Zaživa byla klasická hvězda popové scény, prodávající svůj hlas a své tělo za komerční úspěch. Tato krásná, sebestředná zpěvačka se nemohla stát ničím jiným než terčem zájmu Toreadorů. Když potkala Tomáše Tošnera, básníka s pochybnou pověstí, překvapila ji jeho galantnost. Přestože mu dávala najevo, že by jí stál za hřích, jednal s ní s jasným, leč všeslibujícím odstupem. Netrvalo dlouho a noviny mohly napsat úchvatný článek o tom, jak básník a zpěvačka uhořeli v autě. Tak Eleonor zmizela ze světa živých. Přesto v ní však stále zůstala lidskost. Stýská se jí po její rodině i jejím učiteli tance, a tak je občas z povzdálí pozoruje. Tošner se stále těší jejímu bezmeznému obdivu a jeho služebnice Hotaru se pro změnu těší její drobné žárlivosti, přestože rivalita v tomto případě jednoznačně není na místě.
Eleonořin deník - další pokračování ;)=

Petr Urban: Gabriel

Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
...Opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život už je pozdě a na smrt ještě brzy.
-- Jaromír Nohavica

Před delší dobou mu zemřel dobrý přítel na nevyléčitelnou nemoc a to ho motivovalo, aby začal studovat medicínu. Již v prvním ročníku si jeho odhodlání, talentu a zájmu o iracionální jevy všiml docent Mayer a učinil z něj příslušníka tremerského klanu. Nemohla mu ujít výhoda, která se skrývá v možnosti zůstat oficiálně ve světě živých, a tak to Gabrielovi umožnil (což mu ostatní mladí upíři závidí, nebo� oni se museli vzdát všeho, co jim ve smrtelném životě bylo drahé). Zároveň svého potomka zkouší, zda je bezpečně schopen dodržovat pravidlo maškarády. Uvítal, že si Gabriel plně uvědomil rizika, která s sebou přinášel svazek se smrtelnicí. Gabriel je rozpolcen mezi poutem k Meyrinkovi a vlastní lidskostí.
Gabrielův deník - Mistr a Markétka trochu jinak...
Markéta si možná myslí, že pro ni Gabriel napsal obyčejnou milostnou báseň, ale jeho dilema spočívá v něčem zcela jiném...

Adéla Vaňková: Karolína

I see hell in your eyes
Taken in by surprise
Touching you makes me feel alive
Touching you makes me die inside

Walking, waiting,
Alone without a care.
Hoping and hating
Things that I can't bear.
Did you think it's cool to walk right up
To take my life and fuck it up?
Well, did you?
-- Korn

Netuší, co se stalo. Ale je si jistá, že se to stát nemělo. Přišli nějací somráci a zabili Wilhelma, který uměl tak nádherně líbat. A pak se v jejím životě objevil ten kněz, jenž ji uspal, a také ten stařec, který nemluví. Karolína se teď může vrátit domů, ale nic nebude jako dřív. Nemá raději zůstat tam, kde se o ni postarají? A o co tady vlastně jde? Otázek je spousta a odpovědi chybí.

Lucie Lukačovičová: Maurine Silencio

Welcome to where the time stands still
No one leaves and no one will.
The moon is full, never seems to change
Just labelled "mentally deranged".
-- Metallica

Když jí bylo dvanáct let, její matka zemřela. Maurine zůstala sama se svým otcem, který se se ztrátou milované osoby vyrovnal po svém - stal se workoholikem. Maurine nelpěla na ničem jiném tak, jako právě na něm, a odmítala se o něj s kýmkoli dělit. Když otec přivedl do domu Anetu, ošetřovatelku v ústavu pro duševně choré, Maurine netušila, že Aneta nepřišla kvůli jejímu otci, ale kvůli ní... Ve chvíli, kdy Maurine překonala svůj selektivní mutismus a poprvé na Anetu promluvila, bylo rozhodnuto, že se stane příslušnicí klanu Malkavianů. Od té doby slyší hlasy svého podvědomí, různých předmětů a míst. Svou fixaci převedla zčásti na Anetu a zčásti na Kafku.
Maurinin deník - co mají rádi nevyzpytatelní Malkaviani?
Maurine už viditelně pochopila, o co jde starším Rodným.
Maurinina nová "rodina" - Maurine s Kafkou a s Anetou

Lucie Kučerová: Patricie

Four a.m. in the morning
Carried away by the moonlight shadow
I watched your vision forming
Carried away by the moonlight shadow

Stars move slowly in a silvery night
Far away on the other side
Will you come to talk to me this night?
But she couldn't find how to push through

I stay, I pray
I see you in heaven far away
I stay, I pray
I see you in heaven
One day
-- Mike Oldfield

