Česká homepage filmové hudby - Rozhovor s českými skladateli filmové hudby

Rozhovor s českými skladateli filmové hudby

Bez hudby to nejde

Vladimír Poštulka
Foto Vladimír Fyman

(Článek přetištěn s laskavým svolením časopisu Xantypa)

Ani v dobách, kdy se filmu říkalo němý , neobešel se bez hudby. Klavírista pod plátnem posiloval emoce tam, kde pohyblivé obrázky nebyly dost výmluvné. Milostná scéna si žádala rozechvělé trylky, dramatické scény provázely údery do basových kláves. Jakmile se součástí celuloidového pásu stala i zvuková stopa, dělili se o ni (vedle hlasů herců a realistických zvuků ) i hudebníci a jejich nástroje. První zvukový film (Jazzový zpěvák) byl rovnou hudební. A velmi záhy začali hudební skladatelé komponovat skladby, určené přímo pro konkrétní film, pro konkrétní scénu. Vznikla nová profese: skladatel filmové hudby, specialista ve svém oboru. Ti nejslavnější (Legrand, Rota, Morricone) snad ani k jinému účelu nikdy nic nezkomponovali. Jejich filmová hudba se teprve později dostala na koncertní pódia a na gramofonové desky.
I v Čechách bylo talentovaných filmových skladatelů dost. Stačí uvést jen tři jména z mnoha: Jiří Srnka, Jiří Šust, Zdeněk Liška... Redakce Xantypy pozvala do vyšehradské krypty (kde jsou uloženy originály soch z Karlova mostu) některé z autorů, kteří skládají hudbu pro české filmy. Navzdory chladu vypadali přítomní pánové velmi důstojně a spokojeně. Filmového komponistu totiž nikdy nic nesmí vyvést z míry.

-----------------------------------------------------------------------------------

Položili jsme přítomným skladatelům tři otázky:

1) Který svůj film máte nejraději?
2) Dáváte některému hudebnímu nástroji přednost?
3) Čí filmová hudba vás nejvíc zaujala?

Jiří Bažant (71): inženýr ekonomie, později klavírista a autor mnoha písní. Pracoval často ve dvojici s Jiřím Maláskem, někdy ve trojici ještě s Vlastimilem Hálou. Nejvýznamnější filmy: Starci na chmelu, Dáma na kolejích (oba Rychman), Pan Tau (Polák), mnoho televizních inscenací, krátkých a animovaných filmů.
1) Starce.
2) Pořád je to piano.
3) Nino Rota je skladatel mého srdce. To znamená Felliniho filmy především - Osm a půl, Amarcord, Silnice, Roma... Ale taky filmy, ke kterým dělal muziku Michel Legrand.

Karel Svoboda (58) je zřejmě nejúspěšnějším žijícím skladatelem filmové hudby v Čechách, i když většinu svých filmů a seriálů zkomponoval pro zahraniční producenty. Je autorem desítek hitů (Lady Carneval, Čau, lásko, Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš ? a mnoho dalších). V poslední době se věnuje divadelním muzikálům (Dracula). Nejvýznamnější české filmy: Tři oříšky pro Popelku (Vorlíček), Noc na Karlštejně (Podskalský), Pohádka o Honzovi a Mařence (K.Zeman). V Itálii natočil film Big Man se slavným Budem Spencerem a Ursulou Andress. Jeho zatím poslední prací byl německý film režiséra Josepha Vilsmeiera A nikdo pro mě slzu neuroní. Velkou popularitu ve světě si získal hudbou k televizním seriálům (např. Cirkus Humberto) a seriálům animovaným (Včelka Mája, Pinocchio, a t.d.).
1) Tři oříšky pro Popelku. Ale teď se asi od filmu na nějakou dobu odpoutám, protože mám zakázku na tři velké muzikály. Drákula bude mít brzy premiéru v Mnichově, hlavní roli bude hrát velká hvězda Ethan Freeman, protagonista londýnského uvedení Fantoma opery. Takže teď myslím jenom na to a filmy jdou stranou.
2) Já miluju piano.
3) Pořád mám nejraději Ennia Morriconeho a Vangelise.

Ondřej Soukup (45) vystudoval konzervatoř (kontrabas), hrál v Pražském výběru i v orchestru Karla Gotta. Je autorem mnoha hitů (např. Láska je láska), držitelem cen Gramy, působí také jako producent. Nejvýznamnější filmy: Bony a klid (Olmer), Rekviem pro panenku (Renč), Akumulátor I, Kolja (oba Svěrák).
1) Každej ten film je jinej, i každá hudba je jiná a ke každé mám jinej vztah.
2) Nemám naprosto žádnej nástroj, kterej bych favorizoval.
3) Co mě absolutně nejvíc dostalo, byla hudba Michaela Nivena k filmu Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec režiséra Petera Greenewaye. Tam ta hudba úplně a do krajnosti umocňuje film.

