zákaz. 1838 císař oficiálně schválil zákaz a pověřil Li Zexuho, aby v Kantonu skoncoval s obchodem s opiem. 1839 Li v Kantonu zmobilizoval všechny konf.hodnoty v prohlášení proti opiu, nařídil kontroly, zda někdo z hodnostářů či studentů kouří opium, rozvinul systém baojia.

151

Výsledek: zatýkání kuřáků a konfiskace opia. Li vůči cizincům stejnou politiku – ale chtěl se vyhnout ozbrojeného konfliktu. Zakročil proti čínským obchodníkům Cohong. Cizinci měli předložit info o vlastnictví zbraní a předat veškeré opium a nástroje ke kouření. Li se snažil cizince přesvědčit, aby obchodovali jen s čajem, hedvábím a rebarborou (podle Liho důležitá pro zdraví cizinců).

Li argumentoval, že opium v GB zakázáno x skutečnost jiná. Mnoho cizinců si myslelo, že opium je méně škodlivé než alkohol.

152

Li neuspěl: naštvaný, nejprve zakázal obchod Lancelotu Dentovi, 1 z prominent. obchodníků. 24. 3. 1839 přikázal Hoppo okamžitě zastavit zahr.obchod. Všichni čín.zaměstnanci měli opustit práci u cizinců. 350 cizinců zablokováni ve svých továrnách. Po 6 týdnech cizinci vydali opium, pak blokáda zrušena a 16 cizinců mohlo odejít. Li nechal rozpustit 3 mln tun surového opia.

Britainfs Military Response

Li a císař se domnívali, že Kantoňané a cizinci jsou jako děti a poddají se pevnému vedení morálních principů.

153

Než Li spláchl opium do moře, 1 čín.úředník prohlásil, že Li zcela problém nevyřešil. 1 GB obchodník řekl příteli, že je to jen štěstí, že to GB přidá na jejích požadavcích.

Tvrdý postoj k cizincům, odpor cizinců k čín. zákonům, obdiv čín. intelektuálů k Západu. Navíc GB superintendant v Číně již nebyl představitel Výchind.společnosti, ale GB jako národa a státu=urážka GB. Naopak superintendant neměl kontrolu nad GB ani jinými obchodníky v Číně. Navíc poškození obchodníci mohli naléhat na GB vládu, aby jim zajistila náhradu škod

154

Lord Palmerston, zahr. tajemník- dosud žádné sympatie k obchodníků s opiem x toto uvítal. Tlak na brit.parlament, aby zakročil. Parlament nevyhlásil válku Číně, jen schválil vyslání flotily a mobilizaci vojsk v Indii s cílem získat „satisfaction and reparationg- Admirál George Elliot v čele 16 lodí.

Li dále čistil Kuang-tung, vyhnal brit.obchodníky i z Macaa x obchod v Kantonu nezamrzl. Situace využily především USA jako prostředníci pro Brity.

155

Současně Li opevňoval kanály Kantonu. GB se stáhli do Hongkongu.

Září a říjen 1839 – vně Kantonu u Hongkongu potyčky GB a čín.džunek. Oboustranné ztráty. Li zmobilizoval místní odvážlivce proti Britům (opilí GB námořníci zabili čín.vesničana)

156

Červen 1840 Eliotova flotila dorazila do Kantonu. Li zklamán, že nezaútočili a jen nechali 4 lodě u vstupu do přístavu

V červenci 1840 GB dvěmi loděmi zablokovali Ningbo a obsadili hl.m.ostrova Zhoushan (Čusan), postup dále na sever, současně jednání. Britové vyzváni do Kantonu na jednání. Li byl propuštěn za nevhodnou politiku a vypovězen na Ili.

Nový gen.guvernér Kuang-tungu Qishan podepsal s GB dohodu: Britům předat Hongkong, zaplatit 6 mln dolarů (mex.stříbro v Číně běžné) odškodnění a povolit GB přímé ofic. kontakty s Čching a do 10 let znovu otevřít Kanton. Ale neratifikována, zahr.tajemník i císař rozzlobeni, Eliot i Qishan byli propuštěni, Qishan navíc popraven.

157

GB vyslala Sir Herryho Pottingera dojednat lepší podmínky, když dorazil v srpnu 1841 do Číny, zjistil, že situace ještě horší, boje v okolí Kantonu – vyvolali je banditi a místní milice. GB vojska se stáhla z Kantonu po obdržení 6 mln x nebylo dohodnuto, zda je to náhrada za zničené opium či za ušetření města.

Koncem srpna 1841 Pottinger obsadil Xiamen (Amoy), Ningpo, Zhoushan. Koncem jara jej dostihly posily z Indie. Odřízl cestu Čching od hl.řek a kanálů. V červnu 1942 obsadil Šanghaj. 5. 8. dobyl Nanking. Čching prosili o mír: 29. 8. 1842 Nankingská smlouva. Císař ji přijal v září, královna ratifikovala v prosinci.

1839 – 1842 významný obrat v mandžus.politice, současně inovace záp.vojen. technologie: parní lodě do čín.loďstva: s dostatkem paliva mohly plout bez ohledu na vítr i v mělkých vodách.

158

Místy se objevily čín.repliky záp.zbraní, i když ne hromadně.

 

The New Treaty System

Nankingská smlouva=nejdůležitější smlouva v moderních dějinách Číny, 12 hlavních článků: - vzáj.mír a přátelství, ochrana osob a jejich majetků na území druhého;

 

159

- otevření 5  měst: Kanton, Fuzhou, Xiamen, Ningbo, Shanghai;

- Hongkong nadále brit.vlastnictví;

- Čching zaplatí 6 mln jako odškodnění za zničené opium;

- zrušení monopolu Cohong + Čching zaplatí 3 mln dolarů na vyrovnání dluhů Cohong;

- Čching vyplatí dalších 12 mln na vojenské výdaje GB pro boj od srpna 1841;

- tj. celkových 21 mln bude spláceno od 1845, úroky při zpoždění;

160

- okamžité propuštění brit. vězňů a Evropanů obecně;

- amnestie Číňanů služících GB apod.;

- smluvní přístavy: spravedlivé clo, daně a poplatky;

- změna terminologie z „prosbyg apod. na „sděleníg atd.;

- GB opustí Nanking a Velký kanál po 1. platbě a zůstane v Zhoushan do poslední platby.

Mimo odškodnění nebyla žádná řeč o opiu.

1843 USA prezident zájem o obchod s Čínou. Vyslal Caleba Cushinga, ten v únoru 1844 dorazil do Macaa, kde začal jedna s guv. Kuang-tung a Kuang-si, navzdory jednomu incidentu...

160

1844 USA-čínská smlouva z Wanghia (poblíž Macaa), podobná britské: velký potenciál pro am.misionáře. Povoleny nemocnice, kostely, hřbitovy, povoleno najímat učence. Trestná činnost cizinců – potrestat cizince může jen konzul nebo zmocněný USA úředník. Oproti GB článek o opiu: Kterýkoliv Američan obchodující s opiem nebo jiným kontrabandem souzen podle čín.zákona, bez práva na ochranu USA. Revize smlouvy o obchodu a navigace do 12 let.

Říjen 1944 F-čín.smlouva podobná americké. F neměla v Číně konzula-mohla povolat konzula přátelské země. Právo být souzen podle F práva (ne čín.)-lepší než USA.

