Dispozice hradu byla dána velikostí a tvarem ostrohu, na němž stavba stojí. Na severní straně jej chránila mohutná štítová zeď zpevněná vystupující válcovou věží. Účinnost opevnění prověřili v roce 1432 sirotci, kteří hrad sedm měsíců obléhali. Za Škopků z Bílých Otradovic došlo k renesanční přestavbě, vzniklo tzv. Škopkovské křídlo. Za Kryštofa Haranta z Polžic byl dokončen dvoupatrový tzv. Harantovský palác. Po Harantově popravě ( 1621 ) prodala vdova hrad Albrechtovi z Valdštejna, který se koupí konfiskátů na severu a východě Čech snažil upevnit své dominium. Ale už po třech letech upsal Valdštejn Pecku kartuziánům z Valdic (1627). Po zrušení řádu připadl hrad náboženskému fondu, který jej r. 1824 prodal Trautmannsdorfům. Ti hrad nijak neudržovali, a když navíc roku 1830 vyhořel, byl odsouzen k zániku. Do hradu vstupujeme po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Válcová věž byla v přestavbách zabudována do severního paláce a snesena na úroveň ostatní zástavby. Lichoběžníkové nádvoří obklopují zbytky staveb: Škopkovského paláce, trosky hlavní věže a zbytky původního paláce ze 13. století. V západní části Škopkovského paláce je 60 m hluboká studna, dnes bez vody. Západní palác (Harantovský) má přístup z terasy nad průjezdem brány. Jako jediný byl obnoven a je v něm umístěna hradní expozice. Z několika míst na hradě je pěkný pohled na blízké okolí, za dobré viditelnosti i na Krkonoše. |
|
|