Zündel: 2 dny poté

Jak je obecně známo, 28.10. proběhlo protestní shromáždění na podporu Ernsta Zündela. Tato akce se těšila velkému zájmu, ale také odhalila některé tradiční problémy, které podobné akce provázejí: mediální lhaní, strach lidí z policejní represe a podobně. Pojďme si tedy celou akci zrekapitulovat očima pořadatelů a říct si věci, které se z oficiálních médií nikdo dozvědět ne(s)měl.

Někteří z účastníků protestního shromáždění, které se konalo od 11 hodin před německým velvyslanectvím, dorazili na místo samostatně, jiní se scházeli na stanici metra Malostranská. Zde již probíhaly policejní manévry a většina přítomných byla perlustrována a zapsána. Policie se pokusila akci blokovat tím, že některým organizátorům a řečníkovi bezdůvodně zadržovala občanské průkazy. Skupina asi 50 účastníků se rozhodla vyčkávat tak dlouho, jak to jen bylo možné, ale v 10:50 vyrazila před velvyslanectví bez těchto zadržovaných. Když policisté zjistili, že se jejich taktika minula účinkem, zhruba 5 minut před oficiálním zahájením protestu dotyčným občanské průkazy vrátila a propustila je.

Pod německým velvyslanectvím stál kordon policistů, kteří opět všechny, kdo chtěli projít, zapisovali. Perlustraci uniknul jen málokdo. Bohužel byla k vidění celá řada občanů, která po zjištění, že by byla zanesena do černých policejních listin, raději odešla a protestu se nezúčastnila. Jejich obava je samozřejmě naprosto pochopitelná. Média se již několik dní předem snažila vyvolat hysterii tvrzením, že jde o "setkání neonacistů, které pořádá Národní Odpor" apod.

Jak už bylo ze strany organizátorů několikrát zopakováno, o žádné setkání neonacistů nešlo. A už vůbec není pravdou, že shromáždění organizoval Národní Odpor (jeho představitelé se od pořádání akce sami distancovali). Média toto všechno velmi dobře věděla, přesto záměrně a účelově lhala. Říct občanům, jak k podobným závěrům došla, na základě čeho to tvrdí, případně jaké mají důkazy, na to mediální loutkáři jaksi zapomněli. Propaganda si samozřejmě žádné důkazy nežádá. Kdo v této zemi rozhoduje o tom, kdo je a kdo není neonacista? Média? Politici? Židovská obec? Vyplňovali snad účastníci protestu dotazník ohledně politického přesvědčení, a to dokonce ještě několik dní před jejím zahájením, kdy už byla akce za "neonacistickou" prohlášena?

Záměrem celé skandalizace bylo vyvolat v lidech strach přijít a dostat nálepku, nechat se natáčet televizí a policisty v uniformách i v civilu, prostě stát "na špatné straně barikády". Už nevím, kdo řekl jednu velmi trefnou větu: "Antisemita není ten, kdo nemá rád židy, ale ten, koho nemají rádi židi." Stejně tak je "neonacistou" ten, kdo se znelíbí sionistickým kruhům, protože se odváží pozvednout hlas proti totalitním praktikám Nového světového řádu a postavit se za člověka, jemuž jsou upírána základní práva.

I přes kydání tun mediálního hnoje se na místo dostavilo zhruba 150-200 protestujících. O těchto číslech na místě mluvili i novináři – titíž novináři, kteří druhý den psali o "50 neonacistech a 100 protidemonstrantech".

Z důvodu policejních obstrukcí byla celá akce zahájena se zhruba 15 minutovým zpožděním. Byly přečteny 2 projevy a poté byla předána protestní petice pořadatelů na německé velvyslanectví. Po většinu času se snažilo akci svým hysterickým pořváváním narušovat několik desítek židů; politiků, kteří si přišli přihřát mediální polívčičku a "bojovníků za lidská práva", kteří, kdyby skutečně bojovali za lidská práva, by museli stát na naší straně, jelikož protest byl proti porušování práv Ernsta Zündela. Ale za čí "práva" tito lidé skutečně bojují, to je asi všem jasné... Jen pro pořádek dodejme, že křiklouni díky své produkci z projevů nic neslyšeli, takže vlastně ani nevěděli, proti čemu protestují. Ale proč neřvat jen tak z principu...

