Svou podstatou je barok sloh monumentální, se všemi vlastnostmi vhodnými k vyjádření absolutistické moci státu, církve a reprezentace feudální šlechty. Vychází z renesance a od počátku se rozvíjí dvěma směry. První pracuje dále s tvaroslovím přejímaným přes renesanci z antiky v duchu klasicizujícím, druhý směr lze označit za dynamizující, pohybový, radikálně deformující a přehodnocující architektonické články, s nimiž právě tak svobodně a netradičně zachází i při seskupení a skladbě, zvaný proto také radikální.

Především v tomto dynamizujícím směru a jeho radikální části vládne neklid, porušení klasické řádovosti se projevuje ve tvarech a vazbách jakoby neustále vyrovnávajících vnitřní napětí. Nejen články, ale i stěny se prohýbají a vlní, půdorys se složitě konstruuje z křivek, elips, tvarů konvexních (vypuklých) a konklávních (vydutých) a představa o skladbě prostoru se znejasňuje.

Prostory se stupňují a prostupují, kupolí i oken se využívá k rafinovanému přivádění světla do chrámových prostorů s výpočtem na přímo divadelní účin. Tomu záměrně napomáhají rozsáhlé fresky, které iluzivně rozšiřují prostor, otvírají pohledy do oblačného nebo, do neexistujících vysokých kupolí a na sloupové architektury s postavami světců a jejich současníků či nebešťanů. Nechybějí ani příklady, kdy pro zvýšení efektu z malované scény vystupují do prostoru trojrozměrné štukové nohy a ruce osob, část berly apod. Dojem ještě podtrhuje zlato, štuk a pestrobarevné - růžové, zelenavé, nahnědlé - i šedé umělé mramory, zvané také ne zcela přesně štuko lustro (stucco lustro), prozrazující se zvlněným povrchem, souvislostí ploch bez spár a tím, že nejsou tak chladné jako přírodní kámen.

Baroku vůbec jde mnohdy především o vnější dojem, a proto i dřevěné oltářní architektury a kazatelny dostávají nátěry jako by byly z barevných mramorů, podobně se na stěny malují pilastry a dokonce celé iluzivní oltáře. Rovněž řada kleneb je ve skutečnosti nepravých, bedněných z prken a navenek pokrytých omítkou, štukem a malbami.

Pro barok je však charakteristický i neobyčejně vyvinutý cit urbanistický. S výjimkou prvních staveb raného baroka se objekty začleňují do daného prostředí vhodnou úpravou okolí, vytvářejí pohledové dominanty v dlouhých průhledech a panoramatech, a byla-li až dosud závazná orientace kostelů ve směru západovýchodním, neváhá barok otočit kostel o 90 i 180 stupňů - tedy kněžištěm k západu - jestliže potřebuje využít průčelí pro průhled nebo prostor náměstí. Z týchž důvodů se někdy hlavní průčelí přesunuje na bok lodi (Praha, staroměstský kostel sv. Mikuláše, Mnichovo Hradiště, kaple sv. Anny). V Bechyni a Soběslavi, kde se gotické farní kostely obracejí do náměstí presbyteriem, vsazuje barok nad závěr alespoň zprohýbaný štít, aby vyvolal dojem průčelí.

Charakteristická pro barokní tvorbu je také osovost. Aby se dosáhlo souměrnosti, dává se stejný vzhled protilehlým stavbám s určením naprosto odlišným, stavějí se brány, které nikam nevedou, při vjezdech dvojí postranní dvířka, z nichž jedna jsou od počátku zazděná atd. V interiérech, ať chrámových, nebo v sálech paláců a zámků, kde jsou skutečná okna jen po jedné straně, se na protější stěně malují a někdy imitují tabulkami ze zrcadel. Podobně i všechna slepá okna na fasádě se vyznačovala malbou (což dnes, po několikeré výměně skutečných oken, slouží jako pramen poznání, jak byla členěna ve dřevě i prosklení původní barokní okna).

Barok také jedinečným způsobem zhodnocuje a ztvárňuje krajinu (do níž vkládá dlouhé aleje), terén, ať již rovinu (zámecké parky), nebo svahy (terasy, schodiště, altánky), právě tak zachází s vodou (jezírka, fontány, kaskády v parcích), a to vše pojímá do velkoryse řešených a umělecky nenapodobitelných kompozic.

Našim městům, přes vnější renesanční detail stále ve hmotě i skladbě gotickým, dává barok nový význam zmalebňující ráz a ze slohu zprvu cizího tvarem i měřítkem se stává slohem, dotvářejícím zdejší prostředí v duchu domácího smyslového cítění.

Ze stavebních materiálů poslouží jako relativní datovací pomůcka cihly, které jsou oproti nynějším a tím spíše gotickým cihlám nápadně ploché (výška 5cm).