LITICE (okres Ústí nad Orlicí) 8 km západně
od Žamberka - UKAŽ NA MAPĚ Data a zajímavosti z historie: Kolonizaci lesnaté krajiny kolem Divoké Orlice podnikl ve 13. století západočeský rod Drslaviců. Na skalnatém vrchu obtékaném řekou postavili hrad Litici. Z původního objektu měnícího často majitele i zástavní pány se téměř nic nedochovalo. Je pravděpodobné, že jeho část přešla do hradu, který je významnou památkou pozdně gotického stavitelství. Je to jediný hrad postavený za vlády Jiřího z Poděbrad. Hrad, jehož majitel stranil husitské revoluci, byl roku 1421 těžce poškozen. Obléhala ho vojska slezských knížat, stranících Zikmundovi. Navíc stísněné prostory nevyhovovaly stoupajícím nárokům šlechty. Hrad dokonce posloužil jako vězení. Po porážce Tábora zde byl v letech 1452-55 vězněn kněz Václav Koranda. Cílem přestavby i dostavby podniknuté Jiřím z Poděbrad na konci padesátých let 15. století bylo zdokonalit opevnění i zlepšit obyvatelnost objektu. Z vojenského hlediska byla nejdůležitější etapou výstavba rozsáhlého opevněného předhradí (dolního hradu), kde vyrostly dvě bašty a soustava bran, které chránily hospodářské příslušenství hradu. První etapa přestavby horního hradu byla vyplněna vybudováním obou paláců svírajících nádvoří. Jižní palác obýval pán s rodinou, služebnictvu sloužil palác severní, kde byly i kanceláře a jiná zařízení nutná pro provoz hradu. Přestavba z doby Jiřího z Poděbrad, i když v troskách, se zachovala dodnes. Druhou fázi přestavby vyplnilo budování věže. Její podstatnou část zaujímaly obytné prostory, přístupné buď z pater paláce nebo po schodišti představěném věži. Účel druhých budov nelze s jistotou určit. Častým střídáním majitelů se osudy Litic podobají ostatním šlechtickým sídlům tohoto typu. Pánové z Bubna, kteří hrad vlastnili přes dvě století (1562-1809), dali přednost pohodlnějšímu bydlení na zámcích v Doudlebech a Žamberku. Necitlivé zásahy do podoby hradu dopustil nový majitel hradu Jan Parish i jeho potomci. Zmizely četné architektonické prvky, použití betonu poškodilo klenby i vnější vzhled. V majetku Parishů zůstal hrad až do roku 1918. Zachovaly se zbytky zdí a částečně vstupní brána do dolního hradu. Na průčelí brány erby (český, moravský, hornolužický a poděbradský) a reliéfy (sedící postava na středním z nich je snad král Jiří z Poděbrad). V horním hradu byl opraven dvoupatrový jižní palác a k němu přiléhající věž. Z ostatních budov zůstaly zbytky bočních a příčných zdí a zdivo základů. |
|
|