Hrad si dal postavit zeman Jíra z Roztok. Odměnou za věrné služby královskému rodu se mu na dvoře Václava IV. dostalo vysokého postavení a významných funkcí. Jako královský lovčí a vedoucí královské stavební huti si dovedl v oblíbeném kraji najít vhodné místo pro stavbu sídla, umožňujícího pohodlný panský život. Zvolil pro stavbu trojúhelníkový prostor ostrohu nad dvěma potoky, Krakovským a Šípským. Místo, ze tří stran těžko přístupné, bylo základnou spojeno s předpolím, které dal od staveniště oddělit příkopem. V letech 1382-84 tu vzniklo proporcemi vyvážené a účelu , přiměřené dílo, charakteristické pro dvorskou huť.

Na severní, nepřístupnější straně chránilo hrad malé předhradí. Vstupovalo se do něj branou za padacím mostem nad příkopem, vylámaným do skály. Předhradí oddělovala od vnitřního hradu zeď, zabezpečená navíc mohutnou půlválcovou věží. Nakoso k ní přiléhalo mezibraní, které se druhou bránou otvíralo do nádvoří.

Nepravidelný obdélník nádvoří svíraly ze tří stran budovy; v podstatě jedna dvoupatrová stavba. Uzavřenému prostoru dodávaly intimitu dřevěné pavlače vysunuté na konzolách. Z pavlačí, přístupných přímo z nádvoří dřevěnými schody, se vstupovalo do sálů krytých trámovými stropy. To zdůrazňovalo význam nádvoří pro společenský život hradu. Obě patra paláce spojovaly uvnitř točité schody. Velký počet obytných místností (26 v patrech, 8 v sklepní části), uzavřenost nádvoří, neexistence věží, které patřily k siluetám tehdejších hradů a vyjadřovaly jejich pevnostní charakter, vtažení kaple do hradní budovy - všechny tyto prvky zdůrazňovaly obytnou funkci jako hlavní. Kaple vystupovala z palácové zdi arkýřovitě vysunutým presbyteriem. (Obdobu tohoto prvku vidíme na Karolinu, Staroměstské radnici a na Vlašském dvoře v Kutné Hoře.)

Na pozvání královského komořího Jindřicha Lefla z Lažan, jemuž Jíra z Roztok r. 1410 Krakovec prodal, pobýval od června do října 1414 na hradě Jan Hus.