POTŠTEJN (okres Rychnov nad Kněžnou) 11 km již. od Rychnova nad Kněžnou - UKAŽ NA MAPĚ

Data a zajímavosti z historie:

Hrad vznikl v období rozsáhlé kolonizace v povodí Tiché a Divoké Orlice koncem 13. století. Hned ve 14. století je zmiňována trestná akce moravského markraběte Karla (pozdějšího císaře Karla IV.) Proti odbojnému a loupeživému pánu Mikuláši z Potštejna, za níž, byl hrad pobořen. Záhy však byl opraven, protože hrál významnou , roli v systému zemské obrany. Karel IV. jej nějaký čas podržel, posléze se v jeho držení vystřídalo několik zástavních pánů.
Do dějin panství, hradu i městečka zasáhl v nové době nejvýrazněji Jan Ludvík Harbuval-Chamaré, slezský emigrant francouzského původu, zkušený podnikatel, i jeho syn Jan.
Městečko totiž mělo dávné vztahy k hradu; mělo sloužit jeho potřebám a soustředili se v něm řemeslníci, kteří pracovali pro hradní posádku. O tuto funkci však přišlo zánikem sídelní funkce hradu ve třicátých letech 17. století. Život se do městečka vrátil až s provozem velkostatku a s otevřením manufaktury, ale to už na podstatně volnějším vztahu.
Z původního hradu z doby kolonizace se po jeho dobytí královským vojskem zachovaly jen nezřetelné zbytky. Z doby obnovy Karlem IV. pocházejí podzemní chodby a palác tvořený dvěma budovami spojenými zdí. Hrad obklopoval parkán, opevnění zesiloval val a hluboký příkop.
V 15. století udělal král Jiří z Poděbrad z hradu prvořadou vojenskou pevnost. Pod druhým okruhem hradební zdi s dvěma vížkami, zřízeném po husitských válkách, dal vybudovat dolní pás zesílený osmi čtverhrannými baštami.
V době, kdy se stal honosným sídlem pánů z Pernštejna, dosáhl hrad největšího rozmachu. Byl chráněn trojitým pásem hradeb, hradebními příkopy, věžemi, obrannou věží a baštou pro ochranu budovy paláce. Přestavba Potštejna a Kunětické hory uskutečňovaná za Viléma z Pernštejna, udělala z obou hradů významné pevnosti.
Stavební úpravy, kamenické práce a malířská výzdoba některých interiérů probíhaly ještě koncem 16. století. Vzápětí jej však pokrok válečné techniky znehodnotil jako pevnost a hrad už ani neskýtal dostatečné pohodlí pro panstvo. Přibližně od poloviny 17. století pustl.
Statiku některých partií opuštěného hradu narušil v letech 1747-82 hrabě Jan Antonín Harbuval-Chamaré, který se rozhodl najít poklad údajně nashromážděný loupeživým rytířem Mikulášem z Potštejna. Železné předměty, které nalezl (ostruhy, podkovy, klíče aj.) jsou uloženy v pamětní síni Aloise Jiráska v Potštejně. Vedlejším produktem posedlosti hraběte byl vyhotovený plán podzemních chodeb, které musel prolézt.
Ze záměrů realizovaných v 18. století, se zachovala kaple Božího hrobu. Rokokový kostelík z roku 1766 zasvěcený sv. Janu Nepomuckému je v troskách.

Zpět na obsah

Copyright © 1998 - 2001 - Caseův týdeník, všechna práva vyhrazena