"Ta třetí"

projekt České televize


Lásky hra bývá mnohým osudná stejně jako ve filmu podle románu Jaroslava Havlíčka.


Příběh Ta třetí Je niterné drama Jiřího Mánka, čtyřicetiletého pokladního v Živnostenské bance, který má umělecké nadání, vlohy hudební i malířské. Po zkušenostech z bojišť první světové války si zvolil zaměstnání, které ho velmi dobře zajišťuje existenčně, ale neuspokojuje ho v jeho ambicích. Žije osaměle s matkou, dobře si rozumí s bratrem Teodorem, s kterým ho spojuje láska k hudbě.
Vzruch do Jiřího života vnese náhodné seznámení s mladou atraktivní dívkou Adélou, se kterou si, aspoň v počátku, připadá uvolněný a jakoby omládlý. Adéla je otevřená a přímá, až někdy netaktní a provokativní. Její vyzývavost a Jiřího přecitlivělost jsou stále silnějším zdrojem konfliktů, které vrcholí ve chvíli, kdy se Adélina bezděčná koketérie stává příčinou pokusu o sebevraždu Jiřího synovce. Problematický vztah s Adélou se ještě zkomplikuje, když do Jiřího života vstoupí bývalá kamarádka z dětství Milena. Jiří se ocitl v milostném trojúhelníku a těžkém dilematu, jehož bezvýchodnost nedokáže vyřešit jinak než únikem ze života.



Režisérovi Dušanu Kleinovi se podařilo natočit křehký film o osudové lásce a sváru člověka sama se sebou, podmanivý příběh o složitých, ale míjejících se lidských citech, o střetu dravého, leč přímočarého mládí s kalkulativní váhavostí a slabošstvím. Svých rolí se tu brilantně zhostili Vladimír Dlouhý a mladičká Lucie Vondráčková.

Spisovatel Jaroslav Havlíček (1896 - 1943) občanským povoláním úředník v Živnostenské bance, je všeobecně považován za mistra meziválečného psychologického románu. Kromě řady povídek napsal také čtyři romány: Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe a Ta třetí. První tři z těchto románů byly zfilmovány podle scénářů Václava Šaška, film Helimadoe byl v roce 1994 oceněn prvním Českým lvem za scénář.



Televizní film vyrobila Česká televize, Tvůrčí skupina ALICE NEMANSKÉ a HELENY SLAVÍKOVÉ

Hrají:
Lucie Vondráčková, Vladimír Dlouhý, Ilona Svobodová, Vladimír Škultéty, Ondřej Pavelka, Taťjana Medvecká, Blanka Bohdanová, Milena Steinmasslová, Oldřich Vlach, Michaela Maurerová ad.




Lucie Vondráčková, představitelka Adély, nejen k filmu Ta třetí: Čím Vám byla role Adély blízká, a které rysy její povahy se Vám naopak hrály špatně?
Měla jsem ráda její smysl pro humor.a bláznivý nápady, někdy mi ale přišla jako děsná koketa.. uměla se ovšem vždycky zatvářit jako andělíček, takže jí všichni hned všechno odpustili :)

Vztahy mezi partnery, kteří jsou věkově hodně vzdálení, obvykle končívají špatně. Chápete, proč se do nich lidé zas a znova vrhají?
Je to přesně naopak! Musí to být naopak!! Víc se přeci hádaj a rozcházej vrstevníci!!!, (chápejte, musím si teď tohle myslet.. jsem totiž o 11 let mladší než můj Michal)

Děj se odehrává v takovém retro oparu. K tomu patří i krásné šaty, klobouky - a samozřejmě noblesní chování. Žila byste ráda v této době, nebo Vám více vyhovuje dnešní emancipovaná doba (včetně např. toho, že ženy mnohdy nosí častěji kalhoty než sukně či šaty)?
Víte, mě přijde úplně ideální, že můžu nosit džíny s vytahanym trikem a před kamerou být za slečinku z cukrárny. Kdyby mi ale někdo řekl" Musíš nosit jenom sukně nad kolena" tak si na just vezmu třeba krinolínu!!

Vladimír Dlouhý je Vaším partnerem ve hře Na dotek na jevišti divadla Rokoko. Jak se Vám s ním hrálo? Byla to ve filmu jiná práce - obtížnější nebo snadnější - nebo jiný způsob kontaktu než na jevišti?
To je hodně otázek najednou:-) Přála jsem si s Vladimírem hrát už dost dlouho, ale to jsem netušila, že je ve všem tak nesnesitelně perfektní.. Víte, že hraje skvěle i tenis? První natáčecí den jsme byli na kurtech. Dával takový smeče, že mě tím úplně vyšachova!!

Máte ráda psychologická dramata?
Mám ráda hlavně dobrý příběh, při kterém se směju a hned nato mě zamrazí. Manželé Šaškovi tenhle žánr myslím úžasně ovládají.

Na co se teď (myslím především v umělecké práci) nejvíc těšíte?
Na postsynchrony ke Koženému slunci pana Kachyni. Děsně ráda totiž postsynchronuju.