Dále císařské edikty o toleranci katolíků a dodatkem z 1845 i protestantům.

Poté GB další koncese díky dodatku smlouvy 1843: doložka nejvyšších dohod

162

Čching věřili, že doložka omezí zahr.tlak x ve skutečnosti zabránila Čching vytvořit alianci s nějakou velmocí proti ostatním: Jakmile 1 země získala novou výhodu, ostatní s doložkou nejvyšších výhod ji měli rovnou také.

Výsledek smlouvy pro GB ne podle očekávání, obchod v 5 městech se přesouval do výhodnějších lokací (zejména z Ningbo a Fuzhou). V Xiamen obchod s Taiwanem a Filipínami = proto těžké najít místo pro evrop. nebo USA potřeby. Pouze doprava prac.sil výnosná: doprava dělníků na cukrové plantáže na Kubě.

V Kantonu očekáván zisk po zrušení Cohongu x 40-50. léta 19.st. neustálé nepokoje a vzpoury proti cizincům.=== Boom pouze v Šanghaji: koncese neobydlené půdy pro GB a F atd. Nárůst obchod, hodně hedvábí a ještě i nelegálního opia.

Čching i dvůr názor na zahr.obchod: cizince vede k obchodu chamtivost

163

Ve 30. letech Čching ustoupili požadavkům i ve stř.Asii (Kokand 1835), ústupky vůči muslimům.

164

Guvernér Qiying navázal blízký vztah s Pottingerem a domníval se, že tím si Brity podmanil. Pro něj i pro císaře důležitější věc přežití dynastie oproti malým ústupkům.

165                  Kpt. 8   The Crisis Within

            Social Dislocation North and South

Domácí nestabilita: rostoucí obyvatelstvo – nové tlaky na půdu, odtok stříbra, problém vzdělané elity nalézt úřednické místo, rostoucí problémy s opiem, úpadek schopností armády, demoralizace byrokracie, všudypřítomné utrpení v důsledku vzpoury Bílého lotosu.

Úřednictvo, jež mělo na starosti protipovodňový a závlahavý systém na Žluté řece a Velkém kanálu – k ničemu. Tím oslabena doprava rýže z jihu = problémy s dělníky na kanálu, útěk do měst, zakládání tajných asociací.

166

Od poč. 19.st. státní systém ditribuce soli také neúčinný. Původně státní monopol, ale s postupující korupcí časté pašování soli. Mnoho úředníků své vlastní sítě asistentů a klientů. Učenci a statkáři hledali ochranu před bandami, piráty a jinými vyděděnci, když je stát nebyl schopen ochránit.

Ve většině Číny začaly soukromé zájmy převažovat nad původně vládními sférami. Císař. systém neschopný udržet si moc. Série povstání – cca 20 let – téměř pád Čching. Je třeba vidět tato povstání v kontextu zahr.politiky – počínaje Bílým lotosem.

167

Lin Qing ze Šantungu si vypůjčil buddh.víru a založil náboženskou sektu, víra ochrání před pohromami. Přesvědčivostí získal peníze i stoupence. Začal se označovat za Maitréju, vyslaným Věčnou matkou, aby připravil následovníky na přežití katastrof.

168

1813 Lin Qing plány do Pekingu a zabít císaře. V tu chvíli pro úředníky podezdřelý. Zatčen, předveden před císaře, císař jej osobně vyslýchal x nic neřekl=rozčtvrcen, jeho hlava vystavena v Henanu. Povstání Bílého lotosu dobře zdokumentováno, protože blízko Pekingu a terčem sám císař. Ale sbírání peněz a následovníků typické pro ostatní vzpoury.

Na jihu převažoval vliv Triád a Společnosti nebes a země. Triády vznikly na Taiwanu a Fu-ťienu koncem 18.st., pak i do Kuang-tungu a Kuang-si. Mnoho členů Triád námořníci,

169

zapleteni do zločinů a všichni se vzájemně chránili, měli vlastní jameny (úřady). Na jihu kontrolovali celé vesnice = alternativní forma ochrany místo státu. V řadách Triád i Bílého lotosu i ženy (některé i bez vědomí manžela). Triády proti Mandžu mj. i pro opakovanou neschopnost Čching vypořádat se s cizinci v Kantonu.

Kantonské milice = složitý mix vůdců džentry, místních rváčů, dobromyslných rolníků, členů jiných vojenských organizací a mužů stejných zájmů. Tento mix v květnu 1841 potyčka s brit.hlídkou, ta přinucena se stáhnout= ukázalo to, že jednota může vzdorovat zahr.tlaku

170

Po 1842 růst nepravidel.skupin, s růstem obchodu v Šanghaji. Nespokojenci hledali, kam by se uchýlili v bouřlivých časech.

 

            The Taiping

Kuang-si: chudá oblast, 1 z nejhroznější povstání v čín.historii

Chung Siou-kuan (Hong Xiuquan) z menšiny Hakka (tzv. rod hostů, původem ze stř. Číny), z rolnické rodiny, neuspěl u licenciátských zkoušek. Proto se Chung rozhodl studovat přímo v Kantonu, kde se 1836 setkal s protestant. misionářem z USA Edwinem Stevensem.

171

Stevens v Číně krátce, neznalý prostředí – pomoc čín.konvertitů traktáty o zákl.křesť. elementech. Jedna s pasáží Bible se dostala Chungovi do rukou. Po neúspěšné zkoušce Chung v jakémsi deliriu, nestudoval Bibli, ani ji nezahodil. Měl vizi o dvou cizincích, 1 mu dal meč, druhý jej naučil ovládat zlé duchy a Chung mu říkal starší bratře Po 4. neúspěchu u zkoušky začal Chung studovat křesť. písma, myslel si, že ti 2 muži jsou Bůh a Ježíš a Chung tedy musí být také syn Boha, tedy ml.bratr Ježíše.

Charismatem a přesvědčením si Chung získal lidi (ne tajně), veřejně kázal a křtil, ničil konf.chrámy a chrámy předků. 1847 zpět v Kantonu studoval Bibli – v čínštině s amer. misionářem. Koncem roku se přidal k příteli, svému konvertitovi, který v horách založil Společnost služebníků Boha ve vých.části Kuang-si, odtud Chung šířil svou víru mezi Hakka a horské menšiny Zhuang a Yao. 1849 měl okolo 10.000 následovníků – možná vliv Triád, které se k němu připojily. Spojení křesť.víry+zničení Mandžu.

172

Pro Chunga Mandžu=démonové proti Bohu, jehož čistota a pravda existvaly, dokud nepřišel konfucianismus.

Následovníci přinášeli finance. Mezi nejbližšími negramotný Yang Xiuquing talentovaný vojen.stratég, Shi Dakai z bohaté rodiny, býv.vojáci Čchingů, z milic, známá vůdkyně  banditek, říční piráti... 1850 přes 20.000 lidí. Organizované hnutí: cvičení, výroba zbraní, vojen.organizace – proti neřestem společnosti. Ženy v oddělených táborech cvičené důstojnicemi.

V prosinci 1850 císař vyslal vojsko proti Chungovi x těžce poraženp.

11. 1. 1851 Chung se vyhlásil nebeským králem Taipion tianguo (TP) a vyrazil k hranici Kuang-si-Kuang-tung.

