Hans Zimmer - Power of One

Síla muže kombinuje kolorit africké hudby s prvky filmové a populární. Technika prvních dvou skladeb okamžitě prozrazuje Zimmera. Syntetické smyčce, titánské sbory a africké bicí jsou spojeny ve velmi impozantní celek. Síla muže měla předpoklady stát se dobrým soundtrackem, ale ty byly zmařeny nudným černošským spirituálem a africkým folklórem, kterého je na soundtracku víc než Zimmerovy hudby. Není lehké hledat krásu v africké hudbě, kterou se Evropan musí naučit poslouchat. Zpěváci dokola opakují jedno slovo, v lepším případě celou větu a hudbu tvoří řetěz tří nebo čtyř taktů. Téměř vždy slova doprovází rytmické tleskání a téměř vždy se improvizuje. Africká hudba je především vokální a některé kmeny používají jen jednoduché nástroje vyrobené ze dřeva, slonoviny, zvířecích rohů a vysušených tykví. Například Pygmejové musí mít lehké a malé nástroje, které se dají snadno přenášet. Pokud jste přišli na chuť hudebně chudé písni Ijé Ójeha z Lovců lvů, přijdete na chuť i Síle muže. Na albu spolupracoval známý zpěvák Lebo M., kterého si později vybrali producenti Lvího krále a Konga. Ve studiu Media Ventures měl Zimmer k dispozici aparaturu Akai, Fairlight, Yamaha, Steinberg a Roland.

Resumé: Zimmerova důstojná i radostná hudba by klidně obstála jako hymna některého afrického národa. Podobně jako Goldsmith umí Zimmer vtisknout etnické hudbě nový rozměr, který ji činí poslouchatelnější. Bohužel větší prostor dostali zpěváci z Afriky, kteří svým monotónním zpěvem kazí lepší dojem z poslechu celého soundtracku.

Roman Dvořák