Jerry Goldsmith - Chinatown

Poprvé se jméno Jerryho Goldsmithe objevilo v titulcích filmu Romana Polanského v roce 1974, kdy se oba sešli na projektu vskutku lákavém. Čínská čtvrť však nebyla prvním velkým filmem s hvězdným hereckým obsazením, pro který Jerry Goldsmith skládal hudbu. V roce 1973 se Goldsmith úspěšně prosadil svým hudebním doprovodem k dobrodružnému Motýlkovi, ve kterém herecká esa Dustin Hoffman a Steve McQueen zazářila pod režijním vedením Franklina Schaffnera. Jak má asi skladatel přistupovat k filmu, který je tématicky spojený s dobou, v americké historii tak významnou, kdy ve Spojených státech šla ruku v ruce prohibice s korupcí, na ulicích vládla mafie, rostla nezaměstnanost jako důsledek průmyslové velkovýroby a v zemi se schylovalo k sociální krizi? Čínská čtvrť se naštěstí všemi těmito problémy nezabývá, což by bylo při troše zdravého rozumu nejen filmařsky nemožné, ale ani divácky atraktivní. Scénarista Robert Towne ve svém příběhu líčí postavu detektiva, který po několika rutinních sňatkových záležitostech, vyšetřuje složitý případ machinace kolem zásobování vodou. Protože se atributy doby víceméně promítají do příběhu, postav i dialogů bylo pro skladatele zásadní otázkou , zda jeho hudba má být plná symbolů a hudebních odkazů nebo se má ve své koncepci raději nechat vést duchem realismu. Jerry Goldsmith svoje záměry vysvětluje takto: "Čínská čtvrť se odehrává ve 30 .letech. Režisér a producent chtěli ve filmu použít původní nahrávky z těchto let. Bob Evans (producent-pozn.autora) si zamiloval píseň I can´t got started od Bunny Berigana a zamýšlel, že by celý film mohl vyzařovat podobnou atmosférou. Řekl jsem jim, že si nemyslím, že právě tento typ hudby by byl vhodný pro film, jehož děj je zasazen do Los Angeles roku 1933. Vyrůstal jsem v Los Angeles a to mi stačilo k tomu, abych získal jasnou představu. Takže jsem řekl producentovi a režisérovi, že bychom společně měli jednat o charakterech postav, protože doba pro nás nemá takový význam. Mohlo se to klidně odehrát v roce 1933 nebo až teď. Bob s tím nakonec souhlasil." Jerry Goldsmith složil hudbu, na kterou se nedá zapomenout. Přestože soundtracku vévodí de facto jeden jediný motiv, je úžasné s jakým důrazem a emocionalitou se váže k příběhu, hlavně ale k postavě detektiva Gittese. Gittesovy vlastnosti – šarm, bystrost, prozíravost, drzost a vzhled – vlasy načesané na prdýlku, zvednuté obočí, elegantní oblek, pořezaný nos a začínající čelní pleš jsou vtěleny do ústředního motivu. Proč je Čínská čtvrť výborným soundtrackem, když obsahuje pouze jeden motiv? Na rozdíl od soundtracku Love Affair, který sestával také z jednoho motivu, je Čínská čtvrť plná nejrůznějších aranžmá. Úspěch hudby vděčí víc než z jedné poloviny Arthuru Mortonovi, který opět podal mistrovský výkon ve vymýšlení orchestrací. V nejlepších skladbách soundtracku THE LAST OF IDA a THE CAPTIVE Morton zaranžuje hlavní motiv do podoby, ve které nad melodii vynikne víc rytmická složka, sestavená především z perkusí. Jerry Goldsmith si s komponováním hudby nedělal velké starosti, jak potvrzují jeho následující slova: "Když jsem viděl film poprvé, hned jsem věděl, co udělám s výstavbou orchestru. Neměl jsem ještě vůbec žádnou představu o tom, jak to nakonec bude vypadat, pouze jsem myslel na zvuk a chtěl jsem použít smyčce, čtyři piana, čtyři harfy, dva perkusionisty a trumpetu." Pořadí skladeb ve filmu je jiné než na soundtracku, což potrzuje tento výčet scén, ve kterých zazní Goldsmithova hudba:

2) MAIN TITLE-LOVE THEME. Uslyšíme při úvodních titulcích. Hlavní motiv má na starost trubka, sekundární melodie je svěřena smyčcům.