173

Řídili se 7denním solárním kalendářem. Na jaře 1852 napadli hl.m.K-si Guilin x neuspěli navzdory odvážným bojovnicím Hakka.

174

Zlom v 1852: TP obsadili bohaté město Yuezhou (získali čluny, peníze...) Dále úspěchy...

V březnu 1852 dobyli Nanking: všichni Madžu, kteří nezemřeli v boji, byli vybiti=smést démony z Číny. Chung se usadil v býv.rezidenci Ming. Zpočátku vše podle teorie. Majetek 18 mln taelů uchováván ve společné pokladně

175

Pozemkové právo: půda rozdělena mezi členy TP podle velikosti rodin.

x ideál TP byl ve skutečnosti masakr Čching. Cíle TP nedosáhli kvůli úpadku kolektivního vedení. Z původního bratrstva v boji zabiti 2 nejtalentovanější vůdci a zbylí králové ztratili víru v Chunga. Nedůvěra – Chung nechal jednoho zabít. Další generál odešel poté , co mu rival.generálové TP zabili ženu a matku. Tak Chung přišel o nejlepší poradce.

176

Místo, aby Chung pokračoval za svým cílem, stáhl se do paláce za smyslovými slastmi a religioz.mystikou – tím zprofanoval své jméno. Zároveň ztratil i podporu na venkově, protože lid přestal věřit v sen o společném bohatství a rovném rozdělení půdy.

TP se také nepodařilo využít dobu, kdy byla povstání v jiných oblastech Číny (Nien na severu a Červené turbany na jihu...)

177

TP si ani nezískali podporu cizinců. Misionáři zpoč. věřili, že konvertité moho vyvolat společenské reformy a porážku Mandžu x nelíbil se jim nábož. excentrismus. Obchodníkům se zase nelíbil TP boj proti opiu. Triády dopomohly TP k úspěchům v době 1853 – 1855.

Čching zvítězili díky loajalitě a odvaze starších čín.hodnostářů: Zeng Guofan (Ceng Kuo-fan), shromáždil drsné chunanské rolníky a místní konf.džentry= Xiangská armáda. Toto zmobilizovalo místní milice proti TP po celé stř. a vých. Číně=bránit své domovy a pole.

=neefektivnost státu, nové milice přinesly další moc místní gentry a statkářům.

178

Když povolena LIKIN – dodatečné přepravní clo, míst.džentry měla peníze na armádu.

TP neflexibilní režim. 1859 dokument na rozvoj správy: prý rozvoj zákonných a bankovních systémů v TP, stavba dálnic, železnic, parní doprava; předložen nebeskému králi X vykonání odloženo až po pořážce démonů.

 

179      Foreign Pressures and Marxfs Views

1 z faktorů, který umožnil Čching porazit TP=cizí pomoc poč. 60.let: vytvoření celnic, výběr cla přes Shanghai Inspectorate of Customs vedený cizinci, nebo Ever-Victorious Army vedenou zahr.důstojníky. Důvody pomoci = zahr.vztahy, hlavně GB. 1854 GB přiměla Čínu obnovit smlouvu uzavřenou v Nankingu.

GB další požadavky: povolit vstup po celé vnitř. Číně tj. legalizace obchodu s opiem, potlačení pirátství,  omezení emigrace čín.prac.síly, v Pekingu rezidenci pro GB velvyslance...

V té době Krymská válka: do níž se GB nechtěla zaplést, jinak společný postup s USA a F za revizi smlouvy s Č.

Koncem 1857 GB obsadili Kanton, vypověděli nepřátel.gen.guvernéra do Kalkaty, pak tažení na sever jako v 1840, až si otevřeli cestu do Pekingu:

180

Čching svolili k podpisu nové smlouvy=1858 Smlouva z Tiencinu (Tianjin). Díky doložce nejvyšších výhod privilegia GB sdílely také další velmoci. Výdobytky smlouvy: brit.velvyslanec sídlo v Pekingu, povoleno veřejné kázání křesť., cestování po Číně s platným pasem, slib otevření 4 nových přístavů (Hankou, Jiujiang, Nanjing, Yhenjiang).+dalších šest otevřeno ihned (1 v Mandžu, 1 na Šantungu, 2 na Taiwanu, 1 v Kuang-tungu a 1 na ostrově Chajnan).

Dále upravena vnitř.přepravní daň na zahr.zboží na 2,5%, zavedení standard.měr a vag, úřední komunikace v angličtině.

181

Znak „barbarg se přestane užívat pro Brity...

Jediný GB ústupek byl to, že se stáhnou z Tiencinu a z dalších pevností. Čching ale nebrali smlouvu doslova, zvlášť co se týče rezidence velvyslance v Pekingu.

Proto v červnu 1859 GB opět útok na pevnosti Dagu (Ta-ku), ty však posíleny, proto GB poraženi. GB tým vyjednavatelů do Pekingu x cestou zajat ===GB: dáme Čching lekci – tažení na Peking, příkaz zničit velkolepý letní palác, Zakázané město ušetřili, aby příliš hluboce Čching neponížili a nezpůsobili pád dynastie. Jednáním pověřen ml.bratr císaře Princ Kung, ten potvrdil Tiencinskou smlouvu, vyjádřil lítost a slíbil odškodnění 8 mln taelů, povolil čín.emigraci na GB lodích a Tiencin prohlásil za otevřený přístav, přidal část Kowloonu k poloostrovu Hongkong=smluvní systém dozrál.

182

Výměnou za nová privilegia GB podpořila Čching proti Taipingům. Kdyby TP vyhráli, GB by musela znovu vyjednávat a bojovat.

Karl Marx sledoval Taipingské povstání a GB politiku se zájmem. Vyhoštěn z N i F, usadil se v GB. 1853 podne něj TP = shromážděny různé disidentské síly k obrovské revoluci, očekával spektakulární kolabs Číny= apokalyptycká verze proměny Číny v moderní svět, kterou formuloval Hegel o 30 let dřív.

Dění v Číně koncem 50. let nemělo přímý dopad na evrop. společnost.

183

Nový GB imperialismus v Číně vedl k Pekingské konvenci 1860. Marx přirovnal GB vombardování Kantonu k dobrodružným podnikům Williama Walkera v Kalifornii, Mexiku a Nicaraguje=napadnutí mírové země bez vyhlášení války. 1857 Parlament obvinil Lorda Palmerstona ze začnutí války=nové volby.

Marx viděl, že vedle GB vztahuje pařáty také Rusko – železnice do V Asie i přes Krymskou válku.

Marx rozdělil světovou historii do 4 stadií „modes of productiong: asijský, starověký, feudální a moderní-buržoazní. V Evropě to mělo chronolog. i analytický význam. Marx stejně jako Hegel postavil Čínu a Indii vně vývoje svět.historie.

184

Marx možná inspirován Smithem v myšlence, že Čína již vyčerpala svůj prostor pro čertsvé produktivní síly a že Západ má moc zasít semena „nových, vyšších vztahů produkceg. Smysl destruktivního imperialismu viděl v tom, že oslabení tradičních čín. struktur urychlý proletářskou revoluci.

