Gabriel García Márquez

Sto roků samoty, divadlo na Vinohradech

Úrsula / Jiřina Jirásková
José Arcadio Buendía - její manžel / Miroslav Moravec
Aramanta - jejich dcera / Simona Postlerová
Rebeca - jejich nevlastní dcera / Eva Režnarová
José Arcadio, jejich nejstarší syn / Martin Zahálka
Aureliano, jejich mladší syn / Vladimír Dlouhý
Arcadio, jejich vnuk, syn Pilar a José Acadia / Matěj Hádek
Pilar Ternera / Zlata Adamovská
Visitación / Marta Vančurová
Don Apolinar Moscote, soudce / Jaroslav Satoranský
Remedios, jeho nejmladší dcera / Petra Hobzová
Pietro Crespi, mechanik / Jan Šťastný

Román populárního latinskoamerického spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze se stal na konci 60. let doslova literárním hitem (česky poprvé 1971) a okamžitě se zařadil k nejvýznamnějším dílům moderní světové literatury. Byl přeložen do mnoha jazyků, autorovi přinesl světovou proslulost a v roce 1982 i Nobelovu cenu za literaturu.

García Márquez je především mimořádným vypravěčem lidských příběhů, které sugestivně zasadil do dramatické stoleté historie lidstva.
V osudech příslušníků buendíovského rodu se odráží vášnivá touha prožít své životy naplno a skrze lásku prolomit vnitřní i vnější samotu. Rozum, láska a přátelství zůstávají pro člověka věčnou nadějí.

Slavný autor dramatizaci svého románu mnoho let kategoricky odmítal až do chvíle, než se seznámil s divadelní adaptací známého maďarského dramatika Györge Schwajdy, který s velkou jevištní zkušeností a fantazií (sám je také režisér) neváhal využít i komických momentů románu, postavil do dramatických protikladů fantastický a reálný děj, využil jevištní zkratky a především ozvláštnil každou z postav, aby připravil i zajímavé herecké úkoly.

(fotografie v pravo je z inscenace Ze života hmyzu)