Jerry Goldsmith

Goldsmith složil víc než půl hodiny pralesní hudby, kterou si připomeneme něco z jeho minulé a současné tvorby, především pak staršího Šamana a Lovce lvů. Přesto Goldsmithe ctí, že se v Congu skoro úspěšně vyhnul líbivým rozpustilým polohám, kterým se nepřiměřeně věnoval v Šamanovi. Goldsmith ubral na "barryovské" lyričnosti, ale polevil tam, kde nás dřív pobavil. V Šamanovi jsme se mohli upřímně zasmát všem těm bláznivým nápadům, které z poslechu udělaly cirkusovou show. S Congem si moc srandy neužijeme.

Zdá se, že Goldsmith nechtěl složit vtipnou jako spíš záhadnou a tajemnou hudbu. Jeho záměr však sklouzl do podoby nejasně definovaných přání tříletého batolete. V hudbě se vyskytuje několik nejednotných tendencí, z nichž každá by samostatně zadělala na jeden soundtrack. Je poznat, že Goldsmith nevěděl, jakou hudbu má vlastně skládat. Vnitřní schizofrenie nakonec vedla k tomu, že se Goldsmith rozhodl nepreferovat žádný z extrémů. Chtěl tedy, aby bylo Congo trošku heroické, trošku romantické, trošku napínavé. Ale…!

Vedle dobrodružného a akčního motivu se Goldsmith pouští do neutrálních, žánrově nevymezených hudebních pokusů. Nemotivující koláž pohádkově vlídných a naivních melodií by nejspíš slušela Sněhurce a sedmi trpaslíkům než výpravě vědců do nitra konžské džungle. Punc trapnosti tomu dává nestvůrně znějící "elektronický cililink", který je špatnou vizitkou obou orchestrátorů - Courage i Mortona. Společně s Goldsmithem by si všichni tři mohli nechat ušít z ostudy kabát, protože zjevně jde o jejich nejméně vydařenou spolupráci. To dokládá i nominace na Zlaté maliny (jakýsi Oscar naruby), které se v Hollywoodu každoročně udělují nejslabším projektům. Pro zajímavost, Goldsmith byl už jednou na Zlaté maliny nominován, v roce 1986 za hudbu k Rambovi II. Goldsmith se nás pokusil nakrmit bramborovou kaší, kterou vydává za pečenou kachničku. Schéma hlavního a vedlejšího motivu sice jakžtakž vyhovuje hollywoodskému standardu, hodnocení však snižuje četnost, u s jakou jsme všechno už mnohokrát slyšeli. Congo není ničím zajímavé ani poučné. Mám - li potřebu poslouchat domorodé bicí, raději dám přednost lépe zvládnutému Šamanovi.

Roman Dvořák