Poetry to Remember from Changelings' Quest
Motto:
All the triumph
The tragedy
Of each yesteryear
Seems somehow to stay, forever quite near.
This is the Dreaming.
Tomorrow
Will dawn.
A tomorrow that's clear,
A tomorrow that is not shadowed by fear.
This is the Dreaming.
--Jean A. Ellis
When the last eagle flies over the last crumbling mountain
And the last lion roars at the last dusty fountain
In the shadow of the forest, though she may be old and worn
They will stare unbelieving
At the Last Unicorn
When the first breath of winter throught the flowers is icing
And you look to the north and a pale moon is rising
And it seems like all is dying and would leave the world to mourn
In the distance hear her laughter
It's the Last Unicorn
I'm alive... I'm alive...
When the last moon is cast over the last star of morning
And the future is past without even a last desparate warning
Then look into the sky where through the clouds a path is formed
Look and see her how she shimmers
It's the Last Unicorn
I'm alive... I'm alive!
--Kenny Loggins: The Last Unicorn
Obličej měsíce popsaný runami,
i nebesa nechtěná zůstanou nad námi.
V chrámu tvé hrudi přestává oheň plát,
samotná musím do Sálu pospíchat.
Vládkyně úplňku! Vládkyně novu!
Zraněná poštolka změní se v sovu,
když z jakési příčiny nechceš mě znát,
pak nemám důvod, proč ještě zůstávat.
Bubny už dozněly, zpěv ztichl v dáli,
co dříve hřálo mě, teď náhle pálí.
Pohlédnu zpět, smířeně, bez lítosti,
ve tváři stříbro mám a stopy podivnosti.
Hadi se svíjejí, Medúza tančící,
jen kapka rtuti na rtech se chvějící.
Odcházím, ztrácí se stopy mé za mostem,
vstříc jiným rozkoším a jiným radostem.
--Sombra
Dawn breaks; there is blue in the sky
Your face before me though I don't know why
Thoughts disappearing like tears from the Moon.
Waiting here, as I sit by the stone,
They came before me, those men from the Sun.
Signs from the heavens say I am the one.
Chorus:
Now you're here, I can see your light,
This light that I must follow.
You, you may take my life away, so far away.
Now I know I must leave your spell
I want tomorrow.
--enya
There once was a little boy named L0cke who lived in a house in the
woods with his EVIL mother and father. Every day they would tie him
up and shut him in the closet with no light or food! One day
the Evil mother and father went to the town to buy another child
to torture from the black market. L0cke escaped into the woods
after they left. He came to a empty river bed and cried. He cried
and cried and cried, until finally the once dry river now overflowed
with his tears. One by one the animals came out of the woods and
gathered around him. Why are you crying? asked one animal. L0cke
told them about his EVIL parents and afterwards the animals gathered
together and chattered a bit. Finally they spoke to the boy. You
have filled our empty river with water for us to drink and to sustain
the forest. They said. We have decided to help you! They said.
The EVIL mother and father returned to the house in the woods
with a little girl named Ines to torture along with L0cke. Surprised,
they noticed that L0cke was not in the closet.. but sitting in the
center of the room! They screamed in anger and rushed at him, but
at that very moment all the animals lept into the room onto the EVIL
mother and father. The animals ripped the EVIL mother and father's
bodies asunder with their sharp teeth and eventually ate them entirely.
L0cke and Ines lived happily together in the house for a long time and
had a child they named Mal. L0cke and Ines grew very very bored over
the years and one day L0cke looked at the closet and then at Mal.
--CATEDRAL
Návod na přivolávání kočky Šklíby (by EOB):
Nakreslete na zemi kruh a dovnitř položte misku s jahodami.
Ověšte se řetězy, rolničkami a cinkajícími serepetičkami.
Za divokého křepčení a chrastění rychle opakujte dva a půlkrát vedle sebe:
"Kočko Šklíbo, vrať se zpět,
kočko Šklíbo, vrať se hned,
zanech ihned těch svých hrátek,
chrastím tu jak kolovrátek!"
