Česká homepage filmové hudby
Skladatelé filmové hudby
Hans Zimmer


(Hans Florian Zimmer)

Narozen: 12. září 1957 ve Frankfurtu (Německo)

Hans Zimmer proslul tím, že dokáže nenapodobitelným způsobem smíchat syntezátory s orchestrem. Dnes je jeho jméno skloňováno ve všech pádech a počet jeho fanoušků roste geometrickou řadou.

Narodil se 12. září 1957 v německém Frankfurtu. Brzy se přestěhoval do Londýna, kde začal skládat znělky pro společnost Air Edel a spolupracovat s Trevorem Hornem a Geoffem Downesem na světovém hitu Video Killed the Radio Star a později na albu The Age of Plastic. V roce 1980 byl Zimmer členem skupiny Ultravox a jako jeden z prvních používal počítače při živých vystoupeních. Nějakou dobu trávil v Itálii s avantgardní skupinou Krisma. Pak se vrátil do Londýna, aby s jedním členem skupiny Ultravox předvedl svůj další projekt, který vrcholil sérií jedinečných koncertů v Londýnském planetáriu.

Krátce před tím Zimmer potkal filmového skladatele Stanley Myerse. Společné zdůrazňovali význam spojení dvou hudebních forem - elektronické a klasické. Na nohy postavili studio Lillie Yard, které zaostávalo v hudební technologii. Jeho kamarádství s Myersem dlouho vydrželo a Zimmer dál pracoval pro studio Lillie Yard. Největší úspěch slavili filmem Moonlighting.

V roce 1986 už bez Myerse pracoval na snímku Vardo. Skladatelé David Byrne a Ryuichi Sakamoto chtěli, aby jim produkoval oscarovou pecku Poslední císař. Pak přišla další týmová práce s Myersem na soundtracku z filmu Nature and The Best. Pak složil hudbu pro film režiséra Philipa Savilleho Wonderland, režiséra Bernarda Roseho Paperhouse a režiséra Vestrona Burning Secret s Faye Dunawayovou a Klaus Maria Brandaurem.

V roce 1988 byl požádán, aby složil hudbu k nízkorozpočtovému filmu, natočeném podle skutečné události o rasismu v jižní Africe - A World Apart. Ve stejném roce měl blízko k Oscarovi, když byl nominován za Rain Mana. Oscara mu vyfoukl Dave Grusin za Milagro Beanfield War (Válka o fazolové pole).

V roce 1989 skládal hudbu k akčnímu filmu Ridley Scotta Black Rain (Černý déšť) a „vážné komedií" Driving Miss Daisy (Řidič slečny Daisy). Následovala zakázka od společnosti Universal na akční komedii s Melem Gibsonem Bird on a Wire (Pták na drátě), drama společnosti Paramount z prostředí automobilových závodů Days of Thunder (Bouřlivé dny) a thriller od Foxů Pacific Heights, u nás uvedený jako Psychopat ze San Franciska.

V roce 1991 dokončil Zimmer výbornou komedii Green Card (Zelená Karta) s Gerardem Depardieum a Andie McDowellovou v hlavní roli, road - movie Ridleyho Scotta Thelma & Louise, ohnivý trhák Backdraft režiséra Rona Howarda, propadák Richarda Donnera Radio Flyer a dobrodružný snímek o zdolávání nejvyšší hory světa K2. V roce 1992 začal Zimmer pracovat na druhém filmu z jižní Afriky Power Of One (Síla muže). Měl jedinečnou příležitost skládat písně a hudbu s pravými jihoafrickými hudebníky.

První ženská, pro kterou Zimmer skládal, byla Penny Marshallová. League of Their Own, u nás překládaný jako Jejich velké vítězství, uvedl na plátně baseballovou trojici Hanks - Madonna - Davisová.

Širokou masu jeho fanoušků zklamala elektronická hudba k Hračkám (The Toys). Měl však možnost pracovat s dalším režisérem zvučného jména Barry Levinsonem. O rok později měl na svědomí další "akčňák" Point Of No Return (The Assassin). Americká verze Nikity byla hereckou příležitostí krásné Bridget Fondové. V roce 1993 ho opět zaměstnal Tony Scott na thrilleru True Romance (Pravdivá romance), natočeném podle scénáře Q.Tarantina. Ve stejném roce skládal pro Disneyho studio hudbu ke Kokosům na sněhu (Cool Runnings), které byly poslední velkou rolí báječného tlouštíka Candyho. A to ještě stihl vedl čtyř dalších projektů rodinnou ságu The House of the Spirits (Dům duchů). V roce 1994 získal svého prvního a zatím jediného Oscara za The Lion King (Lví král). Byl to jeden z největších omylů oscarové show a ukázkových příkladů, kdy temp - track končí plagiátorstvím nejtěžšího kalibru. Za Lvím Králem stojí snadno rozpoznatelná Morriconeho Misie. Lvího krále se prodalo přes 8 000 000 kopií, čímž se stal nejprodávanějším soundtrackem společnosti Walta Disneyho. Zimmer nechal promluvit svou ješitnost a aroganci, když byl dotazován na zdroj své inspirace. „Probudil jsem se kolem poledne, zapálil si cigaretu a uvařil kafe. Pak jsem si sedl na hodinku do vany a snil jsem. Takhle mě obvykle něco napadne. Vedu hrozně neodpovědný život. A to je všechno, co bych vám k tomu mohl říct."

