Recenze CD "White" - SPARK 11/2003.

"Nemůžeme si na čtvrté řadovce dovolit posun zpět za UNSEEN, proto bude deska podstatně odlišná. Bude mnohem přímočařejší, hlučnější, syrovější, pomalejší a bude vám možná připadat jako útěk bláznů z ústavu, protože se radikálně změní i práce se zpěvovými linkami. Deska bude žánrově hodně pestrá - od jazzu, přes HC, death metal, až po nehratelný grind. Cílem White je udělat šílenou novinku se zvukovou stěnou, která se vyvalí při prvním poslechu a pošle každého k zemi!" troubili do světa zkušení TORTHARRY někdy v dubnu 2001. Čas však uplynul neúprosně vpřed a nahrávka "White" vychází až letošní podzim. Jak ale borci splnili své sliby? Především nepřipraveného posluchače opravdu smete naprosto monstrózní sound, který je srovnatelný se zahraničními špičkami moderního metalu. Zvuk vybuzený na maximum má ohromnou sílu v pomalejších a zatěžkaných úsecích, kdy brutální vibrace roztřesou všechno vůkol. Instrumentálně je nahrávka taky na bezchybné úrovni, ale s těmi škatulkami bych byl opatrnější. Deathmetalová minulost je tam už kvůli variabilním vokálům, o hardcoreu či grindu ani nemluvě. TORTHARRY se orientují spíše na současný valivý model metalu, v němž hrají prim překypující energie a plnokrevné riffy. A díky své zručnosti si též mohou dovolit úkroky do zpestřujících sfér širokého bigbítového spektra. Ve své podstatě TORTHARRY nekecali.

NecroCYKLO

Recenze CD "White" - ROCK a POP 01/2004.

Tortharry na svém "bílém" albu řádně šlápli do zvukové stránky problému a minimálně v tomto ohledu je na světě dílko výtečných parametrů. Za producentsko-vydavatelského dohledu Dodo Doležala vznikla nahrávka s řezavě odlidštěným vyzněním, zatěžkaná, zneklidňující. Základy jsou i nadále ukotveny v deathmetalovém cítění, pocit vycházející ven ovšem nese známky obohacujícího rozkmitu. Album připomíná masivní stěnu, odkazuje k hard coru, grindu, narazíte i na lehké ozvěny křižitelských vtípků á la liheň Relapse. White v každém případě pošilhává po moderních metalových trendech (jen v tom nejlepším smyslu slova). Nejde o hudbu extra technickou a v pomalejších tempech, na které se zde mimochodem docela výrazně sází, zase nad reproduktory visí memento nedostižných Meshuggah. Přesto je třeba kapele pogratulovat k ráznému nakročení.

Michal Husák

Recenze CD "White" - PAYO.

S puštěním prvního válu "Intro" od našinců TORTHARRY mi normálně začali vstávat vlasy a nevěřila jsem vlastním sluchům, že ten demáčový zvuk a lá plechárna a kazeťák může někdo propagovat na novém CD, které je navíc regulérní vydavatelský počin CBR records v listopadu. Jaké uklidnění mi přinesl druhý kus "The Defilement" je nepopsatelné. Nové CD tedy je po delší odmlce, kdy o těchto našláplých manících nebylo ani slechu ani vydu. Kdo to neví, tak kmotrem tohoto nového kotoučku se stal Dodo, který ho sám produkoval, mixoval a prováděl na něm i mastering. Tak se stalo ve studiu HACIENDA a myslím, že výsledek je víc než přesvědčivý! Čtvrtý song "A Foe Inside" a hned něco, co jsem dřív viděla a slyšela než si nyní pustila na "White", ano ano, ke zmiňovanému kusu jest na Stanici O videoklipek. Jak to tak ve správném kolektivním jednání mezi kapelou a labelem bývá, tak se i CBR records budou podílet na společném podzimním turné Doda a hostů, TORTHARRY a Rajčátkových COLP. Dlouholetý deathmetal těchto recenzovaných pánů se táhne až do minulého století a přes jejich předchozí počin "Unseen" je "White" dalším kusem opět kvalitnější porce výborně odvedené práce. Nemluvě o tom, jaké že hopsací kreace se u TORTHARRY dají provádět :o). Kdo nezná mapu, tak tato čtveřice, doufám, že mám dobré údaje, tak se třeba mohou prsit válem "Pull The Plug" na Tributu DEATH z jejich alba "Leprosy" nemluvě o vlastním busu s Pačkem. No, myslím, že bylo řečeno dost. Jestli se jim daří pronikat na americký trh s předchozími plackami, tak tahle jim jedině pomůže potvrdit, že nových třináctero válů se dá strávit. Jsem mile potěšena celým CD, ten poslední vál "Acts And Thoughts" fakt válí, výborná šleha!

