Hra Go
aka Weiqi Čínsky,
Baduk Korejsky
Logická Pravidla
- Go hrají dva hráči, Černý a Bílý, na čtvercové mřížce složené z 19x19 bodů.
- Každý bod mřížky může mít barvu černou, bílou, nebo prázdnou. Říkáme, že bod B
dosáhne k barvě C, jestliže existuje cesta z bodu B složená ze sousedících (vodorovně nebo svisle) bodů majících stejnou barvu jako bod B, končící v bodě majícím barvu C. Vyprázdněním barvy se myslí vyprázdnění všech bodů této barvy, které nedosáhnou k prázdné barvě.
- Začínaje na prázdné mřížce, oba hráči střídají své tahy, začíná Černý.
- Tah je buďto
pas (vzdání se tahu), nebo tah, který neopakuje předešlé obarvení mřížky.
- Tah spočívá v obarvení jednoho prázdného bodu vlastní barvou, vyprázdnění soupeřovy barvy a vyprázdnění vlastní barvy.
- Hra končí po dvou za sebou násl
edujících pasech.
- Hráčovo skóre je počet bodů obarvených jeho barvou zvýšený o počet prázdných bodů, které dosáhnou
pouze k jeho barvě.
- Hráč s vyšším skóre na konci hry je vítěz. Stejné skóre znamená remízu.
Komentář
- Mřížka je obvykle tvořena 19-ti svislými a 19-ti vodorovnými čárami na dřevěné desce. Každý hráč má dostatečně velké množství kamenů své barvy. Po dohodě může být použita i mřížka jiných rozměrů.
- Při použití dřevěné desky obarvení bodu (průsečíku) bílou nebo černou barvou znamená položení kamene této barvy na bod. Obarvení bodu prázdnou barvou, tj. vyprázdnění bodu znamená odstranění kamene.
- Pro handicapové hry může slabší hráč obdržet “n-kamenový handicap”; toto je zahrání n tahů za sebou.
- Toto je pravidlo “pozičního superko”, které ignoruje, k
do je na tahu.
Pro každý tah může mít význam nejvýše jeden z procesů vyprázdnění; první se nazývá zajetí, druhý sebevražda.
Jako praktická zkratka, následující vylepšení umožní “odstranění mrtvých kamenů”:
Po 2 za sebou následujících pasech mohou hráči ukončit hru, jestliže se dohodnou na tom, které body vyprázdnit. Po 4 za sebou následujících pasech hra končí tak, jak je.
Toto se nazývá “počítáním plochy”. Protože počet tahů, které hráč hraje, se rovná počtu pasů plus počtu jeho zajatých kamenů plus počtu kamenů na desce, téměř ekvivalentní výsledek se získá “počítáním území”, kde se kromě prázdného obklopeného prostoru počítají i soupeřovy zajaté kameny, místo vlastních, které na desce zůstaly.
Po předchozí dohodě pro hry mezi vyrovnanými hráči může být ke skóre Bílého přidán určený počet bodů. Tento se nazývá “komi” a může být zvolen jako neceločíselný, např. 5,5, aby se vyloučily remízy.
O původu (Bill Taylor)
Toto jsou v podstatě pravidla Nového Zélandu, převyprávěná tak, aby zněla jednoduše a elegantně, jak jen možno. Novozélandská pravidla jsou zase pravděpodobně nejjednodušší verzí používaných pravidel čínského stylu. Novozélandská pravidla jsou opatřena rekurzivními definicemi, které jsou elegantní a jsou potěšením pro počítačové vědce, logiky a
matematiky, ale možná nejsou tak krásné pro ostatní. John Tromp přišel na myšlenku kamene “vidícího” (nebo v této formulaci dosahujícího) jinou barvu. Jeho brilantní krok umožnil takovéto zestručnění pravidel. Mým skromným příspěvkem je formulace kritérií pro konec hry a vložení rozšíření do komentářů, místo do pravidel. Účelem bylo
- udržet logická pravidla jednoduchá, jak jen možno a
- přiblížit pravidla co nejblíže k tomu, jak je hra skutečně hrána lidmi.