Média také informovala o jakési Ludmile Hallerové. Cituji ČTK: "Možná nejvypjatější situace nastala ve chvíli, kdy se v davu neonacistů ocitla starší žena s izraelskou vlaječkou. Chtěla s nimi hovořit, ale neonacisté ji ignorovali. Žena se pak i na žádost policie přesunula mimo skupinu pravicových extremistů."

Když někdo někde stojí a všichni ho ignorují, tak to je opravdu maximálně vypjatá situace... Pravda je však opět poněkud jiná. S touto dámou minimálně jeden účastník demonstrace komunikoval, přestože její výroky typu "já jsem prošla pět... eh... ehm... šest koncentráků" zněly velmi zajímavě. Poté ji policisté vyzvali k odchodu zpět mezi hulákající dav, který ostře kontrastoval se spořádaným a civilizovaným vystupováním účastníků protestu.

Těžko se ubránit myšlence, nakolik je pravděpodobné, že téměř 80letá občanka s izraelskou vlajkou půjde debatovat sama mezi dav "neonacistů". Člověka spíše napadá, jestli nešlo o provokaci, jejímž cílem bylo vyvolat konflikt, policejní zásah a možnost předložit médiím tučné sousto, jak "neonacisté fyzicky napadli stařenku, která přežila holocaust". Na to, jak by asi dopadl zastánce práv Ernsta Zündela, který by se vydal mezi ječící hordu, raději ani nemyslet.

Celý protest však nebyl jen za Zündela. Šlo také o podporu svobody slova. V rámci svobody slova tedy pořadatelé na závěr půjčili megafon protikomunistickému aktivistovi Janu Šináglovi, který přišel ze skupiny protidemonstrantů. Jan Šinágl vyzval přítomné politiky, aby přišli a řekli svůj názor. Nejen že nikdo nepřišel, ale poté, co pan Šinágl prohlásil, že bychom měli nechávat zaznít všechny názory a učit se argumentovat, ho jeho vlastní lidi, z jejichž řad vystoupil, vypískali. Opět musím říct, že si nedokážu představit situaci, kdy by někomu z nás dala protistrana možnost vyjádření. Ostatně její chování bylo víc než výmluvné. Tento incident na závěr akce, která byla poté oficiálně ukončena, jasně ukázal, kdo je kdo.

Celý protest hodnotíme jako velmi vydařený. Ukázal, že ještě existují lidé, kteří se nenechají zastrašit mediálním onálepkováním ani tím, že si je policie za jejich otevřený nesouhlas s totalitními praktikami přidá do složek s názvem nepřítel, které si tento systém vytváří (co myslíte, že se děje s údaji opsanými z občanek perlustrovaných osob?). Třeba se jednou dočkáme doby, kdy tito lidé budou vyhazováni z práce, bude jim věnována zvýšená péče... Vlastně je to velmi pravděpodobné. Lidé, kteří nechtějí tupě přijímat to, co se jim předloží a jít s davem, jsou nebezpeční v každé době a v každém režimu. Zatím se ale můžeme aspoň ozvat, i když jen za cenu toho, že nám budou říkat "neonacisti". Pokud je ve 21. století neonacistou člověk, který žádá dodržování zákonů a práva na svobodu slova, pak tedy budeme neonacisti.

Děkuji jménem pořadatelů všem, kteří nám vyjádřili podporu a zejména těm, kteří přišli osobně. Mám také milou povinnost předat vám vzkaz od Ingrid Rimlandové, manželky Ernsta Zündela: "Chtěla bych poděkovat všem, kdo se této demonstrace zúčastnili. Hřeje mě u srdce, když vím, kolik lidí po celém světě si Ernsta tak váží."

[ Zavřít tuto stránku ]

1