Štramberk |
Obdélníkový půdorys a věž na východní straně řadí hrad k typu hradů fransko-normanských. Věž, chráněná vlastním opevněním, hlídala vjezd do hradu. Vnější hradební zeď členily v nárožích věže. Poměrně rozlehlý prostor uvnitř hradeb vyplňovaly dva paláce, jeden dvoupatrový, druhý o jednom patře, i hospodářské budovy. Hrad měl svá předsunutá opevnění v blízkém okolí.
Odkazy a koupěmi se v držení hradu vystřídalo mnoho pánů. Pro počátek zániku byla rozhodující skutečnost, že hrad opustila vrchnost. Zhoubně pak působily události třicetileté války. V roce 1621 o hrad zápasili s císařskými vojsky vzbouření Valaši, ničili ho Poláci i Mansfeldovy roty. Chátrající objekt jakžtakž udržovali jezuité z Olomouce, kteří na hradě hledali úkryt před Švédy. Ještě na konci první čtvrtiny 18. století byl hradem, v závěru století z něj zbyla věž a zbytky zřícených zdí.
K rekonstrukci toho, co se zachovalo - v podstatě je to pouze charakteristická věž zvaná Trúba - posloužil plán architekta Kamila Hilberta. Trúba byla zastřešena, poslední patro obkroužil dřevěný ochoz, zpřístupněný schodištěm uvnitř věže.
Charakteristická silueta zříceniny stále láká množství návštěvníků.