 

The Nian Rebellion

1851 vypuklo povstání Nian, původ vede do konce 18.st.  je skupinám banditů v pohraničí na JZ Šantungu, SZ Jiangsu. Slovo Nian odkazuje asi jen na rebely, mobilní bandy.

Na rozdíl od TP neměli jasnou nábož., polit, strateg. orientaci nebo jednotné vedení.

185

Někteří z Nian kontakty na Bílý lotos, 8 trigramů, Triády atd. (pašování soli)

Po 1851 záplavy v S Jiangsu přinesly nové pohromy. 1855 (kdy už TP v Nankingu) Chuang-che prolomila hlavní hráze – noví členové Nian. V čele Zhang Luoxing (místní statkář, jel v krádežích ovcí a pašování soli.)

Starší síly Nian jen 30 až 50 tisíc x jejich dopad větší, než odpovídalo počtu. Měli střelné zbraně a i děla. Vybudovali si opevněné komunity. Ostatní komunity se opevnili, aby se jim ubránili.

186

Všude panovala bída, rabování a plenění běžné. Nian občas levně prodali ukradené jídlo pro zvýšení popularity.

Po 1860 nechali Čching zabít Zhanga, ale brzy jej nahradili jiní vůdci.

187

V bojích Nian nalákali Čching do oblastí, kde už byla všechna sklizeň vybrána, domy a čluny spáleny a studny zavaleny kameny. Takto 1865 porazili i mongol.generála a získali přes 5000 koní.

Proto Čching povolali Zeng Guofana, který se porazil TP. x Guvernéři Jiangzu, Anhui, Henan, Shandong nespolupracovali a Zeng rozpustil část vojska po dobytí Nanjingu=== Niany neporazil.

188

Proto povolán gen.guv. Liangjiangu (tj. 3 provincií Jiangsu, Liangxi a Anhui) Li Hongzhanga (Li Chung-čanga). Zengovi by místní vojska plně nedůvěřovala, proto Zeng jmenován gen.guv. na místo Liho a Li jmenován velitelem tažení (prohození funkcí): ukázalo to přeměnu Číny= více moci místním vůdcům.

Po těžkých bojích 1868 nakonec Čching zvítězili. Li Chung-čang titul Grand Guardian of the Heir Apparent, stejně jako Ceng Kuo-fan kariéra díky porážce rebelů. Jen Ceng zemřel 1872, tak si neužil své prestiže a slávy. Li po dalších 30 let jedna z nejvlivnějších osob Číny.

 

189      Muslim Revolts

Muslimové v Číně od Tchangů (618 – 907) na obchodních trasách stř. Asie v Gansu a Shaanxi. Koncem Ming sňatky s Číňany rozšíření islámské komunity (Čínští muslimové hui=chuej).

V Henanu a Anhui také mešity – cca 1 mln muslimů. Největší koncentrace muslimů mimo to na SZ v Jun-nanu.

Třetí velké povstání proti Čching vypuklo 1855, když TP obsadili Nanking a Nian začali bouřit.

Důvod: těžké zemědělské daně a speciální daně, které Peking uvalil na čín.muslimy. Číňané vyčerpali své doly na zlato a stříbro, a tak se snažili dostat doly muslimů v Jun-nanu. Násilnosti a vzpoury vedly k čín.útoku na muslimy, kteří přešli do ofenzívy a obsadili Dali na Z a obléhali junnanské hl.m. Kunming. V Dali muslim Du Wenxiu se prohlásil za Sultana Suleimana a založil stát Pingnan guo •½“썑 (varianta TP).

190

Tažení do hor – těžký terén, ale Čchingům se podařilo muslimy rozdělit. Nakonec vše na místních obranných silách a jejich schopných generálech. 1873 po těžkých bojích padl Dali a Du popraven.

1862 vypuklo povstání muslimů na SZ, v Shaanxi a Gansu, ale kvůli vzdálenosti a obtíž.terénu s ním Junnanští nemohli koordinovat. V některých oblastech Shaanxi a Gansu povstalci stoupenci „Nového učeníg (od mystické školy sufismu). Čching toto učení zakázali, což muslimy jen více pobouřilo.

191

Důvod: spíše místní napětí mezi Číňany a muslimy než proti Čchingům. Stejně jako v jiných oblastech vytvořili se muslimské a čín. milice na obranu domovů.= Většina vojska odvedena na tažení proti TP a Nian. Začalo to nevinným incidentem hádkou muslimů s čín.prodavačem o cenu bambusu, pak Číňané vypálili muslim.vesnici, nato muslimové vytvořili ozbroj.tlupy.

Čching.vojska v té oblasti demoralizovaná, v bídném stavu a se špatným vedení. Když koncem 1862 začali Čching vítězit, muslimové se stáhli dál na západ a nabírali další lidi. Přerušovaná vyjednávání 1863 a 1864.

192

Situace zoufalá, 1866 zásoby i munice vyčerpány. Proto Čching požádali Zuo Zong-tang (Cuo Cong-tchanga, porazil TP), aby vyřešil situaci. Při TP se ukázal jako talent.generál a odborník v obnově znovudobytých území. Září 1866 Cuo jmenován gen.guvernérem  Shaanxi a Gansu. Cuo prostudoval situaci a poslechl radu zkušeného tajemníka, jež žil v Shaanxi.

193

Cuo se zaměřil na nejsilnějšího muslim.vůdce Ma Hualonga. Ten se po 16 měsících obléhání vzdal. Pak to šlo ráz na ráz. Cuo od dvora dostal peníze, obchodníkům poskytl půjčky a jinak ekonom.podporoval dobytou oblast. Nedbal na naléhání dvora a pomaloučku se připravoval na závěrečný útok na SZ Gansu – Suzhou, 1873 jej dobyl, zemřela většina obránců města. Někteří muslimové ještě dál prchli a byli zpacifikování až za rok, ale většina Číny opět pod vládou Čching.

 

194                  Kpt 9: Restauration through Reform

Confucian Reform

Marx logicky předpokládal pád Čching x k němu došlo až 1912.

Restaurace zhongxing ’†‹». Na rozdíl od minulosti k restauraci za Čching došlo bez silného císařského vedení (císařovi v době nástupu na trůn jen 5 let a zemřel o 14 let později). Vládla císařova matka Cixi (CchL-si) jako regent a princ Gong (Kung). V čele reforem skupina provinčních guvernérů, jež porazili povstání, a jiní schopní hodnostáři. Jednali někdy společně, někdy samostatně – zakládali nové instituce,... odddálili pád Čching

195

Jeden z představitelů restaurace Ceng Kuo-fan, horlivý konfuciánec.

196

Taipingské války zničili vzor morálních reflexí a učenosti, jimž chtěl Ceng zasvětit život. =proto Ceng obnovit školy a přísný konfucianismus. Mnoho jeho podřízených pak našlo kariéru ve vládních úřadech x Ceng nijak nevyužil prestiže pro budování vlastního postavení=loajalita ke Čching.

197

Jinak Ceng podporoval Western-officered Ever-Victorious Army a využití západní technologie. K tomu jej navedl Feng Kuej-fen (Feng Guifen), jenž hlásal, že se Čína musí naučit sebeposilování: ziqiang Ž©‹­. Čína obr oproti F nebo GB – „Proč tak malé státy tak silné?g Inteligence a moudrost Číny větší než na Západě, když se tedy naučí západní znalosti, předčí Západ.=odtud sebeposilování.

