Frýdštejn patří do řady skalních hradů, na které jsou severní Čechy díky lehce opracovatelnému pískovci bohaté. Stísněný prostor inspiroval stavitele k vytvoření patrové koncepce stavby. Vrátnice a místnosti byly vytesány nad sklepy. Tato partie přežila staletí, zatímco z vnitřního hradu zůstalo jen něco zdiva a zbytky okrouhlé věže. Dřevěné prvky a převážná část hradeb vzaly za své. Posádka a čeleď sídlila ve sníženém předhradí. Chránil je příkop překlenutý dřevěným padacím mostem. Obytné budovy horního (vnitřního) hradu byly seskupeny kolem trojúhelníkového nádvoří, na vše shlížela z výše mohutná věž. Důmyslné využití skalnatého terénu dotvořeného zdmi zvýhodňovalo obranu hradu.

Doba vzniku hradu není jednoznačně určena. Mohlo to být před i po polovině 14. století. V držení Frýdštejna se vystřídali příslušníci řady šlechtických rodů. Zlom v jeho historii nastal, když Ferdinand I. zkonfiskoval panství i s hradem Adamovi z  Vartemberka za účast na stavovském odboji 1546-1547. Krátce nato přišel Frýdštejn o funkci správního střediska panství i strážního hradu.

Nesnadná dostupnost v lesnaté a skalnaté krajině z něj udělal útočiště pronásledovaných a štvaných, jako úkrytu ho využívali zběhové mnoha armád táhnoucích krajem.

Koncem 19. století začal průzkum hradu a okolí i činnost zaměřená k jeho záchraně. Nálezy vytažené z trosek jsou dnes v Muzeu Českého ráje v Turnově. Vedle řady dobových technických předmětů jsou to zejména gotické a renesanční kachle, produkované turnovskými keramickými dílnami. Podařilo se sejmout i fragment renesanční omítky.