Kočka Šklíba (by RICARDERON):
Přišla ke mě kočka.
Přišla! A heboučká.
A svými nejněžnějšími packami,
jež usmrtily stovku myší,
nejněžněji rozhřešení udělila mi
za všechny moje viny.
How high can the sycomore grow?
If you cut it down then you'll never know
And you never hear the wolf cry to the blue foreign moon
Nor let the eagle tell you where he's been
Can you sing with all the voices of the mountains
Can you paint with all the colours of the wind?
--Colours of the Wind
I am - yet what I am, none cares or knows
My friends forsake me like a memory lost
I am the self-consumer of my woes -
They rise and vanish in oblivious host,
Like shadows in love´s frenzied stifled throes
And yet I am, and live - like vapours tost...
--John Clare
La Belle Dame Sans Merci
O what can ail thee, Knight-at-arms,
Alone and palely loitering?
The sedge is wither'd from the lake
And no birds sing.
O what can ail thee, Knight-at-arms
So haggard and so woe-begone?
The squirrel's granary is full
And the harvest's done.
(...)
I met a lady in the meads
Full beautiful - a faery's child
Her hair was long, her foot was light
And her eyes were wild.
(...)
She took me to her elfin grot
And there she wept and sigh'd full sore
And there I shut her wild wild eyes
With kisses four.
And there she lulled me asleep
And there I dream'd- Ah! woe betide!
The latest dream I ever dream'd
On the cold hill's side.
I saw pale kings and princes too,
Pale warriors, death-pale were they all:
Who cried - "La belle Dame sans merci
Hath thee in thrall!"
I saw their starved lips in the gloam
With horrid warning gaped wide,
And I awoke and found me here
On the cold hill's side.
And this is why I soujour here
Alone and palely loitering,
Though the sedge is wither'd from the lake
And no birds sing.
Rej sídhe
Z Knocknarea vyráží sídhe rej,
přes hrob Clooth-na-bare vzduchem pluje;
Kaolte ohnivými vlasy pohazuje,
a Nimah volá: "Jen dál, hou hej!"
Vítr se zvedá, listy ve víru se točí,
vyžeňte ze srdcí smrtelných snů bídu;
vlasy máme rozcuchané, tváře jako křídu,
hruď se vzdouvá, blýskají se oči,
ruce divoce mávají, dudy se v nich mihly;
a zírá-li kdo, co že se na nebi děje,
vstoupíme mezi něj a srdce jeho naděje,
Vstoupíme mezi něj a rukou jeho činy.
Mezi dnem a nocí mají sídhe rej;
kde je čin? A naděje - kde ta je?
Kaolte ohnivými vlasy pohazuje,
a Nimah volá: "Jen dál, hou hej!"
--William Butler Yeats: Keltský soumrak
Máš krásné peří, papoušku-hlupáčku,
pouťový čaroději,
ale kdo by dnes věřil osudům za kačku -
poukázkám na naději?
V zahradě za domem trnul jsem v úžasu,
když potom jednoho dne
spatřil jsem Salome s lilií u pasu,
jak ke mně pomalu jde.
Srdce mi spálila kopřiva,
že něco nesmí se,
i když by mělo se dít,
pohřbený zaživa
a s hlavou na míse
bylo mi od toho dne těžko žít...
Osud se nepíše přes kopírák,
Osud se na pouti nevybírá,
Osud je malůvka visící v kostele,
knoflíky po kapsách dobrého přítele...
Salome, vrať se mi,
volal jsem do noci
květnaté přívaly vět,
jsem nemocen písněmi,
není mi pomoci,
horečka bortí můj svět...