Ceng vyslal misi do USA na nákup strojů pro založení zbrojovky v Číně.

198

Zeng dal Yungovi peníze, ten odplul do Evropy na průzkum, pak do USA (1864). Tehdy v USA občanská válka=těžké najít firmu. Yung se vrátil do Číny pře San Fr., Hawaii a Jokohamu=cesta kolem světa.

Zeng jmenován do čela armády proti Nien. Nechal postavit zbrojovku v Šanghaji a ve Fu-čou.

199

V obou městech založeny moderní školy...

konfuc. sebeposilování + moderní metody

Defining Foreign Policy

1860 okupace Pekingu

1861 založen Úřad pro záležitosti všech cizích zemí – známo ve zkrác.verzi Zongli Yamen (cung-li ja-men)‘—‰q–å= významná institucionální inovace. V jeho čele 5 starších úředníků, jež defacto vedl Princ Kung. Cungli jamen zamýšlen jako dočasná instituce do skončení zahran. a domácí krize.

200

Vůči zahraničí přistupováno stále jako k tribut.státům. Princ Kung – mandžu. reformátor,  1861 měl teprve 28 let, strýc vlád.císaře= cungli jamen měl prestiž. Měl talent. podřízeného Wenxianga.

2 významné věci: 1. najali si Lay-Osborn Flotilla (7 parníků a GB kapitán)

201

1863 ale problém: podle smlouvy Osborn měl podléhat pouze císař. příkazům přes Laye, ale Číňané chtěli, aby podléhal čín.admirálu a gen. Cengovi a Li Chung-čangovi. Osborn zásadový x Lay arogantní. Cungli jamen si nemohl dovolit shovívavost vůči cizincům, tak vyplatil kapitána Osborna a jeho posádku a poslal je domů. Čching i USA se obávali, že flotila padne do špatných rukou. Britové prodali lodě svým obchodníkům, Lay dostal peníze a byl propuštěn z Inspectorate of Custums.

2.  pokus úspěšnější: 1862 cungli jamen studoval části Wheatonovy knihy Elements of International Law, od amer.misionáře dostali čín.překlad. Ten přijal, jen stylisticky upraven.

202

1864 Prusko-dánská válka: dosah až do čín. vod. Prusové zabavili 3 dán.lodě. Cungli jamen použil nové znalosti: pojem teritor. vody a po prostudování čín.smluv s Pruskem přiměl Prusko pustit dán.lodě a zaplatit Číně odškodnění. Princ Kung nechal vydat Wheatonovu knihu, ale odmítl k ní napsat předmluvu (=obava z konzervativců).

1862 Wenxiang a Princ Kung dostali svolení otevřít v Pekingu tlumočnickou školu (angl., franc.; ruština se již mnoho let učila v jiné malé škole). Do výuky zavedeny moderní předměty, najali cizince jako učitele – navzdory protestům. Škola s novými osnovami otevřena 1867 pod vedením Xu Jiyua – dověděl se od Z od amer.misionářů ve Fu-ťienu.

203

USA z toho radost =slibné vyhlídky na zahr.vztahy. 1869 do čela školy Dr. Martin, který přeložil Wheatona

Robert Hart do čela Císařské námořní celnice, předtím pracoval na BG konzulátech v Číně.

===Koncem 60.let naděje na rozvoj zahr.vztahů

Revize tiencinské smlouvy z 1858 v 1868 cungli jamen jednal s Brity, v jejichž čele Rutherford Alcock. Zahr. ministři zemí se přestěhovali do Pekingu, zjednodušel ceremoniál.

204

čching. senior.úředníci cestovali s Hartem po Evropě a zkoumali tam vládní systémy.

Diskuze o smlouvách s Evropou a USA, stále problém: misionář. a obchod.práva. stavba železnic a telegrafů, kontrola prodeje opia, status zahr. soudů v Číně, navigace v čín.vnitrozemí.

1869 otevřen Suez.kanál=Čína hned blíže k Evropě.

x 1870 GB parlament odmítl navrženou revizi – Alcock i Hart i Cungli jamen zklamáni, že ztratili mnoho let.

 

The Missionary Presence

Během 60. let úředníci Cungli jamenu úsilí pochopit nový svět a přizpůsobit se mu. x    násilí proti misionářům. O misionářích se šířili divn= zvěsti.

město Tianjin – velký nový kostel na místě býv. císař. parku a chrámu. Katolíci jej postavili navzdory veřej.protestu=největší nepokoje

205

Fr.konzul Henri Fontanier několikrát prostestoval na magistrátu – neúspěšně. Tak Fontanier vpadl na magistrát s pistolí, ale místo úředníka zastřelil nevinného člověka. Dav Číňanů zabil Fontaniera a jeho skupinku + několik fr.obchodníků a jejich žen. Pak napadli konvent katolických jeptišek. Během 1 dne zabito 16 Francouzů + 3 Rusové v davu, kteří byli považováni za Fr.=== F ihned žádost o odškodnění.

Princ Kung, Ceng a Li Chung-čang šetření: při mučení obviněno  a popraveno 16 Číňanů (spíš oko za oko než šetření viny), přiznáno odškodnění na obnovu kostela a rodinám zabitých. Navíc omluvná mise Čching. do F.

Obecně bylo poznat, že F si nevynutila lepší podmínky kvůli 1870 Francouzsko-pruské válce.

Konfucianci proti křesťanství, protože ohrožovalo jejich moc a autoritu. Misionáři se snažili dostat hlouběji dovnitř Číny, bránili čín.konvertity u soudu před ne-křesťany,

206

často špatně vykládali smlouvy o nemovitostech: ze soukromých domů dělali kostely.

Okolo 1865 také skupinky protestantů. Postupně misionáři různých řádů a z různých zemí.

Vliv na vzdělávání a hnutí za zlepšení postavení čín. žen. Překlady a vydávání Bile, zakládání škol, rozvoj záp. technických oborů a medicíny. Rozvoj záp. stylu tisku.

Koncem 30. let 19.st. šíření děl o záp.vládě a historii – poblikovány misionáři v Šanghaji a Kantonu: umožnili čín.učencům vidět Čínu ve svět.kontextu.

207

Sám Ceng napsal předmluvu k předkladu Eukleidových Základů geometrie.

Během 19. st. šíření misij.škol po celé zemi: připravovaly mladé Číňany pro práci ve smluv.přístavech, kde byla třeba angličtina, ale také křesť. výchova. Velký význam těchto škol byl v tom, že poskytovaly určité zákl.vzdělání chudým Číňanům, chlapcům i dívkám, kteří by jinak zůstali nevzdělaní.

Misionáři často nevěděli o místních pověrách  a proto lákali studenty na jídlo, oděv, lékař. péči

208

Nejvíce konvertitů měli misionáři znalí medicíny. Záp.medicína lepší znalosti anatomie a chirurgie.

Misionáři vliv přes své texty, tisky, školy, nemocnice na čín.myšlení a praxi. Nabídli Číňanům nový pohled na svět, ač vliv těžko odhadnout.

209

Postavení žen: cizinky Číně zastávali veřej.postavení a profese, jež Číňanky ne. V Číně žena doma, ne veřejnost. Nové myšlenky hygieny, vaření, výchova dění, proti podvaz. nohou.

