Zakladatelem hradu, prvně zmiňovaného roku 1318, byl Ojíř z Košumberka. Gotickou podobu si hrad udržel nějaký čas i za pánů z Chlumu; došlo jen k menším úpravám opevnění. Větší proměny doznal až za Diviše Slavaty z Chlumu v druhé polovině 16. století. Kromě jiného byl renesančně přestavěn původně gotický palác. Přestavba se dotkla interiéru i exteriéru, který dostal renesanční fasádu a renesanční štíty. K severní straně původního paláce byla přistavěna nová dvoukřídlá budova zdobená renesančními prvky. Další úpravou splynuly interiéry původního paláce s novými přístavbami. Renesanční přestavbu dokončili pozdější majitelé. Diviš Slavata zřídil na Košumberku českobratrskou školu, do níž chodili i Vilém Slavata z Chlumu a Albrecht z Valdštejna. Vilém Slavata z Chlumu, pozdější militantně prokatolicky a prohabsbursky smýšlející místodržící, Košumberk jako pobělohorský konfiskát koupil. Ale následné válečné události znamenaly úpadek panství pustošeného armádami obou táborů. Pohromou pro hrad se stal odkaz panství jezuitské koleji v Hradci Králové. Té patřil až do zrušení řádu. Posledními šlechtickými majiteli byli Thurn-Taxisové, jimž hrad patřil až do roku 1922. Oživení hradu nastalo s rozvojem českého národního hnutí v druhé polovině 19. století. Začátkem dvacátých let 20. století pak byly interiéry vstupní budovy i místnosti v budově renesančního paláce upraveny jako hradní muzeum. |
|
|