PŘÍBĚNICE A PŘÍBĚNIČKY (okres
Tábor) 8 km západně od Tábora - UKAŽ
NA MAPĚ Data a zajímavosti z historie: Na poloostrově nad řekou Lužnicí vznikl pozoruhodný opevněný sídlištní celek s hradem Příběnice na levém břehu, menším hradem Příběničky na pravém břehu a městečkem pod mohutnějším z této dvojice. Městečko s panským hospodářstvím na levém břehu řeky spojoval s menšími a prostěji vybavenými Příběničkami most. Uprostřed rozsáhlého rožmberského panství měly oba hrady důležitou strategickou pozici. Pod jejich kontrolou byly řeka i cesty na obou jejích březích. Ostroh, vyplňující poloostrov, byl od okolí oddělen příkopem a padacím mostem. Mocný násep, otevřený branou, ztěžoval přístup k předhradí. Příkop vytesaný do skály přehrazoval ostroh a usnadňoval obranu kamenných hradeb vlastního hradu Příběnice. Zachovaly se základy hlavních budov a část osmiboké věže, která stála oddělena od paláce, jehož průčelí zpevňovalo pět opěrných pilířů. Podhradí, zřejmě ohrazené, vytvářel latrán, ulička čítající asi dvacet domů osídlených obyvateli, služebně a existenčně závislými na vrchnosti na hradě. Čas od času sloužil hrad i jako vězení. Byl tu internován Václav IV., zajatý panskou jednotou, později tu své odpůrce věznili zase táborité. Z Příběniček, druhého článku pevnostního celku, se zachovalo ještě méně. Mezi stromy a křovisky jsou patrné zbytky mohutných valů, okružní zdi, vnitřního hradu a věže i základy jednolodní kaple sv. Jiří. Když se Tábor usmířil s králem Zikmundem, došlo i k dohodě s Oldřichem z Rožmberka o zničení Příběnic, Příběniček i podhradí (1437). Městečko Příběnice je spjato
s tragickým koncem "krajní levice" v husitském hnutí, sektou pikartů.
Po vypuzení z Tábora na počátku roku 1421 se uchýlili právě sem, snad
i do areálu hradu. Odtud je, zdecimované husitskými oddíly, už čekala
jen cesta na hranici v nedalekých Klokotech. Tradice mluví o ostrově proti
hradu jako o ostrově adamitů.
Fotografie není k dispozici
|
|
|