David Koller (36) je rockový zpěvák a hudebník, hráč na bicí a zakladatel skupin Lucie a Pusa. Autor a interpret mnoha hitů (např. Černí andělé). Skládá-li hudbu pro film, spolupracuje často s Michalem Dvořákem. Nejvýznamnější filmy: Amerika (Michálek), Poslední přesun (Hanzlík).
1) Ta Amerika byla první, na to má člověk asi nejsilnější vzpomnky.
2) Asi elektrofonický varhany.
3) Moc se mi líbilo, jak pracoval s filmem skladatel Zdeněk Liška. Většina jeho věcí se mi opravdu líbila, třeba Markéta Lazarová.

Michal Dvořák (36) je souputníkem Davida Kollera nejen na koncertním pódiu a v nahrávacím studiu (Lucie i Pusa), hráč na klávesové nástroje. S Kollerem dělal Ameriku a Poslední přesun, nyní však komponuje i sám - Zapomenuté světlo (Michálek) a Báječná léta pod psa (Nikolaev).
1) Zároveň nejlepší i nejhorší vzpomínky mám na Ameriku, to byl křest ohněm.
2) To záleží na tématu, jestli je to bigbítovej film, nebo film pro symfonický orchestr, rád používám varhany nebo celestu, to je báječnej nástroj.
3) Co se týče ploch, nejvíc se mi líbí John Barry - Tanec s vlky, tam jsou opravdu krásný plochy... Co se týče dynamiky, tak třeba pohádka Puk. Pokud ale mluvíme o moderní muzice, tak té se najde dost, dobrá je třeba ve Švédské trojce. A jestli jde o výběr archiv , tak v tomhle směru se mi líbí, jak je udělanej Forrest Gump.

Martin Němec (39) má ještě jiné profese: zakladatel skupiny Precedens je také textařem, hudebníkem a producentem. A samozřejmě: je akademický malíř, absolvent AVU. Nejčastěji se o něm mluvilo ve spojení s Bárou Basikovou, jež byla nejčastější interpretkou jeho písní. Nejdůležitější filmy: Don Gio (bratři Cabanové), Hazard (Petrenko), animované seriály Tom Paleček a Strigo . Komponoval hudbu k pořadům Ctibora Turby, je autorem znělek ke všem pořadům Feničova studia Febio.
1) Mezi přítomnými kozáky se cítím trochu jako zelenáč. Mám toho za sebou ve filmu zatím ještě dost málo. Nejraději vzpomínám na Toma Palečka, režisér Balej a bratři Formanové dali té práci skvělou atmosféru.
2) Celý život se opírám o synťáky, takže odpověď je jasná. Ale mám taky hrozně rád rockovou kytaru.
3) Coppolův Dracula s hudbou Poláka Wojciecha Kylara.

Petr Ulrych (51) je z Brna, jako zpěvák se sestrou Hanou natočil mnoho desek. Je autorem mnoha hitů (Nechoď do kláštera, Putovali hudci, Javory). Využívá často spojení rocku s jihomoravským folklorem. Nejdůležitější filmy: Sonáta pro zrzku (Olmer), O statečném kováři (Zydro ), Díky za každé nové ráno (Steindler), řada animovaných filmů s Hermínou Týrlovou, německý TV seriál Pohádky tisíce a jedné noci.
1) Nejspíš to je ten poslední - Díky za každé nové ráno. A ty pohádky.
2) Housle.
3) To mám říct z fleku? Určitě jsem viděl dost filmů, jejichž hudební složka mě nadchla, ale paměť mám děravou...

Emil Viklický (48) je slavný jazzový klavírista, i když promovaný matematik. Držitel mnoha cen, autor a interpret mnoha gramofonových desek. V poslední době sklízí velké úspěchy ve světě s projektem nazvaném Prší déšť (spolu s folkloristy Jurou Pavlicou a Zuzanou Lapčíkovou) Nejvýznamnější filmy: Má je pomsta (Zafranovič), Krajina s nábytkem (Smyczek), v Německu komponoval hudbu k filmům Sázka (Walz) a Důstojníkova továrna (Vollmar), spousta krátkých a animovaných filmů (Evoluce, Imago), televizní seriál Křeček v noční košili a animovaný seriál Broučci.
1) Na rozdíl od kritiky mám rád Zafranovičův film, vyšel mi taky na deskách z něho soundtrack. A mám rád televizní filmy, které jsem dělal s Viktorem Polesným, třeba Jasnovidku. Ale rád bych řekl něco mimo otázku. Já nerad komponuju na hotový film. Líbilo se mi, že mě Zafranovič vzal na plac už během natáčení. A do střižny. Mohl jsem vymýšlet hudbu přímo takzvaně na set.
2) Musím mít rád všechno, ale asi nejvíc mám rád dřevěné dechové nástroje. Mám rád flétnu, hoboj, anglický roh, hornu... Když jsem u toho, vidím tu scénu už i hudebně. Vidím, že tohle by chtělo frech horn, tohle rockovou kytaru...
3) Před lety mě obrovsky nadchla hudba, kterou napsal Herbie Hancock k Antonioniho filmu Zvětšenina. Ta je naprosto dokonale udělané. Z poslední doby mě nadchla Morriconeho hudba k filmu Vlk. Jack Nicholson se tam v noci měnil ve vlka. Nádherná hudba. Smyčce. Nízké smyčce.