Ale svobodní Britové často žili s Číňankou, kterou pak i s dětmi vyplatili, když se měli oženit za brit.dámů. Yung Wing, který se nadchl pro medicínu, se oženil s Američankou. Jeho 2 děti vystudovaly Yale...

210

Overseas Chinese

tlaky na obyvatelstvo: hlad, povstání, nedostatek zemědělské půdy-emigrace.

211

Tři hlavní oblasti: SV Asie a Indonésie; Karibik a země na S od Latinské Ameriky; záp. pobřeží USA.

Emigrace do SV Asie a Indonésie nejlevnější a nejsnadnější (rýže, rybolov obchod). V Indonézii vládli Holanďané – Číňané pro ně jako výběrčí daní, manažeři, plantáže. Mnoho z usedlíků původem z Fuťienu nebo Kantonu- udrželi si spojení a vzáj. se podporovali (tajné společnosti).

1873 Čching založili konzulát v Singapuru, aby měli dohled nad 1,5 mln Číňanů v této oblasti.

Od 40.let 19.st. ekonom.růst v Lat.Am.- najímáni na otrockou práci. Lístky na parník tam byly levné. Slibovali jim bohatství – místo toho dřeli na plantážích. Mnoho sebevražd. Peru, Kuba

212

1873 Cungli jamen – nová zahr.politika: šetření podmínek života a práce v Peru a Kubě. Podvedeny tisíce Číňanů, odvezeni jako kuliové, jako dobytek na lodi. Po šetření zpřísněn dohled nad prac.smlouvami a jejich přepravou.

USA: 1848-49 zlatá horečka v Kalifornii. Číňané po příjezdu nakonec zahradníci, zelináři, prádelníci... na pobřeží od Los Angeles po Seatle. Postupně šíření do vnitrozemí, pracovali na plantážích, od konce 80. let v továrnách, čín.obchodníci v Bostonu

213

Původně se chtěli Číňané po pár letech práce s penězi vrátit domů – tedy ne tak úplně přistěhovalci. Číňané dokázali vydělat tam, kde se to jiným nepodařilo = odpočátku nepřátelství, navíc bílí dělníci často oprávněně věřili, že jim berou práci, protože pracují za míň. Navíc kulturní a etnické rozdíly: divní. Navíc většina mužů

Problémy: 1. I v USA tajné společnosti tzv. „Six Companiesg – vazby na tajné spol. v Číně, války mezi tongy. 2. Vytváření čín.čtvrtí (San Francisco, Los Angeles...)

214

Vypuklo násilí proti Číňanům. Masakry.

1868 Čching získali smlouvu zaručující prokračování čín. práv imigrace

215

1880 Čching se zavázali omezit počet čín.emigrantů.

1884 USA výnos o omezení pro všechny Číňany.

216

Kpt 10: New Tensions in the Late Qing

Self-strenghtening and the Japanese War

Sebeposilování nebylo prázdný slogan: nové struktury pro zahr.vztahy, výběr cel. poplatků, stavba moder.lodí, zbrojovky, moder.věda.

Zůstaly problémy: pokračující militarizace venkova, nová místní autonomie nad zdaněním, korupce byrokracie, zásahy zahr.velmocí, diplomat. nároky, misionáři.

217

Císař restaurace Tongzhi zemřel na přebujarý život – k moci jeho matka Cixi jako regentka. Tongzhiho žena těhotná, dohnána k sebevraždě.

218

1869 Cixi konflikt s princem Kungem – nechal propravit jejího eunucha kvůli zneužívání moci a korupci. Cixi ho pak blokovala od moci.

Oslabení Čching smrtí velikánů: 1872 Zeng Guofan, 1876 wenxiang. Cixi věřila Li Hongzhangovi.

Li Hongzhang: zdatný ve 3 oblastech: podnikání, vzdělávání a diplomacie. (parní společnost, zbrojovka, vzděl. reformy)

219

Li návrh na studijní pobyt chlapců do USA 1872 x prostředí v USA bránilo chlapcům udržet si tradice, jak si přáli Čching. Fascinováni západem. Další neúspěch: am.vláda nepovolila čín.chlapcům studium na námoř. a vojen.akademiích=1881 rozhodnutí vrátit čín.studenty v USA domů.

220

Pak Li vyslal nejslibnější chlapce do F, N a GB, jejichž vlády nebránili ve voj. a námoř. studiu. Sám Li založil námoř.a voj. akademii v Tianjinu.

70. léta Li jednal s Jap. o mezinár. statutu Rjúkjú a Koreji. Čching zcela nepřipraveni čelit jap.expanzi.

1879 Jap. anektovalo Rjúkjú a mělo totéž v úmyslu s Koreou x Li přesvědčil korej.krále, aby podepsal smlouvy s USA, GB, F a N (od 1871 jednotný stát).

1876 Li jednal s GB poté, co byl jeden brit.konzul zabit domorodci v Junnanu. Svolil k odškodnění – přiznal slabost Číny.

1881 Smlouva z Petěrburgu Rusko odstoupilo od nerovnopráv.smlouvy, vrátilo Čchingům okupovanou část Ili. x stále R široká území na od řek Amur a Ussuri.

221                  VIETNAM-F-ČÍNA 1884 - 1885

Úspěch s R v čching.úřednících falešnou sebedůvěru.

1880 F expanze až po Hanoi a Haiphong, tlak na nové koncese v Annamu. Li žádal opatrnost x Čching chtěli tvrdý postoj.

1884 Li jednal s F, aby zabránil válce. Jiní prosazovali svou v Annamu a Tonkinu.= fr. flotila  vyrazila na Fu-čou a zakotvila poblíž čín.flotily.

Li věděl, že potrvá vybudovat flotilu x srpen 1884 jednání přrušila. Fr.flotila zahájila palbu. V přístavu lodě jiných mocností = těžké F zasáhnout. 22. 8. začala bitva. Čín. vlajková loď potopena v 1. minutě, do hodiny všechny čín. lodě potopeny nebo hořely

1885 F kontrolovala IČ.

1886 GB po fr.vzoru prohlásilo Barmu za svůj protektorát

Li mohl vyslat jižní divizi ve Fučou, ale radši je ušetřil pro další posilování.

222                  KOREA-JAPONSKO-ČÍNA  1894 - 1895

Čching vytvořili nový post: čínský rezident v Soulu, otevřel jim cestu ke Koreji, chtěli zajistit, aby se tam neusadilo Jap.

90. léta 19.st. růst napětí na korej.poloostrově.

1894 korej.povstání ojrozulo korej.krále, Čína i Jap. toho využily a vyslaly vojska na ochranu král.rodu. Jap. byli rychlejší, a tak obsadili 21. 7. král.palác a jmenovali regenta.

Tentýž den Čína vyslala na brit.transportéru posily do Koreje x byl potopen Japonci. Jap. poráželo Čínu i v Pchjongjangu a Soulu.

223

říjen 1894 Jap. přešli řeku Jalu na čching.území, pak obsadili opevněný přístav Lushun a jap.lodě pluly na Shanghaiguan.

Severočín.flotila, kterou se Li snažil zachovat, celá zničena.

Září 1894 bitva u ústí Jalu – flotila poškozena, stáhla se do Weihaiwei na S od Šantungu, vyčkávala v zaminovaném poli bez boje.

