Lukov |
O hradu v Hostýnských vrších jako o majetku pánů ze Šternberka je první zmínka z roku 1336. Jeho existence tedy nepochybně sahá ještě před toto datum. Tehdy byl majetkem zeměpána, Karel IV. jej ve vlastním životopise uvádí mezi hrady které se mu koupí opět podařilo přičlenit ke královské koruně. Později jej však znovu získali Šternberkové a vlastnili ho až do roku 1516.
Šlechtické vlastnictví hradu (krátce jej držel i Albrecht z Valdštejna) bylo načas přerušeno, když se ho v .roce 1621 zmocnili Valaši. V roce 1626 se stal centrem jejich odporu proti habsburské moci, vedeného emigrantem Janem Adamem z Víchova. Z roku 1631 se zachoval soupis zařízení hradu, pořízený jeho tehdejším majitelem. Je to zajímavý a podrobný inventář.
Rozkaz švédského generála Torstensona, který se rozhodl zbavit hrad posádky a strhnout hradby, zřejmě neznamenal zničení obytných prostor. Hrad byl opuštěn až koncem 18. století, kdy správa panství byla přeložena do obce Lukov.
Ze zbytků hradu lze posoudit jeho význam pro poznání vývoje raně gotické architektury. Jádro hradu tvořil palác a k němu přiléhající obranná věž. Ze severu chránila palác hradba. Dodnes se zachovaly zbytky mohutného opevnění a v nejvyšším bodě věž Svatojánka. Rozsáhlé předhradí vybudované koncem 14. století a opevnění nárožními věžemi spojoval s jádrem hradu most. Stavbou kaple a dalšího paláce byl na přelomu 14. a 15. století stavební vývoj v podstatě ukončen.
