Max Steiner - Gone with the Wind

Těžko psát o něčem, co se dá stěží nazvat jinak než klasika. Málokde platí tato nálepka tak jako u legendárního desetioscarového přepisu románu Margaret Mitchellové Jih proti severu. Film spatřil světlo světa v roce 1939 v hlavních rolích s Clarkem Gablem a Vivien Leighovou. Zatímco na roli Scarlett probíhaly rozsáhlé konkurzy, o autorovi hudby měl producent David O. Selznick jasno už od začátku. Jeho jedinou volbou byl Max Steiner (King Kong).

Hudba už od počátku ukazuje proč je oprávněnou klasikou žánru. Odhlédneme-li od děje filmu je možno si přímo před očima vybavit ony zlaté hollywoodské časy bezproblémových filmů, slávy a třpytivých hvězd. (Málem jsem teď chtěl napsat něco o neónových nápisech prozařujících bulváry, jazzových barech, soukromých detektivech, ale asi bych to už trochu přeháněl.)

Album je rozděleno do dvou dlouhých skladeb (SUITE 1 a 2), přičemž každá obsahuje hlavní témata z filmu. Pravděpodobně nejznámější TARA'S THEME je přesně oním velkým epickým tématem, jež na sebe mnohdy strhuje více pozornosti než obraz. Taky vám někdy připadalo, že u starých amerických filmů je hudba strašně hlasitá ?

Steinerova hudba je velice propracovaná, vyniká složitým aranžmá skladeb a mnohovrstevnatostí. Opírá se především o smyčce a dechové nástroje. Ostatní nástroje jsou organicky včleněny do celku, málokdy však vystupují k otevřenému sólu. Steinerova hudba má daleko více ke klasické hudbě než současná filmová tvorba. Z poslední doby má k takovému stylu nejblíže snad Bernsteinův Věk nevinnosti.

Posluchač přivyklý moderním postupům filmových skladatelů (jako například já) je nucen opustit představu průzračně jednoduchých klavírních či trubkových témat a ponořit se do proudu symfonického orchestru. Samozřejmě, že je to do jisté míry hudba poplatná své době, ale takhle si předtsavuji, že za nějakých padesát let bude neznalý posluchač vnímat třeba takového Williamse.

Mé pětihvězdičkové hodnocení berte s rezervou neboť:

a) nemám odvahu strhat takovou klasiku :)

b) poslech vyžaduje soustředění

c) pokud je vaším nejoblíbenějším soundtrackem Zimmerův Krvavý příliv, asi se budete dívat na moje hodnocení trochu nedůvěřivě

Ale stejně to stojí za to.

Pavel Orawczak