Leden 1895 Japonci napadli Weihaiwei ze směru od pevniny. Čína opět poražena - Čching.dvůr požádal prince Kunga o vyjednávání. Ten si vzal na pomoc svého nejlepšího ministra Li Hongzhanga, který odplul do Jap. jednat.

Duben 1895 Smlouva Šimonoseki – pohroma pro Čínu, podmínky by byly ještě horší, nebýt atentátu na Liho (ostuda jap.vlády). Čína uznala nezávislost Koreje (defacto jap. protektorát), reparace 200 mln taelů, přidala 4 další otevřené přístavy (Chongquing v Sichuanu na Jang-c), předala Taiwan, Pescadory, S Liao-tung. Navíc Jap. povolení stavět podniky v jakémkoliv otevřeném přístavu.

Trointervence (R, N, F) – vrácení Liao-tungu výměnou za dalších 30 mln taelů

224

Mnoho učenců volalo po zrušení smlouvy a po reformách. Čching dvůr paralyzován.

 

The Reform Movement od 1898

Konec 19.st. – Čína ve zvláštní, nejasné pozici. Dopad Západu hluboký a zesiloval napětí, jež způsobilo hnutí sebeposilování.

X změny viditelné v otevřených přístavech a západních koncesích. Nepronikání na čín. venkov. Navíc Evropané vždy závislí na čín. prostřednících (kompradorech), aby našli trh a distribuci pro jejich zboží. Vzdělání většiny synů z dobrých rodin beze změny konfuc. Dívky neměly přístup ke vzdělání, zeměděl.práce nadále ruční.

Čín. diplomaté v zahraničí pramalá prestiž, často po návratu poníženi a přinuceni k odchodu do důchodu.

225

Změny byly spíše otázkou delší doby. Pěstování tabáku a bavlny sice výnosnější x rolníci  váhali změnit pěstování. Naopak pěstitelé čaje a hedvábí najednou bohatli, protože ve světě velká poptávka po těchto komoditách. To vedlo ke kolísání cen. Hedvábí čelilo konkurenci bavlny – pohyb cen na trhu – vliv na život Číňanů.

Tisk a noviny – polit.komentáře + pozornost kosmetice a zdraví. Vedl k uvědomění, že Čína je národ mezi jinými národy a že žádný národ nemůže přežít bez začlenění občanů.

Během sino-jap. války se hovořilo o „esencig a „praktickém použitíg. Klas.čín.učení mělo zůstat „esencíg a záp.učení použít pro praktické účely. Filozof. a kulturní vysvětlení změny=toto oblíbená formulace konf.úředníka Zhang Zhidonga, zástupce konzervaticů. Po Li Hongzhangovi nejhorlivější reformátor. Zhang prosazoval železnici z Hankou do Pekingu díky zahr.půjčce a vybudoval 1.komplex –uhlí, železo, ocel v dolech ve vých. Hubei. Přesto se dále vlichotil Cixi svým postojem postupné reformy a konf.zásadám.

226

Mnoho mladých učenců návrhy dvoru s nutnou a širokou reformou ekon., průmysl. a administrativy.

Kang Youwei a Liang Qichao: Kang důkazy, že konf. neodolal společ. změnám a že Konfucius nebyl proti lidskému vývoji a pokroku. Vliv buddh.= emocionální rámec mysli: Kang cítil, že může zachránit čín.lid. Liang stejně tak. Jejich memorandum si nakonec přečetl císař Guangxu, kt. měl zájem na reformě. Čína potřebovala moder.armádu, záp. zbraně a dělostřelectvo. V průmyslu využít tech.znalosti Číňanů v JV Asie.

227                                          SUNJATSEN

Třeba zvýšit daně, rozvinout bank.systém, vybudovat želez.síť, obchod.loďstvo, moderní pošstov.systém. Zkvalitnit zemědělství přes výuku ve školách, průmysl.inovace, podpora tvořivosti=vynálezci v USA ročně přihlásili přes 13 tisíc patentů. Předtím zastánce reforem pouze Taiping, nyní i nejchytřejší konf. mládež.

Mladý císař Guangxu zájem x bez moci, senioři u dvora proti změnám. Od 1890 nové požadavky prošly občas i ortodoxními kanály.

Sun Yat-sen jinou cestou. Sunjatsen narozdíl od Kchang Jou-weje pocházel z chudé vesnické rodiny z Kantonu. Dva členové Sun zemřeli ve zlaté horečce v Kalifornii, jiní se usadili na Hawaii. Sunjatsen spolu se svým st.bratrem získal vzdělání v misijní škole (myšlenky demokracie a republiky), pak studoval medicínu v Hongkongu. „Kulturní hybrid s velkými ambicemi a hlubokými obavami o osud Čínyg. Sun 1894 nabídl své služby Li Hongzhangovi x ten zaneprázdněn Korej.krizí, jej ignoroval.

Sun frustrován. Britové neuznali jeho vzdělání natolik, aby mohl působit v jejich koloniích, ani Číňani jej neobdivovali.== Koncem 1894 Sun založil na Hawaii tajnou společnost Revive China Society: svržení Mandžu a vytvoření čín.republik.vlády. Pak do Hongkongu, 1895 se snažil družit s tajnými společnosti u Kantonu – plán povstání.

228

Plán vyzrazen, místní vůdci popraveni. Sun prchl z Hongkongu do Japonska, pak do San Francisca a Londýna, kde se usadil a četl záp. polit. a ekonom.teorii. 1896 pokus čching.vyslanectví v Londýně unést ho do Číny k soudu téměř uspěl. Zpráva v tisku o tom jej poslavila na Západě. Vrátil se na DV, měl několik základen v JV Asii a Japonsku. Dále práce s tajn. společnostmi proti Čching. Našel pomoc u čín.dobrodruhů, jeden z nich Charlie Soong misionáři, zahr.obchod, kontakt s taj.spolky, dodával finance Sunovi.

Koncem 90.let 19.st. Číňané ve styku s cizinci širší povědomí o různých modelech (Meidži, G.Washington, Petr Veliký, Napoleon). Varováním pro Č. osud: Polska, Turecka a Indie.

Velmoci: další požadavky na obchod. a rezidenční práva:

229

BOJ O KONCESE=hrozba Čching

Guangxu měl širší přehled o možnostech Číny než jiní čching.císaři a učil se anglicky, rozhodl se získat nezávislost jako vládce.==červen až září 1898 100 dní reforemg. Většina reforem požadována už sebeposilujícími reformátory jinshi v 1895 x poprvé vydány jako soubor císař.mocí.

Reformy ve 4 oblastech: 1. zkouš.systém (zrušení 8členného eseje, místo kaligrafie a poesie budou rozhodující praktické problémy vlády); 2. vzdělání: otevření fakult medicíny na Peking.škole, přeměna strarých akademií na moder.školy s čín. i záp.učením, otevření odbor.škol pro těžbu, průmysl a železnice; 3. širší ekonom.změny: spolupráce míst.institucí na reformách, zvýšení produkce čaje a hedvábí na vývoz, založení nových institucí v Pekingu pro dohled nad růstem, doly a železnicemi a Ministerstvo příjmů pro plánování ročního rozpočtu celé země; 4. posílení ozbroj.sil (většina peněz pův. určených pro loďstvo šla na rekonstrukci let.paláce Cixi), vybudování loďstva, záp.výcvik armády; 5. byrokracie: zjednodušení ofic.procedur, odvolané úředníky dát do nových úřadů ekon. plánování.

