Hukvaldy

HUKVALDY (okres Frýdek-Místek) 10 km jihozápadně od Frýdku-Místku - UKAŽ NA MAPĚ

Data a zajímavosti z historie:

Vznik hradu je spojen se jménem hraběte Arnolda z Hückeswagenu, člena královského dvora Přemysla Otakara I. O hradu mluví písemné materiály z let 1234 a 1236, kdy byl prvním doloženým hradem na Moravě, který postavil jiný feudál než panovník.

Složitý stavební vývoj ztěžuje rekonstrukci jeho původní podoby. Tvořila ji dvě jádra, značně od sebe vzdálená. Mohutná devítiboká věž zvaná Motta, opevněná příkopem a valem, je pravděpodobně nejstarší částí hradu. Jejím protipólem byla věž a palác na skalnatém výčnělku. Spojovala je okružní zeď.

Změnu vlastníků provázely úpravy a změny dispozice hradu. Stavebními úpravami objekt procházel hlavně v období přímé biskupské vlády. Pestrý osud měl hrad za husitských válek kdy mezi jeho držitele patřily známé osobnosti Jan Čapek ze Sán a Jan Talafús.

K významným změnám došlo v poslední třetině 15. století. Vynutily si je důsledky nekonečných válek, a tak byl vnitřní hrad přestavěn, vystavěly se další budovy, stará čelní věž byla začleněna do nové budovy. Změnami byl posílen pevnostní charakter hradu. Vyrostly bašty s krytými ochozy, spodní partie zdí se otevřely střílnami pro děla. Změny provedené už v intencích renesančního stavitelství vyvrcholily spojením hradebních jader v jeden celek.

Velká zátěž čekala hrad za třicetileté války. Změny na bojištích znamenaly dlouhou přítomnost švédských vojsk, která na hradě zůstala až do vestfálského míru v roce 1648. Nutnost posílit dále pevnostní charakter hradu vedla k poslední významné úpravě jeho půdorysu a staveb. Barokní bastiony nahradily renesanční hradby. Jimi byl zajištěn vnitřní hrad a vstup do něj. Oprávněnost této úpravy potvrdily další boje.

Do života hradu neblaze zasáhlo přestěhování kanceláře biskupského vrchnostenského úřadu do podhradí, pohromou se stal požár v říjnu roku 1762. Po dlouhá léta sloužil hrad obyvatelům okolních obcí jako zdroj stavebního materiálu. Byla vylamována i klenební žebra, ostění oken a mříže. Zkázu dovršili hledači pokladů, kteří neúnavně prokopávali už tak dost poškozenou zříceninu.

Z iniciativy olomouckého arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenberka byly v druhé polovině 19. století podniknuty skrovné kroky k zastavení další destrukce. V šedesátých letech 20. století začaly významné práce k záchraně a následnému využití hradu.

Zpět na obsah


Copyright © 1998 - 2001 - Caseův týdeník, všechna práva vyhrazena