Tabulka měr a vah

(Zdroj: Lê Thanh Khôi. Le Viet-Nam, Histoire et Civilisation. Les Editions de Minuit. Paris 1955, strany 531-533)

 

Délkové míry

Základní jednotka je thܧc (xích, vietnamský metr). Za dynastie NguyÍn představovala asi 0,425 m a v roce 1900 byla stanovena na 0,4 m.

TrÜ®ng               10 thܧc                            4 metry

Ngu                      5 thܧc                             2 metry

Thܧc                 10 tÃc                  40 cm

TÃc                      10 phân               4 cm

 

Kromě ngu zachovávají všechny míry desítkovou soustavu. Ngu není podjednotkou trÜ®ng, ale jejím ekvivalentem. Používá-li se ngu, neužívá se již trÜ®ng a naopak.

 

Cestovní míry

Ly nebo Ç¥m (míle)            360 b¶                 720 m

B¶ (ngu)                             5 thܧc                2 m

Pro zeměpisné a astronomické vzdálenosti se užívá ještě: do          250 ly                   cca 120 km

 

Rozlišují se tři druhy thܧc (metr, stopa):

1. thܧc ru¶ng    stopa zeměměřičská            0,4 m

2. thܧc m¶c      stopa truhlářská                   cca 0,42 m

3. thܧc may      stopa krejčířská                   cca 0,62 m

 

Plošné míry

MÅu                     10 sào                 3.600 m2

Sào                     15 thܧc                            360 m2

Thܧc                 10 tÃc                  24 m2

TÃc (thÓn)          10 phân               2 m2

 

Kromě mÅu, které tvoří čtverec o straně 30 ngu (60 m), se užívají další obdélníkové míry o šířce 1 mÅu (60 m) a délce dané v jiné míře, např. 15 thܧc, 10 tÃc atd.

 

Objemové míry

Objemové míry jsou stejné jednotky jako délkové míry trÜ®ng, ngu, thܧc, tÃc atd. násobené na třetí.

Objem některých pevných látek, zejména z kamene a ze dřeva, se měří v h¶c, le a lai:

H¶c                      10 le                                   16 m³

Le                         25 lai                                   1,6 m³

Lai                        1 krychlový thܧc                            0,064 m³

 

Objem půdy se měří na ÇÃu (hroudy) o hodnotě 1,6 m³. Ale častěji se půda při výkopových pracích uvádí v mÅu 1.400 m³

 

Váhové míry

Váhová jednotka je tå (pikul) pro velké váhy, cân (libra, kilo) pro střední váhy a lång (unce, tael) pro malé množství. Lång je oficiálně stanoven na 37,783 gramů, ale obvykle se udává jeho hodnota okolo 39 gramů.

Tå          10 y‰n                60,45 kg

Y‰n      10 cân                 6,045 kg

Cân       16 lång                604,5 gr

Lång      10 Çong                            37,783 gr

 

Objemové míry

1. Obilniny – základní jednotkou je ÇÃu pro lidové míry a thæng pro staré oficiální míry. ñÃu je přibližně 1 l a thæng 2 l. Velikost ÇÃu se liší podle oblasti.

Lidové míry:

PhÜÖng, vuông nebo g¥t cca 30 ÇÃu          cca 30 l

Thùng                                cca 20 ÇÃu          cca 20 l

ñÃu                                    2 bát                    cca 1 l

Bát                                     5 le                       cca 0,5 l

Oficiální míry:

H¶c                      26 thæng                           cca 60 l

Thæng                 10 cap                  cca 2 l

 

2. Tekutiny – nemají žádnou pravidelnou míru, velmi často má jedna nominální míra několik odlišných hodnot. Nejpoužívanější jsou: cÀu  (cca 20 l), Çài (cca 2 l), gáo (cca 0,5 l) ; chum a kiŒu - velké džbány; cÒng a vò - střední džbány, våi - velký válcový džbán; chïnh - malý válcový džbán; lÒ - košík; hÛ - karafa; nåm- hrst, tykev; be - lahvička; bát - miska atd.

 

Měny

Za dynastie NguyÍn byl základní měnovou jednotkou lång, unce neboli tael, který měl hodnotu 37,783125 gramů. Tyto měnové hodnoty nejsou nominálními penězi v pravém slova smyslu, ale jsou to spíše vážené peníze. Zlato mělo 34 krát vyšší hodnotu než stříbro.

Nén (tyč)              10 lång                377, 831 gr

Lång                    10 tiŠn (mince)     37,783 gr

TiŠn, ÇÒng         10 phân (cent)      3,778 gr

Phân                    10 ly (tisícina)        0,377 gr

Ly                         10 hào (deseticent) 0,037 gr

 

V době koloniální Indočíny se ve Vietnamu platilo sapeky (ÇÒng) ze zinku. TiŠn vznikl sjednocením 60 sapeků a franku (quan), který se dělil na 10 tiŠn nebo 600 sapeků. Proto byl v sapeku čtvercový otvor, kterým se mince po šedesáti spojovaly šňůrou v jeden tiŠn nebo jeden frank.

Quan                   10 tiŠn (600 ÇÒng)

TiŠn                     60 ÇÒng

ñÒng

V současném Vietnamu se platí ÇÒngy.