Ve stejném roce pracoval opět s Penny Marshallovou na komedií s Danny de Vitem v hlavní roli Renaisance Man (Vzbuďte se vojáci). Dva nejvýznamnější projekty roku byly komedie Nine Months (Dva v tom) a ponorkové drama Crimson Tide (Krvavý příliv), který je dodnes považován za jeden z nejlepších Zimmerových soundtracků. Obdržel za něj cenu Grammy. Podle vzoru Crimson Tide pracoval se svým týmem na soundtracku ke Skále (The Rock), která velkou část jeho fanoušků znovu rozjásala. Broken Arrow (Operace Zlomený šíp) znamenal návrat k Morriconemu. Tentokrát se Zimmer nechal inspirovat jeho westerny. Broken Arrow však takový úspěch jako Crimson Tide nikdy nezaznamenal. Podle vzoru Crimson Tide a The Rock skládal další akční hit The Peacemaker. Hořká zkušenost se skládáním dvojčat Krvavého přílivu ho nakonec zavedla znovu ke komedii. V As Good As It Gets (Lepší už to nebude) nechal ladem syntezátory a s orchestrem nahrál plejádu romantických melodií.

Názory jednotlivých členů redakce se na osobu a dílo Hanse Zimmera značně různí. Někteří z nás ho obdivují, jiní zatracují. Někomu může vadit, že jde v popularizaci filmové hudby směrem favorizování mrtvých syntezátorů nad živým orchestrem. Někdo ho může považovat za továrnu, která vyrábí na zakázku tuny stejného zboží. Někdo v něm vidí člověka, jehož mozek je v zajetí počítačů. Faktem zůstává, že se Zimmer snaží už 15 let o totéž - spojení klasické a elektronické hudby v komediálním a akčním žánru. V Nine Months (Dva v tom) se nechal inspirovat Mozartem, v Crimson Tide (Krvavý příliv) Beethovenem a Schubertem. Druhým charakteristickým rysem jsou domorodé bicí a hymny. Již v 80.letech byl Zimmer doslova posedlý vitalitou afrických kmenů a temperamentem Jihoameričanů. Jejich hudbu s důrazem na rytmy přejímá a osvojuje. Etnická hudba v Zimmerovi hluboko zakořenila a na dlouho poznamenala jeho styl. Zanechá stopy i na filmech. kde neměla své místo (např. Zelená karta). Jinak si všimněte, že všude, kde má Zimmer možnost vyjádřit se hudbou domorodých národů, využije ji do poslední mrtě. Používá špičkovou techniku a pracuje v nejmoderněji vybaveném studiu na světě. Nejraději má však komponenty firmy Yamaha. Jeho největším fanouškem se stal Steven Spielberg poté, co slyšel Krvavý příliv. Měl skládat hudbu k 1492: Dobytí ráje, ale byl vystřídán Vangelisem. Jak by to asi dopadlo, kdyby lodě Santa Maria, Pinta a Nina vypluly za doprovodu Zimmerových syntezátorů...




Filmografie Hanse Zimmera:

1998
The Thin Red Line
Prince of Egypt

1997
The Peacemaker
Smilla's Sense of Snow

1996
Broken Arrow
The Fan
Muppet Treasure Island
The Preacher's Wife
The Rock
Two Deaths
The Whole Wide World

1995
Crimson Tide
Nine Months
Something to Talk About
Beyond Rangoon

1994
Drop Zone
I'll Do Anything
The Lion King
Renaissance Man

1993
Calendar Girl
Cool Runnings
The House of the Spirits
Point of No Return
Sniper
True Romance
Younger and Younger

1992
A League of Their Own
The Power of One
Radio Flyer
Toys
Where Sleeping Dogs Lie

1991
Backdraft
K2 (Evropská verze)
Regarding Henry
Thelma & Louise

1990
Bird on a Wire
Chicago Joe and the Showgirl
Days of Thunder
Fools of Fortune
Green Card
Pacific Heights

1989
Black Rain
Dark Obsession
Driving Miss Daisy
Paperhouse

1988
Burning Secret
Elphida
The Fruit Machine
The Nature Of The Beast
Rain Man
Spies Inc.
Twister
A World Apart
Vardo

1987
Double Exposure
The Wind

1986
Castaway
Zero Boys

1985
Dreamchild
Insignificance
The Lightship
My Beautiful Laundrette

1984
Blind Date
Eureka
Success Is The Best Revenge

1983
Histoire D'o No. 2

1982
Moonlighting


Obrázek a filmografie byli převzaty z WWW.FILMTRACKS.COM
Na hlavní stranu Na seznam skladatelů


© 1996-1999 Roman Dvořák & Pavel Orawczak. Technické řešení: Petr Daniš