DOUBRAVSKÁ HORA - NOVÝ HRAD
(okres Teplice) 2 km východně od Teplic - UKAŽ
NA MAPĚ Data a zajímavosti z historie: Zalesněný kopec v širokém úvalu mezi Krušnými horami a Českým středohořím vždy poutal různě motivovanou pozornost. Od nepaměti nese jméno Doubravská hora nebo Doubravka. V 15. století na něm Jan Ilburk, vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic, postavil hrad, který spolu s předhradím zaujímal poměrně velkou plochu. Svědčilo o tom několik bran a dodnes patrné zbytky opevnění, kdysi členěného až osmi okrouhlými věžemi v nárožích mnohoúhelníku. Přístup z opevněného předhradí ztěžoval hluboký příkop přetínající návrší. Nejvíce zbylo z brány do vnitřního hradu a z věže proti ní. Systém opevnění a způsob zaklenutí výklenků oken a arkýře svědčí o saském vlivu. Finanční potíže, neshody dědiců a intervence zájmu císaře Rudolfa II. do směnných transakcí znamenaly až příliš časté střídání majitelů a odvoz bohatého inventáře. Za Viléma Vchynského, politického pragmatika, střídajícího spěšně účast na stavovském povstání s podporou Ferdinanda II., došlo k podstatným zásahům do fortifikačního systému hradu. Budovaly se mohutné valy, opevněné bastiony, vnitřek valů protkaly chodby spojující kasematy. V průběhu třicetileté války obsazovaly Doubravskou horu posádky obou válčících stran. Až přišlo císařské rozhodnutí: zbořit hrad, aby se nestal v nejisté době plné válečných zvratů baštou nepřítele. Tak přišla Doubravka o podstatnou část pevnostního zařízení. Byly zničeny parkány, vypáleny věže, srovnána se zemí obytná stavení posádky. V druhé polovině 19. století došlo ke skromné úpravě hradních prostor pro pohostinství a potřeby turistů. V šedesátých letech 20. století se pokračovalo v úpravě terénu i v záchraně zbytků hradu.
|
|
|