Helfštýn - Caseův týdeník

Helfštýn

HELFŠTÝN (okres Přerov) 4 km jihovýchodně od Lipníka nad Bečvou - UKAŽ NA MAPĚ
Adresa: 751 31 Týn nad Bečvou, tel. 0641/97846. Majitel: ČR. Otevřeno: III. a XI. So, Ne a svátky 9-16, IV., IX. a X. denně 9-16, V. - VIII. 9-18. Zavřeno: Po. Délka prohlídky: neomezena, bez průvodcovské služby. Rezervace: na tel. čísle hradu. Bezbariérový přístup: částečně možný, jsou zde i bezbariérová WC. Příležitostné akce: 30.-31. 5. 1998 Pohádkový hrad, 25.7. 1998 hradní bál, 29.-30.8. mezinárodní setkání uměleckých kovářů. Kulturní akce. Pro další roky se termíny změní, je nutné se informovat na tel. čísle hradu. Parkoviště: 60 m od hradu. Stravování: Restaurace otevřena ve stejných hodinách jako hrad. Expozice: Umělecké kovářství (v suterénu hradního paláce, otevřeno od 1. 5.). Výstavní sál: výměnné výstavy (v sezóně 1998 sochy akademického sochaře Igora Kitzbergera).

Data a zajímavosti z historie:

Slezský šlechtic, známý loupeživý rytíř Friduš z Linav, si v poslední čtvrtině 13. století postavil na hřebeni nad řekou Bečvou malý hrad. Ten pak ve více než stoletém vlastnictví moravského panského rodu Kravařů prodělal rozsáhlé změny. Na přelomu 14. a 15. století byl hrad zdokonalením opevnění přeměněn v mocnou pevnost. Silnou kamennou zeď zpevnily čtyři bašty, hranolová dovnitř otevřená věž střežila vchod, opevněné předhradí doplnilo hlavní prvky nového obranného systému. Současně přestavba a dostavba paláce novým křídlem zlepšila obyvatelnost hradu. Důmyslné opevnění dokonale využilo jeho příznivou polohu. Zdá se, že i přes nepochybnou strategickou důležitost nebyl při následných politických zmatcích a bojích nikdy dobyt.

Války v 15. století, vedené již novým způsobem, prověřily povahu opevněných sídel. Přednostně se přestavovaly pevnosti schopné odolávat armádám, vyzbrojeným dokonalejším dělostřelectvem. Opouštělo se od nákladného opevňování rozptýlených tvrzí nebo nevýhodně položených hradů, jejichž přestavba by byla velmi drahá a pravděpodobně strategicky bezvýznamná. Na Helfštýně realizoval představy obranyschopného opevnění Vilém z Pernštejna.

Přestavba, která se protáhla až do 16. století, byla zřetelně diktována vojenskými účely. Hrad se rozšířil o nové předhradí, na kterém se mohlo shromáždit poměrně velké vojsko, vybudoval se pro ně arzenál zbraní, zdokonalilo se opevnění schopné vydržet nápor dokonalejších zbraní. Systém dvou předhradí doplnila soustava věží, bran a bašt. Tak byla vytvořena pevnost, jejíž účinný opevňovací systém překrýval ostatní architektonické prvky.

Za pánů Bruntálských z Vrbna došlo k přestavbě hradu v renesanční sídlo vyhovující zvýšeným nárokům na bydlení a touze po přepychu. Stavovské povstání (1618) a jeho důsledky, vzpoura Valachů, kteří hrad obsadili a vyplenili, bezohledné deptání lidu novým pánem, kardinálem z Ditrichštejna, i nové a nové válečné události přivodily hospodářský úpadek panství.

Hrad však kupodivu odolával všem změnám v technice vedení válek. Přes nařízené a částečně provedené demolice po třicetileté válce byl po opravě v osmdesátých letech 17. století stále schopen plnit úlohu pevnosti. Až koncem 18. století se s ním přestalo počítat jako s článkem zemské obrany.

Tato významná památka se již řadu let opravuje a vytvářejí se podmínky pro její nové využití.

Zpět na obsah