Cheb - Caseův týdeník

Cheb

Data a zajímavosti z historie:

Velmi bohaté archeologické nálezy doložily osídlení Chebska slovanskými kmeny. Zřejmě jimi bylo na přelomu 9. a 10. století založeno na strategickém místě hradiště. Sbíhaly se tu cesty Chebská, Královská s návazností na Erfurtskou a další. Hradiště prodělalo změny vynucené důležitostí místa i funkcí. Podstatně do vývoje objektu i oblasti zasáhla kolonizace a následná germanizace v druhé polovině 12. století a ve století následujícím. Posílení ústřední moci císaře vyžadovalo větší státní aparát i rozsáhlejší a pohodlnější sídlo. Chebský hrad jako centrum kolonizačního pohybu získal už v této době v hlavních rysech svou definitivní podobu. Koncem 12. století se o hradu mluví jako o císařském sídle.

Tvoří jej především mohutná věž na čtvercovém půdorysu, zvaná Černá. Stavebním materiálem bosovaného zdiva byly lávové kvádry z Komorní hůrky. Vysoká, patrová věž, určená k obraně vchodu do hradu, byla zakončena stanovou střechou nad dřevěným ochozem, později stavebně upraveným pro použití děl. Stavebním materiálem paláce byla žula, břidlice a mramor. Graciézně působí v hrubém zdivu paláce dvoudílná a pětidílná románská okna se štíhlými mramorovými sloupky. Žlábky v oknech okrouhlých svědčí o původním zasklení.

K nejkrásnějším památkám románské architektury u nás i ve střední Evropě patří proslulá dvouposchoďová hradní kaple. Výtvarně bohaté vybavení vnitřních prostor je působivým kontrastem k prostému zevnějšku. Dolní prostor člení čtyři masivní románské sloupy, spojené oblouky. Mezi nimi je osmiboký otvor do horního patra. K lodi je připojen čtyřboký presbytář sklenutý křížovou klenbou. Kaple sloužila hradní čeledi.

Románský sloh horní kaple, zřízené někdy před rokem 1213, obsahuje už některé raně gotické prvky. Bohatá plastická výzdoba, složitý systém kleneb ušlechtilost proporcí všech částí triumfálního oblouku a presbytáře, kde zasedal král a šlechta, svědčí o vlivu Porýní a Řezna.

Ve 13. a 14. století prošel hrad přestavbami. Most, kterým byl za vlády Václava II. spojen s Václavovým hradem na protilehlém návrší nad Ohří, dnes už neexistuje; byl koncem 14. století stržen.

Pozdně gotické přestavby paláce a výstavba nových budov pocházejí z 15. století. Důležité události dějin se už od 15. století více týkají města než hradu. Cihlové barokní opevnění, dodnes zachované, vznikalo současně s barokním opevněním města.

Škody, které postihly chebský hrad v době třicetileté války, byly menší než ty, které ho těžce poznamenaly za prusko-rakouské války v roce 1743, kdy byl bombardován a vyhořel. Naštěstí byla vzácná románská kaple postižena jen nepatrně.

V pozdějších dobách byl hrad využíván k různým účelům a po polovině 19. století byl ponechán svému osudu. Dnes po rozsáhlých adaptacích slouží kulturním účelům.

Zpět na obsah