Oheb |
Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, jejichž vedení je už těžko rozpoznatelné, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova.
Nejvíce úprav se na hradě událo v době, kdy byl majetkem Trčků. Jeho pevnostní charakter byl posílen výstavbou druhého hradebního okruhu, nově zřízené bašty zesílily ochranu brány i hradeb. Postavily se budovy pro hospodářské příslušenství hradu. Jejich nepatrné zbytky však nedovolují přesnější rekonstrukci.
Opevňovací práce byly zastaveny poté, kdy v roce 1478 uzavřel český král Vladislav II. mír s uherským panovníkem Matyášem. A v roce 1490 už byl hrad opuštěn. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky.
V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit. Okolí hradu, zarůstající dnes lesem, změnila až výstavba Sečské přehrady ve třicátých letech 20. století.