OBSCURA - 8 -

Recenze CD "Unseen" uveřejněná v časopise ROCK A POP.

Hronovští Tortharry už na svém výtečném minulém CD Book Of Dreams prokázali, že death metal pro ně neznamená jen tvrdost a brutalitu a že nemíní zůstat nehybně přikurtováni tradičními žánrovými schematy a klišé. Svou třetí deskou Unseen však už tak vysoko posazenou laťku posouvají ještě o pěkných pár kvalitativních decimetrů výš. Vzniká samozřejmě otázka, jestli to vlastně vůbec ještě death metal je. Surový vokální projev a zvukový charakter snímku se nesou v jednoznačně smrtící linii, ale jinak... Nicméně, není to úplně fuk? Tortharry nabízejí lahůdkový, hutný a výživný hudební materiál, který v této porci(víc než 50minut už u drtivé většiny metalových nahrávek bývá na hranici únosnosti nebo spíš kousek za ní) slupnete na jeden zátah a ještě máte chuť na přídavkový nášup.Skupina natolik rozhodným a sebejistým způsobem usekla všechny hnáty hydrám zvaným Stereotyp, Jednotvárnost a Únavnost, až se z toho tají dech. Ve všech kompozicích se stále něco děje, motiv střídá motiv, rytmy a tempa se proměňují v naprosto logické souslednosti, z tvrdě zemitého riffového podloží co chvíli vyrůstají vpravdě nepřehlédnutelné melodické kvítky (některá témata jsou přímo uchvacující!), místy jsou do soundu decentně, a tudíž funkčně implantovány moderní elektronické efekty... a když k tomu přičtete instrumentální suverenitu a myšlenkově podnětné metaforické texty (škoda, že v bookletu chybí jejich překlady do češtiny), dospějete k závěru, že Unseen je možná nejlepší - anebo přinejmenším jedna z nejlepších! - deska v celé historii českého thrash/death metalu. Apropos, sugestivní obal alba (muž se zašitými očními víčky) je taky síla.

Petr Korál

Rcenze CD "Unseen" - BIG BANG 27/28 roč.99

Dlouhou dobu se přesně nevědělo, jak to s nahrávkou nové desky hronovských TORTHARRY vlastně dopadne, aby nakonec přiložil ruku k dílu ochránce ´´nebohých´´ formací, Miloš "Dodo" Doležal, a pod vlastní značkou CBR poslal již třetí album Východočechů do světa. Narodila se tak rozdílná a velice pestrá deska Unseen. Zpěvák a kytarista Dan Pavlík v rozhovoru k minulé desce avizoval, že kapela je stále na cestě, která je plná změn. Sáhla k nim už na aktuální sbírce, i když musím poznamenat, že se nejedná o žádný zásadní stylový odklon, spíše přijetí nových postupů a přístupů v práci. Ve své podstatě je album dílem stále ještě deathové formace. Je na něm ale mnohem více patrná práce s dynamikou skladeb, s jejich aranžemi i napětím. Slyšet je to zejména v Out of Today, v níž se Tortharry prostřednictvím motivů ve střední části dostávají až do fáze meditativní, dále v Eternal a jistě i v záměrně neútočné úvodní Dusktale. Sepulturovské zabarvení ve zpěvové lince je cítit z In The Desert, ostře šlehané kytarové záseky zase zdobí Hymn Of Twillight. Jsou tu ale i jasnější překvapení. Funky baskytarová linie v tím pádem odlehčené Acceptance nebo zvedená taneční verze skladby Stain, která zdobila již minulé album Book Of Dreams. Po téhle kosmetické parádičce jako by chtěli na závěr kolekce přiznat barvu a uzavírají ji Nightmare, jež definitivně nenechá nikoho na pochybách, že tvrdý deathový základ zůstal jako stavební kámen. Ten ale přicházejí obrábět šikovní dělníci z jiných světových míst. Chci tím říct, že Tortharry albem neustrnuli na místě a zvedli přitom významně obočí.

