Vystoupila jsem z tramvaje a hnala domů. Nejen proto, že jsem měla hodně práce,ale také proto, že jsem cítila v podbříšku tlak. Potřebovala jsem se vyčůrat. Nenáviděla jsem veřejné záchodky, pokud to šlo, snažila jsem se vydržet domů. Nastoupila jsem do výtahu a když se dveře už zavíraly, rozrazila je silná mužská ruka. Mirek, náš soused. Můj manžel Petr s ním chodil hrát kopanou, ale jinak jsem o něm nic nevěděla. Snad jen to, že žil sám i když to byl fešák. Stiskla jsem osmičku a výtah se rozjel. Usmála jsem se na Mirka a optala se jak se mu daří. Kývl na znamení, že dobře, a na oplátku se optal, jestli si půjde dneska Petr zahrát. Ještě než jsem mu stačila říct, že manžel odjel na celý týden do zahraničí výtah sebou trhnul a mezi dvěma patry zastavil. Zhaslo světlo a rozvítilo se nouzové osvětlení. Co, co se děje zakoktala jsem poděšeně. Co by vypnuli proud, odpověděl Mirek a podíval se na hodinky. Proboha už je půl třetí ! Spěcháte někam ? Ale ne , jen jsem zapoměl, dneska dole na vývěsce je oznámení , že od půl třetí do čtyř nepůjde elektrika ! Cítila jsem jak se mi sevřelo hrdlo, ale to přece nemůžou, musí nás pustit ! Ale můžou vždyť to vyvěsili na nástěnku. Ale já jí nečtu ! No vídíte , já ano a taky jsem zapoměl, řekl Mirek a pohodlněji se opřel o stěnu. Budete to tu muset se mnou vydržet, dodal s úsměvem. Pokusím se, usmála jsem se na něj, ale v duchu jsem cítila zděšení . Najednou jsem cítila, že se mi chce čůrat mnohem víc, než se mi před chvíli zdálo . V podbříšku mě tlačilo a štěrbinka se sama trošinku rozevřela. Chvíli jsme si povídali nezávazně o práci.

Močový měchýř tlačil pořád víc a víc, stiskla jsem kolena k sobě abych tomu tlaku alespoň trošku čelila. Na chvíli to pomohlo, ale za chvíli se ozval podbříšek znovu. Stála jsem jako zkroucený paragraf , že by si toho musel všimnout i slepý. Močový měchýř silně tlačil a já čím dál víc toužila po úlevě, kterou by skýtalo to , kdybych mohla zlatavou tekutinu vypustit na zem. Měla jsem už problém vnímat , co Mirek říká a zároveň mu rozumně odpovídat. V hlavě se mi honila jediná myšlenka, čůrat... čůrat... Jako by z dálky jsem postřehla, že Mirek říká abych se na něj nezlobila, ale že má velký problém. Zpozorněla jsem.. Omlouval se , že vypil po obědě dvě piva a že ho teď strašně tlačí a neví jestli to vydrží.. Asi jsem zčervenala a tiše špitla že jsem na tom stejně ne-li ještě hůře... Když jsme na tom stejně usmál se Mirek tak se přeci nebudeme trápit. Otočte se ke stěně já se taky otočím a ulevíme si. Tady namítla jsem nepřesvědčivě . Přitom jsem se rozhlédla po výtahu. Špinavá podlaha a v jednom rohu nažloutlá skvrna, nasála jsem vzduch a bylo mi jasné, že určitě nebudu první ani poslední, kdo bude v tomhle výtahu močit. Ostatně jsem cítila, že mi už stejně nic jiného nezbývá... V podbříšku mě tak tlačilo... Mirek aniž na cokoliv dalšího čekal se otočil ke mě zády a začal si rozepínat poklopec.

Nerozhodně jsem stála s překříženýma a stisknutýma nohama a ze zamyšlení mě vytrhnul až pleskavý zvuk. V rohu, kde Mirek stál, stékala po stěně žlutá tekutina a na zemi se rozlévala do malé loužičy, která mizela škvírami v podlaze do výtahové šachty. V hlavě mi bušilo tak silně, že jsem to div nepustila do kalhotek. Chvatně jsem si je stáhla ke kolenům, vyhrnula krátkou sukni a ani jsem se nestačila už otočit, jen jsem přidřepla , roztáhla stehna a pysky se mi rozevřely tlakem proudu, který se dral ven. Nejdříve vytrysklo jen několik kapek , které mi stekly mezi chloupky v klíně , ale pak vystříknul první silný proud a pak v kratičkých poryvech další a další. Měla jsem přivřené oči a vychutnávala tu slastnou úlevu a tak jsem si teprve za okamžik uvědomila, že Mirek už nemočí, ale klečí na podlaze a zírá na mojí chlupatici.

Touha močit však byla silnější než stud. Zlatý proud ze mě stříkal dal a nešel zastavit .. jen jsem se snažila zakrýt trochu výhled rukou. Strčila jsem dlaň před černý trojúhelník, ale dalším výstřikem jsem si jí zmáčela a podvědomě jsem ucukla. Mirek vstal a já fascinovaně hleděla na jeho kalhoty. Poklopec si nezapnul a ven visel jeho klacek . Parádní ocas takový jsem fakt ještě neviděla . Z klína jsem vymačkávala poslední kapky moči , když Mirek vytáhl kapesník , pořádně si osušil svůj klacek a pak přešel ke mě. Seděla jsem na bobku a měla jeho ocas přímo před obličejem... Vykuř ho.. Co si to .. zaprotestovala jsem, ale víc jsem říct nestačila. Akorát jsem domočila a snad úlevou po tom strašném utrpení , snad i tím , že jsem měla v puse takový klacek se mi podbříšek jemně stáhl a já dostala maličký , jemňounký, ale hrozně příjemný orgasmus.. Má štěrbinka vlhla, ale už to nebylo čuráním... Ovšem to už je jiný příběh, jehož pokračování patří do jiné kategorie.

Zpatky