Přestěhovala se z vesnice a nechala se okouzlit Prahou. Získala místo korektorky v jednom bezvýznamném časopise. Její excentrická kolegyně ji a jejího kamaráda přemluvila, aby s ní šli na "rande ve čtyřech". Jonáše však mnohem více zaujala Patricie než její kamarádka, a tak ji tajně sledoval cestou domů. Jít parkem se však neukázalo být dobrý nápad. Vyprovokovaní útočníci bodli Patricii nožem do zad. Vyprovokovaný Jonáš je pro změnu roztrhal na kusy a učinil Patricii jednu z Gangrelů. Patriciin kolega a kamarád však zaplatil za její obranu životem. Patricie se, stejně jako její sire, snaží stát stranou od všech politických tahanic, ale když dojde na vyjednávání, vykazuje kvality diplomata.
Patriciin deník - ohlédnutí za její minulostí

Abyrlev, Jonáš - Patriciin sire, člen klanu Gangrel. Na rozdíl od ostatních se ke svému potomkovi chová slušně. Nesnaží se politikařit a využívat průšvihů druhých. Když se ale naskytne příležitost, tráví svůj volný čas rýpáním do Meyrinka. Díky kontaktům mezi Brujahy disponuje slušným zbrojním arzenálem. Praha ovšem není jeho konečnou stanicí a zanedlouho poputuje dál.

Destinová, Aneta - progeny samotného Kafky, malkavianského primogena. Nevybral si ji náhodou, už jen její vzhled je poněkud přízračný. Aneta, připomínající stárnoucí baletku, se obléká zásadně do býlých otrhaných šatů a nijak se nesnaží maskovat svou vychrtlost a bledost. Její strnulý úsměv, kterým se usmívá v ty nejméně legrační chvíle, je již mladým upírům velmi dobře znám. V současnosti se odebrala na ozdravný pobyt do švýcarských Alp a zanechala Maurine v péči Kafky. Netuší, že zanedlouho bude mít neočekávanou návštěvu, která přinese velmi špatné zprávy.

Aneta Destinová

Hájek z Hájku, Tadeáš - primogen klanu Ventrue, sire slečny Constance Croix-de-Feu. Dlouho spolupracoval s Thorym; jeho jménem byla předána Thorymu pozvánka. Sám se na curyšském sněmu taktéž objevil, s Thorym vedl družnou konverzaci, stejně jako jeho dcera v temnotách. Možná má klíč k některým nevyjasněným událostem, ale těžko říci, co by ho donutilo jej vydat.

Kafka, Franz - dříve autor fenomenálních děl a mnoha desítek dopisů, nyní maniodepresivní primogen Malkavianů. Přestože žije už dlouho ve světě temnoty, zachoval si díky své poruše vášnivost. Upřel ji především na Anetu (která ho občas v jeho výlevech musí usměrňovat), později na Maurine, když Aneta odjela. Snaží se být pro Maurine otcem, ale nemá k tomu vlohy. Ve sporech není na ničí straně, chce znát celou pravdu... a tu pak překroutit podle sebe.

Jana Krouželková
Krouželková, Jana - Meyrinkova progeny. Gabriela znala už ze světa lidí, protože režírovala jeho divadelní hry. Poté zmizela, údajně do zahraničí, doopravdy do tremerské chantry. Jana vždy byla energická a ctižádostivá. Velmi rychle se naučila, jak to mezi Tremery chodí, a stala se Meyrinkovou neoficiální pravou rukou. Má dojem, že v bezskrupulózním světě Tremerů pro ni Gabriel není žádný soupeř. Ale možná se mýlí.

docent Mayer - ve skutečnosti Gustav Meyrink, pražský primogen klanu Tremere. Mladí se o něm nezmíní jinak než jako o "panu docentovi". To on je poslal za Thorym jakožto delegaci. Postupem času se dozvěděli, že hraje vysokou a nepříliš čestnou hru, přestože se pokoušel držet je od svých záležitostí co nejdál. Vědět příliš mnoho je nebezpečné... a mladí upíři se dozvěděli víc, než by bylo zdrávo.
O tajné nauky se Meyrink zajímal již za svého smrtelného života - krátká ukázka z jeho literární tvorby

Thory, sir William A. - kdysi vážený britský Ventrue, který se stáhl do ústraní do jakési Prahy. Po několika neshodách s Tremery trvale přesídlil do velkolosinského zámku, aby měl klid. Klidu se ovšem nedočkal, neboť jeho tělo uchvátil démon. Od té doby se obklopoval podezřelými služebníky, sedával u obrovského krbu, připaloval si doutníky deseticentimetrovým plamenem, nechutnala mu krev a mluvil s dušemi upálených domnělých černokněžníků. Pozvánku do Curychu přijal velice rád. Něco se však zřejmě nezadařilo tak, jak mělo. Sir William Thory totiž definitivně zemřel na ulici, nechávaje za sebou rozvířenou politováníhodnou aféru. Thoryho totiž nedlouho před jeho skonem napadl v elysiu bez jakékoli zjevné příčiny Tomáš Tošner.
Jak svět Rodných vidí William A. Thory?
Více o jeho démonské osobě...
Obrázek démonů Hry i s jejich nejvyšším nadřízeným