Jestliže se vám tato Trompova/Taylorova pravidla líbí, dovolujeme si vás požádat o předložení jejich kopie vašemu lokálnímu, národnímu či mezinárodnímu klubu nebo výboru. Speciálně se jedná o případ Evropské Asociace Go, která je už dlouho zralá na nevyhnutelnou změnu směrem k pravidlům čínského stylu, ná
sledujíc tak excelentní americký precedent, vytvořený před cca čtyřmi lety; (přestože Američané bohužel nemohou zcela přiznat, že přešli k pravidlům čínského stylu, i když to fakticky provedli).
Jestliže se vám naše pravidla nelíbí, kontaktujte nás prosím a vysvětlete proč.
Dovolte mi zopakovat motivaci pro přání převzít pravidla čínského stylu. Tato pravidla jsou zdaleka nejjednodušší, nejelegantnější, nejsnáze formulovatelná a nejsnáze rozhodovatelná ze všech hlavních sad pravidel. Otázka, kdy hra končí, co je mrtvé nebo určené k odstranění, je daleko logičtěji a jednodušeji řešena, než v japonských variantách, kde hlavní motivací se zdají být nemístný respekt k tradici a smysl pro “krásu vynechaného” (kritérium pravděpodobně vhodnější pro nějaký druh anti-opery, než pro světově rozšířenou strategickou hru). Především je zde zájem na tom, aby pravidla byla tak “přirozená” a pochopitelná pro začátečníky, jak jen možno, aby je neodradil zmatek nebo pobouření, zejména nad nefér vypadajícím “libovolným odstraněním” bodovaných zajatců na konci hry. Mnozí z nás pozorovali tento jev u slibných začátečníků. Speciálně západní země si nemohou tento druh plýtvání nováčky dovolit.
Další stanovisko, které se objevilo v e-mailu je toto. Existují čtyři hlavní oblasti, v kterých se čínská a japonská pravidla liší a jsou vlastně na sobě nezávislá. Principiálně tedy existuje 2x2x2x2=16 způsobů, jak formulovat pravidla v tomto rámci. Jedině první rozdíl je klíčový.
- Celá soustava pravidel týkajících se počítání skóre; zajatců; konce hry; pasů; odstranitelných kamenů; zvláštních pozic; kdy jsou nutné extra tahy. To je rozlišující rozdíl mezi uvedenými systémy pravidel. Čínský přístup je zda
leka (“o míli”) jednodušší.
Pravidla ko. Japonský systém je jednodušší, ale má protivnou mezeru: hry bez výsledku při vzniku dlouhých cyklů. Čínský systém je možno formulovat daleko elegantněji.
Sebevražda. Neutrální; slabě upřednostňuji její umožnění. (Dovoluje o něco více možností a tedy skýtá větší uplatnění pro dovednost.)
Kam položit handicapové kameny. Mnohem více upřednostňuji čínský styl “libovolného umístění” – více herních variací a více příležitostí pro uplatnění dovednosti.
Někteří lidé mohou namítat, že jsem “podváděl”, když jsem mnohé pojmy diskutoval v “komentářích a vysvětleních”, čímž jsem uměle udržel stručnost pravidel. Já si to však nemyslím. Pravidla jsou přesně to, co (např.) počítačoví nebo herní experti potřebují znát; což je urč
itě kvalifikuje jako “skutečná” pravidla. Zbývající “komentáře a vysvětlení” jsou pouze o těch věcech, o které se skuteční hráči musejí starat z důvodů pohodlí, netrpělivosti a přání (obvykle) hrát s fyzickým vybavením.
Je třeba poznamenat, že (zvláště pro turnaje) bude nutno vytvořit další sadu pravidel a specifikací týkajících se takových věcí, jako hodiny a čas, fyzické překážení, nejednoznačné umístění, získávání nefér nápovědy, atd.. (To, co Barry Phease pregnantně nazval “nikoli pravidla hry, ale pra
vidla o tom, jak hru hrát”.) Já jsem tyto otázky úplně vynechal.