Jaroslav Špulák

Rcenze CD "Unseen" - SPARK 9/99

Domácí smrtihlav TORTHARRY právě vypouští do éteru svůj třetí mazlavý sekret s názvem Unseen. Tvorba této smečky mě oslovila již v roce 94 prostřednictvím velmi zdařilého debutu When The Memories Are Free. Jejich druhou fošnu jsem nějak prošvihl, takže při poslechu novinky mě začíná být jasné, že si ji budu muset dodatečně opatřit. Náplní aktuálního díla Unseen je celkem dvanáctero (včetně Outra) velmi poutavě vystavěných skladeb, které jsou navzájem provázány efektními zvracečskými intermezzy. Jednotlivé kusy nepostrádají agresivitu (bicí jedou opravdu velmi dobře), přitemněle hutnou brutalitu a výrazné melodické motivy. Sympatické thrashovitě sekané kytarové trhance dodávají onen sekyrózní syndrom, který já osobně velmi zbožňuji. Kluci dokáží ze svých nástrojů vyždímat maximum a je na nich sakra znát, že se neflákají doma na pohovce, ale že poctivě zkoušejí, makají na sobě a zřejmě i hodně koncertují. Přestože žádná ze skladeb nijak převýrazně nevyčnívá nad ostatními, album jako celek vypovídá o značné hráčské vyspělosti jak po stránce technické tak kompoziční. Danovy obhroublé a místy až mortálně dávivé vokály nezapadají přímo do typické dethové rakve, ale k základní substanci této thrash/deathové postmoderny se hodí přímo dokonale. Jistým zpestřením je skladba Stain, jež se celá nese v industrializovaném ohozu brutálního tekkno-mixu a vyvolává tak lehounkou vzpomínku na geniální umění rakouských PUNGENT STENCH v tomto oboru z období jejich experimentálního minialba Dirty Rhymes And Psychotronic Beats. Předposlední Nightmare s ostře odsekávanými kytarami a hororovou atmosférou, mocně podpořenou Danovým zoufale neurastenickými vokály rozsévá mráz po zádech. Pokud má takhle vypadat thrash/death konce dvacátého století, tak to si tedy rozhodně nechám líbit.

Blackmoon

Rcenze CD "Unseen" - ROCK REPORT 10/99

TORTHARRY již léta patří k základům inventáře tuzemské první undergroundové ligy a svým třetím řadovým albem Unseen (s mimochodem velmi vtipně vyvedeným drsným motivem korespondujícím s názvem desky na přebalu), tuto svou pozici suveréně potvrzují. Čtveřice Dan (g, voc), Slave (g), Juan (ds) a Mart (bg, voc), posilněna úspěšnými předskoky několika světově uznávaným podzemním veličenstvům, nahrála v Doležalově Haciendě svůj zatím zvukově nejzajímavější počin. Jemnou symbiózu brutálního death metalu se strojově přesným thrashem, okořeněnou navíc hrstkou studiových zvukových efektů a plnou delikátních tempových zvratů. Textovou stránku jako obvykle zajistil dvorní autor - angličtinář Štefan Ležovič. V Tortharry vyrůstá, vedle Appaling Spawn, další kompetentní adept na pozici undergroundového premianta, již zatím okupuje stagnující Krabathor.

František Kovač

Rcenze CD "Unseen" - HEAVY WORD 11/99

Hronovští Tortharry vydali třetí album za pomoci Miloše "Dodo" Doležala a pod vlastní značkou CBR. Třetí album opět jede ve stylu death metal, ale materiál je více propracovaný a tím pádem zajímavý. Kdo jste kdy viděl naživo tuto kapelu, dáte mě zapravdu, že pánové tvořící Tortharry jsou čím dál tím lepší a je radost vidět jejich koncert. To samé platí o albu Unseen. Tímto albem mě přesvědčili o tom, že se neustále vyvíjejí a hledají nové výrazové prostředky, čímž svou tvorbu obohacují. Zvláště Acceptance se mně velice líbí a basa nemá chybu. Out Of Today, povedený smrtící song, pánové to hrnou opravdu perfektně, zvláště ten přechod nemá chybu. Taneční Stain z minulého alba zde najdete pod číslem 10 a tímto albem se Tortharry začínají blížit číslu 10 v našem bodování. Abych nezapomněl, obal alba jen podtrhuje celé album, gratuluji a dávám 7.

Zdeněk Holeček

Rcenze CD "Unseen" - UMBLEMISHED 4/5 99

A je tu nový flákanec od hronovských bohů Tortharry! Předporodní zvěsti štěbetaly něco o tom, že materiál bude tvrdší, než předchozí Book Of Dreams a dá se s tím souhlasit (i když naživo je to klasicky mnohem brutálnější) - přitom Tortharry pořád v pohodě ihned poznáme (jedná se o vlastní ksicht jejich death metalu). Tortharry ale taky mnohokrát překvapí a to např. hned v prvním kusanci Dusktale (kde je nezvyklý kytarový riff). Stejně se mě chce ale říct - starý dobrý Tortharry!! Místy ony klasické vokály (přes nějaký harmonizér, či co-promiňte, ale nejsem odborníkem na tyto věci)... Co dál? Jo je tu samozřejmě výborná melodika, rytmika... kopec dobrých nápadů... Celkem 12 věcí (i s intrem), stopáž přes 50min. Tortharry je pro mě jednou z mála kapel, které 100% beru jak studiově, tak naživo. Nová deska se mi prostě opět moc líbí!! Abych nezapomněl - dočkáme se zde i např. předělávky písně Stain z minulé desky... Tortharry prostě brát, brát, brát...

Kapin