Děvičky - Caseův týdeník

Děvičky

DĚVIČKY 7,5 km severně od Mikulova Volně přístupné - UKAŽ NA MAPĚ

Data a zajímavosti z historie:

Stavební rozbor hradu dokládá jeho původ v počátku 14. století. Není tedy totožný se sídlem, které se zmiňuje už v roce 1222. Zánik hradů byla ostatně běžná věc.

Na vrcholu nepřístupné skály ve východní části hřebene Pavlovských vrchů stojí hrad o půdorysu nepravidelného obdélníku rozměrů 65x20 m. Vysoké hradební zdi obklopovaly sídlo, chybí pro většinu středověkých hradů tak typická věž. Do vnitřního hradu se přicházelo dvěma branami ze západu. Volný prostor v západní části hradu a neexistence věže svědčí o tom, že hlavní tíže obrany spočívala na neobyčejně vysoké a silné obvodové zdi.

Výhodná strategická pozice hradu zdůvodňovala jeho držení zeměpánem. Když ho král Jan Lucemburský zastavil v léno pánu z Lichtenštejna, jeho strategický význam už slábl.

V souvislosti s náporem tureckých vojsk směrem k Vídni se situace změnila. Nebezpečí tureckého vpádu a změna válečné techniky si ve třicátých letech 16. století vynutily úpravu hradu a výstavbu předsunuté pevnostní věže, poutající zájem svou mohutností. Po polovině 16. století byla přestavěna i obytná křídla.

Finanční potíže řešili Lichtenštejnové prodejem hradu i mikulovského panství. Ditrichštejnové, kteří hrad v roce 1575 získali, pokračovali ve stavební činnosti. Výsledky jejich práce však zničili Švédové, kteří v roce 1645 zdejší kraj zpustošili. V roce 1683 hrál hrad roli hlásky, která varovala před blížícími se Turky, koncem 18. století ještě sloužil věžní zvon, jímž se zvonilo na poplach před blížící se bouří nebo se upozorňovalo na požáry.

Potom už hrad čekal osud, tak podobný ostatním stavbám tohoto druhu. Stal se zásobárnou stavebního materiálu pro obyvatele okolních obcí a pomalu se rozpadal.

Z hradu výhled na nádrže Nové Mlýny.

Zpět na obsah