3) J.GITTES. Detektiv Gittes sleduje dalekohledem chlapce na koni a vodního inženýra Mulwraye. Nástroje-piano a harfa se střídají, občas zasáhnou smyčce. Slyšíme krátký zlomek ústředního motivu na harfu. Ve filmu zazní skladba ve zkrácené verzi - jen minutu a dvacet sekund.

4) Pouze pár taktů na klavír ze skladby J.J.GITTES, když Gittes sleduje Mulwraye s milenkou na lodičkách a pořizuje snímky pro Mulwrayovu nepravou manželku.

5) Gittes se vetře do Mulwrayovy kanceláře. Několik sekund hudby v tradičním nástrojovém podání.

6) Gittes se vydává za náměstka ředitele vodáren a ocitá se na místě, kde policie nalézá mrtvolu Mulwraye. Pro zvýšený efekt zazní úzkostlivé smyčce, když divák poprvé zahlédne tuhou mrtvolu vodního inženýra.

7) THE BOY ON A HORSE. Gittes prozkoumává koryto řeky a začíná vést dialog s chlapcem v koňském sedle. Celá verze skladby.

8) Gittesovo první setkání s magnátem Noah Crossem. Minutová verze skladby NOAH CROSS zazní ještě před tím, než si Gittes s Crossem začnou pochutnávat na pečené rybě, servírované s hlavou. (Cross-"Doufám, že vám nevadí, že jí servírují s hlavou." Gittes-"Ne, pokud tak neservírujete kuřata.")

19) Gittes je na cestě do pomerančového háje. Pro mě neidentifikovatelná pasáž, která nekoresponduje s žádnou skladbou na soundtracku. Časté disharmonické zvuky.

20) Strhne se rvačka mezi Gittesem a jedním soukromým detektivem. Gittes s paní Mulwrayovou utíkají z domova důchodců. Závěrečná necelá minuta skladby THE LAST OF IDA, ve které dominují hluboké tlumené tóny piana a buben.

21) JAKE AND EVELYN. Paní Mulwrayová ošetřuje v koupelně Gittesův pořezaný nos. Uslyšíme vášnivou verzi motivu v podání piana. Když už Gittes leží konečně s Evelyn Mulwrayovou v posteli, štafetu přeberou ještě vášnivější smyčce.

22) THE CAPTIVE. Gittes pronásleduje paní Mulwrayovou na utajované místo, kde je schovávána její dcera. Hudební drama končí, až když je dcera paní Mulwrayové donucena vlastní matkou spolykat uklidňující prášky.

23) THE LAST OF IDA. Po anonymním telefonátu Gittes přijíždí do Echoparku. V opuštěném domě je obviňován policii z několika trestných činů najednou.

24) THE WRONG CLUE. Gittes u slaného jezírka v zahradě paní Mulwrayové pozmění svou teorii případu, když s pomocí Číňana vytáhnou brýle vraha inženýra Mulwraye. Míří na místo, kde se Mulwrayova žena, její dcera a čínský sluha ukrývají. Motiv má modifikovanou melodii, kterou pro změnu hraje violoncello. Tempo skladby se zrychluje.

25) Gittes jako rukojmí má dovést Noah Crosse na nádraží ke své dceři a vnučce (=dceři), kterou Noah Cross nade vše zbožňuje. Jazzové piano.

26) LOVE THEME FROM CHINATOWN (END TITLE). Totéž, co v MAIN TITLE s tím rozdílem, že harfa na začátku je melodičtější. Jistě jste si všimli, že většina hudby v Čínské čtvrti zazní v momentech, kdy někdo někam jede, cestuje, směřuje, utíká. Goldsmithova hudba měla bez velkých ambicí původně sloužit jen jako dobrá zvuková kulisa k podbarvení dramatického děje. Tam, kde byl pohyb, akce, náhlá rozhodnutí postav nesměla chybět Goldsmithova hudba. Kdo asi tenkrát myslel na sběratele soundtracků? Nikdo. A jaký je to potom pocit, když všechno i bez pohyblivých obrázků funguje tak, jak má. Jedinou nevýhodou soundtracku je jeho malá délka. Po odečtení minutáže dobových skladeb připadne na Goldsmitha bezmála 25 minut. Určitě není bez zajímavosti, že se Bartákova hudba k filmu Pěsti ve tmě (z druhé poloviny 80.let) velmi nápadně podobá Čínské čtvrti. Náhoda?

Roman Dvořák