Hazmburk - Klapý |
Výstavba hradu prošla několika zřetelnými etapami. Vnitřní hrad je dílem etapy první. Dodnes z něj zbyla Bílá věž a část mohutné obalové zdi. Nezdobnost a ryze účelový charakter staveb dosvědčují téměř jednoznačně vojenský a pevnostní význam hradu. Poté, co jej získal Zbyněk Zajíc z Valdeka, rozšířil se hrad částečně na západní, ale především na východní stranu.
Přístupová cesta, vyznačená zbytky dvou bran, vystupuje k hradu od severu. Předhradí ovládala válcová věž, zvaná Černá (výška 25 m). Jméno dostala od barvy stavebního materiálu - čediče. Byla přístupná portálem z hradního ochozu. Předhradím vedla cesta k obytné části, již tvořil velký palác, studny, menší obytné budovy a velká hranolová, již zmíněná Bílá věž. Vstupovalo se do ní portálem ve výši patra na východní straně. Spojení věže s ostatními budovami obstarávaly dřevěné pavlače. Celou soustavu starších i novějších partií obepínala vysoká hradba s cimbuřím, dodávajícím hradu výraz nedobytnosti. - A on také nedobytný byl!
Počátkem 15. století patřil Hazmburk Vilému Zajíci, stoupenci katolické strany, takže byl pevnou oporou přívrženců krále Zikmunda. Za bojů v husitských válkách byl částečně poškozen. Zajícové později hrad opustili a přestěhovali se na Budyni. V roce 1558 jej prodali, ale už od roku 1586 se o něm píše jako o pustém.
Teprve doba romantismu ocenila půvaby této rozsáhlé zříceniny, obestřené řadou pověstí. Bezpočet básníků a spisovatelů ve svých dílech věnoval hradu pozornost. Z moderních tvůrců si jej jako model výtvarné tvorby zvolil Emil Filla.
