Hrad vystavěli vladykové z Dobronic pravděpodobně v první polovině 14. století. Sídlu vévodila dosud zachovaná mohutná válcová věž. Z gotického paláce na východní straně zůstaly jen sklepní místnosti, něco zdiva se dochovalo z kaple na jižním ostrohu.

Mezi majitele patřili i Rožmberkové, Oldřich z Rožmberka stavěl na hradě ještě počátkem 16. století. Z té doby pochází západní křídlo paláce. Dispozici hradu naznačují už pouze obrysy základů.

Když se roku 1691 stal dvůr i hrad součástí majetku jezuitské koleje sv. Klimenta na Starém Městě pražském, byly Dobronice připojeny k řádovému panství Opařany. Výstavba opařanské řádové rezidence znamenala opuštění hradu. Majetkem řádu přestal hrad být po zrušení jezuitského řádu roku 1773. Tehdy byla stavba ještě v dobrém stavu, ale v roce 1790 se začalo s jejím postupným bouráním.

Nejnutnějších oprav se hrad dočkal až v letech 1882-95, kdy byl v držení šlechtického rodu Paarů. Po zestátnění jejich majetku přešel do péče státu.