Richard Robbins - Mr. & Mrs. Bridge

Hudbu k tomuto staršímu Ivoryho filmu skládal opět Robbins, jenže soundtrack je z převážné většiny zaplněn populární hudbou 30. a 40. let. A to je kámen úrazu, protože právě přelom 30. a 40. let nebyl populární hudbě příliš nakloněn. Swing už přestal letět a pro "nový jazz" bylo stále brzy. Proto vznikaly žánrové směsice, ve kterých se projevoval skomírající swing, nadčasové blues i rodící se "moderní jazz". To mělo jediný účel, aby se při tom dobře skákalo na parketu, vrtělo zadkem a byla navozena intimní atmosféra, během které mohl partner své vyvolené říct "miluji tě". Kdo je dnes ale zvědavý na 60 let starou, chrčivou hudbu s mono zvukem? Už i synkopický orchestr Ondřeje Havelky hraje líp.

Necelých 15 minut připadá na Robbinsovu zázračnou hudbu. Sekce dechů, smyčců a zvonivých perkusí bere dech, ale posluchačům se nevnucuje. Closing Credits patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy od Robbinse slyšel.

Na bookletu najdeme tato Robbinsova slova: "Mr. & Mrs. Bridge vypráví o jedné americké rodině. Je to příběh dvou manželů, ale také příběh muže a ženy. Někdo může říct, že je to film o jeho rodičích. Souhlasím s těmi, kdo si myslí, že je to o každém z nás a našich často marných a neúspěšných pokusech sdělit si navzájem ty nejhlubší city. Ten příběh je plný smutku, ale i radosti, která často vznikne nečekaně a někdy i při formálních a společenských chvílích jako třeba při tanci. Doufám, že album přiblíží náladu a ducha filmu, který zachycuje období 30. a 40. let. Vybrali jsme hudbu od největších mistrů swingu, která někomu bude povědomá a my doufáme, že u všech probudí zájem o nejtvořivější období americké populární hudby."

Roman Dvořák