Angelo Michajlov (56) se narodil v Bulharsku, vystudoval dirigování a skladbu na pražské AMU. Nejdůležitější filmy: Bylo čtvrt a bude půl (Čech), Dívka na koštěti (Vorlíček), Kdo hledé zlaté dno (Menzel), televizní seriály Lucie, postrach ulice a Chobotničky z druhého patra.
1) Osobně mám nejradši Chobotničky.
2) Jako klavírista miluju samozřejmě piano, ale taky mám rád housle.
3) Schindlerův seznam.

Jan Klusák (61), absolvent skladby na AMU, jeden z nejvýznamnějších současných skladatelů vážné hudby. Paradoxně nejznámější je však jeho scénická hudba k seriálu Nemocnice na kraji města. V mnoha filmech se objevil také jako herec (např. O slavnosti a hostech). Jeho nejvýznamnějšími filmy jsou především ty, které patří do období tzv. české nové vlny: Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna, Farářův konec, Den sedmý, osmá noc (všechny Schorm), dokumentární filmy téhož režiséra a animované filmy Jiřího Brdečky.
1) Nejraděj mám O slavnosti a hostech, kde jsem jenom hrál. A všechny filmy, které jsem dělal s Evaldem Schormem. Především dokument o Josefu Sudkovi Žít svůj život.
2) Violu, hoboj.
3) Strašně rád mám Nina Rotu ve Felliniho Romě a Sladkém životě . To jsou dokonalá kina. A taky mám hrozně rád hudbu Václava Trojana k Bajajovi Jiřího Trnky.

Štěpán Koníček () je dlouholetý dirigent Filmového symfonického orchestru. Nejvýznamnější filmy: Zběhové a poutníci, Do videnia v pekle, priatelia (oba Jakubisko), hodně animovaných filmů - například s režisérem Vladimírem Lehkým (Ptáci Koháci, Panoptikum) nebo deset dílů slavné americké animované série Tom a Jerry. V roce 1962 dostal týmového Oscara za hudbu k americkému kreslenému filmu Munro.
1) Tehdejší šéf Fisyo František Belfín mi přiděloval často dirigování slovenských filmů. A tak jsem se dostal i ke komponování, dělal jsem spoustu filmů i televizních inscenací se slovenskými umělci. Nejraději mám asi londonovský seriál Útěk ze zlaté země. Taky mám rád ten hollywoodský oscarový film, toho Oscara jsem ovšem tehdy musel tajit.
2) Já sám jsem pouze klavírista, ale velice rád mám harfy pro jejich impresionistický zvuk.
3) Měl jsem tu čest dirigovat hudbu k velice slavnému filmu Král posledního dne, složil ji polský skladatel Wojciech Kylar, byla to oratorní hudba a točili jsme ji v Rudolfinu s Českou filharmonií. Loni jsem s Kylarem dělal nový film režisérky Jane Campion (která má Oscara za Piano), jmenuje se to Portrét dámy. Loni v červnu jsem také natáčel se svým dlouholetým přítelem, americkým komponistou Andym Badalamentim. Byla to hudba pro nový film Davida Lynche. Setkal jsem se s Lynchem po jedenácti letech, kdy jsme v Praze točili hudbu k slavnému filmu Blue Velvet (Modrý samet). Znáte to? To je krásná hudba, že? Tak tu jsem, prosím, točil já.

Petr Hapka (52) sice nedostudoval konzervatoř , ale velmi záhy na sebe upozornil jako skladatel úspěšných písní, především šansonů na texty Petra Rady, Zdeňka Rytíře, Pavla Vrby, Pavla Kopty a Michala Horáčka. Jeho největšími hity jsou Levandulová (Hegerová), S cizí ženou v cizím pokoji (Kocáb) a Štěstí je krásná věc (Muller). Nejvýznamnější filmy: Den pro mou lásku, Upír z Feratu (oba Herz), Růžové sny (Hanák), Tisícročná včela, Perinbaba (oba Jakubisko).
1)
2)
3)

K fotografování se bohužel nemohli dostavit někteří další skladatelé filmové hudby, z nichž jmenujme alespoň Michaela Kocába, Jiřího Svobodu (Obecná škola), Jiřího Stivína, Michala Pavlíčka, Karla Mareše (Hoří, má panenko) a Luboše Fišera.