Kůže je náš ochranný plášť. Náš organismus chrání nejen před různými mechanickými vlivy, ale i před infekcemi nebo slunečním zářením.
Bez kůže bychom nic necítili, protože se zde nachází sídlo hmatu. Vytváří se zde maz a pot, a právě pocení je jeden z obranných mechanismů, kterými tělo reaguje na přehřátí nebo stres. Časté čistění kůže odstraňuje nejen hydrolipidový film, nýbrž může také uvolňovat faktory udržování vlhkosti z kůže a poškozovat membrány zrohovatělých buněk. Vlivem malých defektů zrohovatělé kůže dochází ke ztrátě vody, bariérová funkce kůže již není zaručena. K těmto změnám dochází častým kontaktem s vodou, jako je časté sprchování a koupání. Pomoci čistících výrobků se z povrchu kůže odstraňuje špína, zbytky mastí, bakterie, sekrety žláz a odlupující se šupinky. Voda samotná je pro účinné čistění nedostatečná, protože nemůže odstranit lipofilní částice. K tomu potřebujeme aktivní mycí substance. Ty mohou díky své molekulární stavbě rozpouštět nebo emulgovat částice tuků a nečistot, které se pak odstraní vodou. Po každém kontaktu s vodou se doporučuje vhodně kůži ošetřit. Kontakt se substancemi, dráždícími pokožku – i pod prahovou hodnotou – je pro suchou kůži velmi škodlivý a může vést k chronickým ekzémům. V baroku se o všeobecnou hygienu mnoho nedbalo. Proto také tady bylo na denním pořádku používání voňavek, vonných bylin, koření, květů a pižmových kuliček. V období rokoka se péče o tělo propadla hluboko dolů. Francouzská královna Marie Antoinetta vyčítala dokonce jednomu svému šlechtici, že si čistí zuby a koupe se. Časté mytí se totiž považovalo za známku kožní choroby. V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat.
dál
|
Pokud se na základě vlastní vnitřní nejistoty vážeme na vnější věci a dostáváme se tak do určité závislosti, vytváříme si tím zároveň základ pro budoucí možné onemocnění. Hledáme nějaký vztah, protože se obáváme samoty; a na tento vztah se poté vážeme, i když nejsme šťastnější a zdravější, ale dokonce když se nám daří i hůře. Z mnohých terapií víme, že právě ženy, které jsou nejisté, se rády váží na terapeutická sezení (nebo na terapeuty), a tak snadno zůstávají ve své nesamostatnosti. Přechod (klimakterium) je vlastně obdobím pozvolného vyhasínání cyklické hormonální aktivity vaječníků. Základ většiny problémů pak tkví v tom, že ženské tělo je "nastaveno" na pravidelně se opakující, cyklický přísun pohlavních hormonů - estrogenů, gestagenů, ale v malé míře i "mužského" pohlavního hormonu testosteronu. Díky cyklickému střídání jejich hladiny je žena schopna největšího zázraku - početí a donošení dítěte. Za námahu a obtíže s tím spojené pak příroda ženu vlastně odměňuje - třeba tím, že při pravidelném cyklu má oproti mužům stejného věku podstatně nižší riziko srdečně cévních nemocí či podstatně méně obtíží s pletí. A to právě díky přísunu pohlavních hormonů z vaječníků. Protože i funkce mozku jsou ovlivněny hladinami hormonů, může u ženy v přechodu docházet k neklidu, nespavosti, podrážděnosti, nebo naopak ke zhoršování zájmu o okolí, apatii, těžké únavě, či k jiným psychickým poruchám. S pokračujícím odvápňováním kostí pak může docházet ke změnám tvaru páteře, takzvaným degenerativním poruchám. Náhlý pokles hladiny hormonů u mnohých žen vede ke změnám v ukládání tuku. Ten se začíná hromadit i mimo typická ženská místa (zadek, boky, prsa). A tak mezi ženami v přechodovém věku drasticky přibývá obezity. Ta samozřejmě dále výrazně zatěžuje páteř, postiženou osteoporózou. Mimo to se výrazně zvyšuje hladina tuků v těle (cholesterol, triglyceridy) - to se pak podílí na vzniku dalších rizik.
dál
|
V současné době bychom mohli příčiny obezity rozdělit do několika okruhů. Vrozené - genetické dispozice většinou nemůžeme ovlivnit. Pokud jsou oba rodiče obézní je mnohem vyšší riziko, že dítě podědí sklony k obezitě. V tomto případě musí rodiče upravit jídelníček v rodině a sami spolupracovat, aby dítěti snížili riziko otylosti. Získané příčiny. Zde řadíme nedostatek pohybu a pohodlný sedavý způsob života. Vlastní zákrok je prováděn v celkové anestesii po předchozím vyšetření, vyměření a zakreslení odsávaných oblastí. Pří tumescentní liposukce asi hodinu před operací je pacientovi pod kůži napuštěno větší množství fyziologického roztoku. Tato tekutina obsahuje lokální anestetikum a také adrenalin, který vyvolá stažení cév, krvácení při zákroku je proto minimální. Odsávání tuku, zředěného roztokem, je značně usnadněno – je ho tak možné odebrat větší množství a používat velmi tenké kanyly s malými otvory, které jen zcela minimálně poškozují závěsný aparát kůže. Liposukce neni metoda která by řešila problém výrazné nadváhy, ale o metodu, pomocí které odstraníme tuk jen z těch partií těla, které nelze ovlivnit redukční dietou ani fyzickým cvičením. Proto před provedením liposukční operace je vhodná redukce váhy.
dál
|
Read our other articles:
|