230

Reformy přinesly person.změny. Li Hongzhang po prohrané válce s Jap. v nemilosti a odvolán z Cungli jamenu. Císařův tutor také propuštěn, protože se bál rozsahu reforem: Kchang a další reformátoři do Velké rady a Cungli jamenu. Kchang audience u císaře, předložil mu 2 díly histor. analýzy: osud Polska, triumf reforem Meidži x mnoho úředníků obavy, že reformy zničí vnitř.hodnoty Číny.

Reformátoři obavy ze svržení císaře, proto se snažili získat generály. To ihned odezvu u Cixi. Ta 19. 9. 1898 císaři domácí vězení a sama se chopila moci. Zatčení a popravy reformátorů. Kchang Jou-wej opustil Peking těsně před pučem x jeho ml.bratr chycen. Kchang do Hongkongu na brit.lodi do Japonska a pak do Kanady. Liang Čchi-čchao také unikl z Číny.

 

Three Sides of Nationalism

1898 – 1899 část generální expanze mocností, zesílení tlaku na Čínu:

231

-          N obsadilo přístav  Qingdao na šantungském poloostrově (nárok na doly a železnice).

-          GB obsadili přístav Weihaiwei na S od Šantungu a získalo nájem úrodného poloostrova Kowloon na S od Hongkongu, jež GB ihned pojmenovali „The New Territoriesg.

-          R vstup do Mandžuska a obsadili Lüshun, kde postavili pevnosti.

-          F vyhlásila zvl.práva na tonkin.hranici prov. Yunnan, Guang-xi a –dong a na ostrov Hainan.

-          Jap. už mělo Taiwan, dále tlak v Koreje a zesílilo ekon.pronikání ve střed.Číně.

-          Úsilí USA „Open Doorg: rovné podmínky pro přístup do Č.

== v Číně růst atmosféry nenávisti a strachu: vznik obrovské síly v Číně-její různé podoby lze shrnout pod NACIONALISMEM – mobilizace čín.lidu v boji za přežití.

3 příklady: 1. Boxer.povstání 1900; 2. 1903 vydání The Revolutionary Army Zou Rongem; 3. 1905 protiam. bojkot.

The Boxers United in Righteousness – vznik v SZ Šantungu 1898 z taj.společností, boj.umění + míst.spirit.kulty. Místní rolnící aj.pracovníci, beznaděj ze záplav a sucha. Zpoč. boj proti privilegiím čín.konvertitům a misionářům. Poč.1899 zničili jejich majetek

232

a pobili je v oblasti hranice Shandong-Hebei. Odezva u cizinců, žádali Čching o potlačení x Boxeři slogan „Revive Qingm destroy the foreigng. Na jaře 1900 šíření hnutí – předpověď nového nábož.věku. Do armády i ženy: Red Latern Shining (12 – 19 let), jež

233

měly spirit.síly – boj s nečistými křesťany.

Stále bez koord.vedení, šířilo se do Pekingu a Tiencinu poč. 1900. Zabíjeli konvertity, cizince, vytrhali koleje, zapálili stanice, přeřezali dráty vedení. Mocní úředníci i Čching váhali zakročit - proticiz.hnutí. Cizinci vyslali posili do Pekingu, zpoč. Boxery odraženy.

17. 6. záp.vojska obsadila pevnost Dagu (Taku) od Čching a zahájila válku v plném rozsahu. Mezitím Cixi porada s Mandžu princi: srdce lidu na straně Čching-nelze je zklamat, 21. 6. 1900 vyhlásila válku velmocem.

234

Boxeři cítili podporu a útočili plánovaně na misie a cizince hlavně v Shanxi, Hebei a Henan. V Pekingu se cizinci stáhli do diplomat.čtvrti  - GB, R, N, Jap a USA jednotky zde postavily barikády. Kdyby Boxeři byli lépe organizováni a kdyby jim pomohla čching. armáda, jistě by byli všichni pobiti.

235

Ale Boxeři nebyli koordinování a moderní čching.armáda atála stranou, mocní gen.guv. ve stř.Číně vyčkávali a nechtěli se zaplést.

4. 8. 1900 spojen.armáda z Jap., R, GB, USA a F opustila Tiencin, Boxeři zlomeni, klíč. čching.velitelé spáchali sebraždu,  14. 8. obléhání Boxerů v Pekingu. Cixi s císařem prchla.

Jednání se spojenci opět Li Hongzhang: ofic. mírová smlouva „the Boxer Protocolg podepsána v září 1901.

Leden 1902 Cixi s císařem se vrátili do Pekingu. Li zrovna zemřel po nemoci v 78 letech.

Cixi přijala osobně zástupce velmocí koncem ledna a 1. 2. uspořádala recepci pro jejich dámy. Císař Guangxu stále bezmocný.

236

Exulanti Sunjatsen a Kchang Jou-wej se pokusili využít boxerů v 1900 k útokům na Čching. Kchang v Hubei a Anhui a Sun v Huizhou na V od Kantonu.

Protesty 18letý student Zou Rong – nacionalista, studoval v Jap., viděl v něm vzor pro Čínu. Proti Čching-neschopní. Dlouhé promyšlené kritiky Čching – umožnil mu to život v koncesi Šanghaj, kde platila jiná jurisdikce v souladu s exteritorialitou, měl právo na „smíšený soudg a svobodu šířit své články (nemožné pod správou Čching). Krátká kniha Revoluční armáda (1903) – apel Číňanům zbavit se mandžus. jha, poučit se ze zahr. příkladů

237

Žádal volené shromáždění, rovná práva ženám, svobodu tisku – mix všeho možného; oproti němu Kchang opatrný. Kchangovy texty kolovaly v San Franciscu a Singaporu. Čching žádost na šangh.úřady x cizinci odmítli zakročit. 1904 Zou Rong souzen smíšeným soudem – na 2 roky vězení. Unikl kruté smrti ze strany Čching x zemřel poč. 1905 ve vězení.

Protesty proti cizinců způsobené amer.imigrační politkou: vpády am.úředníků do čín. domů zkontrolovat registraci, deportace, hrubé zacházení s čín.pasažéry i vysoce postavenými (1904 pozvání na výstavu St.Luis Exposition), dále vyloučení Č. z pobytu na Hawaii a Filipínách.

238

Kolem 1905 nový projev  čín. nacionalismu: nové čching. Ministerstvo zahr.věcí tlak na čín.ministra v USA vyřešit problém zacházení s Číňany. Pro posílení čín.pozice obchodníci v Kantonu, Šanghaji, Xiamen, Tiencinu a jinde prohlásily úplný bojkot am. zboží v červnu 1905. Dříve takový bojkot v 80. letech 19. st. v Hankou, ale ne takového rozsahu. Čching bojkot zakázali, ale vlastenci podporu od komunit v Kalifornii a Oregonu. Navíc mnoho čín.studentů návrat z Jap. Obchodníci odmítali amer.cigarety, bavlnu, kerosen, mouku. Koncem září 1905 se jejich solidarita zlomila a návrat k normálu.

 

            Emerging Forces