--J. Nohavica: Osud
Přadleny
Když v sále Měsíčním
předeme tajemství
o vláknech stříbrných
nikdo se nedozví
Měsíce přibývá
a v Sále pláče kdosi
ruka se zachvívá
Čas bílé růže kosí
Za smutným úsměvem
polibek mrazivý
divné sny vezme den
jak povzdech marnivý
V tkanivu proroctví
navždy jste vězněni
svit luny odpoví
v sochy vás promění
Měsíce ubývá
noc bodá do očí
bojovník usíná
Medúze v náručí
Město tma pohltí
věčné je tajemství
co my jsme utkaly
nikdo se nedozví
--Sombra
Vítr rve listí ze stromů
a skomírá.
Naříká venku za oknem
s červenýma očima.
--Sombra
Píseň v Domě Smrti:
come to me
we never be apart
the sun you see is me
no more pain
no memories remain
now you can play
all the games with me
--Noir: Secret Game
Chorál Luny:
Dominus Deus
exaudi nos et miserere
exaudi, Dominus
Dona nobis pacem
et salva nos a hostibus
Salva nos, Deus
--Noir: Salva nos
I see in red, cause I'm in love,
am I monster, cause I see in red,
am I monster, cause I'm in love?
--Anonymus, for the Red Queen
Co děláš v neděli, v té noci na pondělí?
Co děláš proto, abychom zapomněli
na to, že láska tvá nesnesitelně drtí,
na to, že tvá láska poslala mě k smrti?
Co děláš v neděli, v té noci na pondělí?
Co děláš s úplňkem, jenž se s tebou dělí
o světlo, jež tiše září na soužení...?
--Ricarderon
O Riverwind, where have you gone?
O Riverwind, autumn comes on...
--DragonLance
It's not the monsters under your bed
It is the Man next door
That makes you fear, makes you cry
For the child.
--Nightwish
In a Wonderland they lie,
Dreaming as the days go by,
Dreaming as the summers die.
(...)
Long has paled that sunny sky:
Echoes fade and memories die:
Autumn frosts have slain July.
--Lewis Carrol
"Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!"
--Lewis Carrol
"Silly Hunter sat on the wall
Silly Hunter had a great fall
All the Queen's horses and all the Queen's men
Can't put the Hunter togehter again!"
--Faerie Children Song
"Moudrost je hloupost
a radost je lítost,
temnost je světlost -
slyš mě, ó slyš!
Rozum je šílenství,
láska je bláznovství,
pravda je rouhání,
strach ve mně ztiš!"
--Sylvařina píseň, Finnwenina píseň
František Gellner:
"Mé srdce divě životu se rouhá,
mé srdce divě život miluje."
Gellner a Vidocq v rozhovoru:
"V kavárně u stolku lecco se řekne,
srdce se zachvěje, srdce se lekne.
Trochu se vraždilo, trochu se kradlo,
pereme, pereme špinavé prádlo."
Lovcova píseň - Requiem pro Faerii
V krvi koupe se svět,
hledám cestu,
jak z něho vybruslit,
tisíce mrtvých a
spálené vzdušné zámky
nahradí lidská nenávist
Ve stínu slavnosti
umírají viníci, zloději
lidských duší
Kdo může za vraždu?
Odpověď nalézám v
nočních stínech
Nesmrtelných
Tvorové podzimní,
kde končí vaše spravedlnost?
Překrásní s očima
tesanýma z ledovce
bystří své mozky v
honbě za poznáním
Válka na spadnutí
a další vraždy, únosy...
oběti nejsou slabá kuřátka,
zabijí trýznitele...
Však nedej se zmást
jejich šíleností,
horší to už být nemůže
Co zbývá mi teď,
když nemohu ucouvnout?
Kostky jsou vrženy,
nezbývá než
přijmout
svůj
boj.
--Vidocq
Nuadova píseň:
Cizinec s koně seskočil
a beze slova vzal
ručku mé paní, líbal ji,
ale nic neříkal.
Cizinec vstoupil do síně
a němě zulíbal
mou paní na rty třešňové,
ale nic neříkal.
Cizinec vešel do loubí,
společně s mojí paní,
do loubí z růží pánových
šel ruku v ruce za ní.
--John Keats