Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky
Vnitřní energie, práce a teplo
Struktura a vlastnosti plynů
Kruhový děj s ideálním plynem
Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti kapalin
Změny skupenství látek
Vznik elektrického proudu
Elektrický proud v kovech
Elektrický proud v polovodičích
Elektrycký proud v elektrolytech
Elektrický proud v plynech a ve vakuu
10. ELEKTRICKÝ PROUD V POLOVODIČÍCH

Polovodiče jsou látky, jejichž měrný elektrický odpor se zvyšováním teploty rychle zmenšuje.

Polovodiče rozlišujeme na vlastní a nevlastní. U vlastních polovodičů je elektrická vodivost zprostředkována jednak volnými elektrony, jednak dírami. Ve vlastních polovodičích je hustota volných elektronů a děr stejná. Se zvyšováním teploty se rychle zvětšuje vodivost.

Nevlastní čili příměsové polovodiče se dělí na polovodiče typu N s elektronovou vodivostí a na polovodiče typu P s děrovou vodivostí. Na rozhraní dvou polovodičů s různým typem vodivosti se vytváří přechod PN, který má usměrňující vlastnosti. To se využívá u polovodičové diody, která může být zapojena v propustném směru nebo závěrném směru.

Graf závislosti elektrického proudu procházejícího polovodičovou součástkou na napětí na diodě se nazývá voltampérová charakteristika polovodičové diody.

Tranzistor je polovodičová součástka s dvěma přechody PN zapojenými za sebou. Používá se k zesilování elektrického signálu. Může být typu PNP nebo NPN. Skládá se z emitoru, kolektoru a báze, podle toho se přívody nazývají emitorový E, kolektorový C a bázový B. Mezi proudy, které procházejí jednotlivými oblastmi, platí vztah


IE = IC +IB.

Důležitým parametrem tranzistoru je proudový zesilovací činitel. Při zapojení se společným emitorem je definován vztahem


ß = (IC.IB) UCE = konst.

kde IC je změna kolektorového napětí UCE mezi kolektorem a emitorem.

1