Sirotčí hrady - Caseův týdeník

Sirotčí hrady

SIROTČÍ HRADY (okres Břeclav) 4 km severně od Mikulova - UKAŽ NA MAPĚ
Volně přístupný

Data a zajímavosti z historie:

Na nejmohutnějším moravském vápencovém bradlu táhnoucím se od Dolních Věstonic po Mikulov jsou kromě Dívčích hradů na severu zříceniny druhého hradu zvaného Sirotčí hrad (hrádek). Stojí na severním výběžku Stolové hory, oddělené od vyšší části Pavlovských vrchů sedlem nad obcí Perná.

Těžko přístupné bloky rozeklaných skal se nesporně výborně hodily k výstavbě opevněného sídla.
Jižní skalní útes spojoval s částí severní zřejmě most přes hlubokou, strmou rokli. Hlavní část hradu nesla skála jižní. Dochovaly se na ní zbytky zdi a věže s patrnými okenními bloky. Skrovné fragmenty, patrně pozůstatky věže, se dochovaly i na skále severní. Obě části představovaly téměř samostatné celky. U hradu je patrná ve skále vytesaná cisterna, zásobující hrad vodou.

O dění kolem hradu víme málo. Postavili ho v polovině 13. století příslušníci švábských feudálů Wehingenů, kteří do kraje přesídlili z Rakous. Jedna větev rodu si říkala Sirotci. Kolem roku 1300 byl hrad v majetku zeměpána a pak jako dar Václava III. přešel do rukou neznámému šlechtici. Několik let poté (1310) se stal součástí majetku mikulovských Lichtenštejnů. V roce 1575 přešel na Ditrichštejny, ale známé prameny z konce 16. století a z roku 1629 o něm hovoří již jako o pustém.
Koncem 18. století zmizela i kaple sv. Mikuláše, která od roku 1414 v blízkostí hradu stávala.

Zpět na obsah