Kunětická Hora |
KUNĚTICKÁ HORA (okres Pardubice) 6 km sv. od Pardubic - UKAŽ NA MAPĚ
Data a zajímavosti z historie:
Na dobu, kdy hrad vznikl, jsou různé názory. Platí-li domněnka, že byl postaven na počátku husitských válek, pak je při jeho rozloze obdivuhodná rychlost, s jakou vyrostl. Už roku 1423 na něm Diviš Bořek z Miletínka sídlil.
Patří k typům dvouvěžových českých hradů s jednou věží hranolovou a jednou válcovou. Ta spolu s dvouposchoďovou budovou severního křídla paláce, obvodovou hradební zdí a s některými dalšími prvky fortifikačního systému patří k nejstarší stavební etapě hradu.
V roce 1491 koupil Kunětickou Horu Vilém z Pernštejna se svými syny. Tím začala nová významná etapa ve vývoji hradu. Uskutečnila se radikální přestavba paláce, byla přebudována horní patra u zřízeno nové schodiště, přibylo nové obytné křídlo, změnily se vnitřní dispozice a vztahy mezi budovami, vyrostla kaple sv. Kateřiny. Původní jádro hradu z doby Diviše Bořka z Miletínka bylo za pernštejnské přestavby u severní, východní a jižní strany obklopeno širokým parkánem, zakončeným zdí s cimbuřím, na přístupové cestě byla zdvojena hradba, val byl udusán a uzpůsoben pro postavení děl. Systém bašt, teras, valů a kamenných zdí dovoloval postavení několika střeleckých linií nad sebou.
Brzy po opravě hradu, který v roce 1556 těžce poškodil požár způsobený bleskem, prodal poslední majitel z pernštejnského rodu, Jaroslav z Pernštejna, pardubické panství i s Kunětickou Horou v roce 1560 arciknížeti Maxmiliánovi, synovi Ferdinanda I.
Přenesení centra správy do Pardubic oslabilo význam hradu. Po zpustošení Švédy za třicetileté války hrad rychle chátral. K vlivům počasí se přidala bezohledná těžba v kamenolomu, která měla na svědomí zřícení některých hradních objektů.
Z projektu rekonstrukce, na níž v letech 1923-28 pracoval architekt Dušan Jurkovič, se uskutečnila jen část. Necitlivě prováděné zásahy hrad dál ničily. Po zmapování stavebně historického vývoje se vlastně teprve nedávno přikročilo k celkové rekonstrukci.