Tošner, Tomáš - mírně dekadentní básník, libující si v protestech proti společnosti i provokování. Dříve než si ho našla Toyen, primogenka klanu Toreador, stal se středem zájmu zcela jiných mocností. O tom však nikdy nikomu nevyprávěl. Jakožto velký oblíbenec pražského Prince získal protekční úkol jet do Paříže a pomoci vyřešit problémy zdejším Toreadorům. Když vyřídil vše, co potřeboval, podařilo se mu vetřít na curyšský sněm, aby se znovu shledal s Eleonor. Zatímco však jeho milá progeny plnila Meyrinkovy pokyny, ocitl se sám tváří v tvář Williamu A. Thorymu v liduprázdné chodbě. Tohoto času je Tošner ostře vyslýchán curyšskými představiteli klanu Ventrue. Ani on sám se neodvažuje hádat, jestli má status svědka nebo obviněného.


Služebníci

Hotaru Světluška

Frick - starý, kulhavý správce zámku ve Velkých Losinách. Přestože k Thorymu není připoután krví, je jeho loajálním sluhou. Těžko říci, co se tomuto apatickému muži honí hlavou, jestli tedy vůbec něco. Každopádně ovšem - na rozdíl od Kateřiny - nezaregistroval, že by s Thorym bylo něco v nepořádku.

Hotaru (Světluška) - ghúlka Tomáše Tošnera. To, že vypadá jako plavovlasý dvanáctiletý andílek, nechť nikoho nemate. Se závislostí na Tošnerově krvi získala obrovskou sílu a hbitost a zároveň patrně ztratila poslední zbytky své vůle. Toreadoři se nicméně obdivně shodují na tom, že se Tošner obklopuje velice krásnými věcmi.

Kateřina - ghúlka, která dříve patřila Thorymu. Když se však její pán změnil k nepoznání, svým jednáním ji vyhnal. Pokusila se v Praze vyhledat úkryt u Tadeáš Hájka, jediného dalšího Rodného, kterého osobně znala. Padla však do rukou Meyrinka, který byl velmi zvědavý na podrobnosti změn chování Thoryho. Nejprve se tedy vyptával, než chtěl poslat Kateřinu tam, kam každý uprchlý ghúl patří. Kateřina však našla zastání v Maurine, která ji "adoptovala". Přesto zůstala podle Maurininých slov šílenější než mladičká Malkavianka sama. Spáry démonického Prince Hry a tremerské výslechy na ní zanechaly trvalé následky, s nimiž si neví rady ani Lautner.



Smrtelní

Carbolová, Markéta - studentka medicíny na Karlově universitě. Její život by byl vcelku obyčejný, kdyby se jednou nedala do řeči s jistým Gabrielem, jemuž posléze pomáhala zjišťovat pravou příčinu úmrtí jeho přítele. V zápalu tohoto napínavého vyšetřování se do něj stihla zamilovat a posléze se ukázalo, že ani ona mu není lhostejná. žila šťastně ve sladké nevědomosti a netušila, že kvůli ní vydíral pan docent Mayer jejího milovaného Gabriela a že mu dal na výběr - buď Gabriel vztah ukončí nebo z té smrtelné učiní svou služebnici. Nakonec Gabriel zvolil první možnost, čímž sice Markétě zlomil srdce, ale zároveň ji uchránil před nástrahami světa temnoty, v němž se teď sám pohybuje.

Lautner, Jakub - farář ve Velkých Losinách, příbuzný děkana Lautnera, který byl nevinně upálen během čarodějnických procesů. Protože jeho Víra je pravá, nabídl mu Meyrink spolupráci, aby se zbavili démona v Thoryho těle. I Lautner tedy podnikl cestu do Curychu, přestože zdaleka není nejmladší. Ani jemu se tam však nepodařilo uspět. Nedokázal se velkého zla zbavit a ochránit, na čem mu záleželo. Peklo nahlédlo do jeho nitra a spatřilo jeho minulost.

Vávra, Martin - za Eleonořina života ji učil tanci. Býval jejím důvěrným kamarádem a šance, že by se s ní chtěl zaplést, byly vzhledem k jeho homosexualitě nulové. Spolupráci na přátelské i profesionální úrovni narušil až Eleonořin vztah k Tošnerovi a posléze její úmrtí. Martin se se ztrátou své nejlepší kamarádky zřejmě nikdy nevyrovná.


Další odkazy:
Novinové články pojednávající o úmrtí Eleonor, Patricie a Maurine
Fotografická dokumentace ze hry 14. 2. 2004 (fotil ctihodný OZZY)
Vampýří Bravo Fotoromán z posledního sezení ;)=
Things that are yet to come aneb "Buďme veselí stále a vždycky..."