FRONT 242

"Electronic Body Music", "Brutal Disco", to jsou jen dva z několika termínů, kterými se pokusíme pojmenovat jeden z nepojmenovatelných stylů, jehož představiteli jsou i belgičtí Front 242. Styl pojmenovat nemůžeme, ale můžeme pojmenovat vzory, které toto "hnutí" ovlivnily. V první řadě to byli angličtí Cabaret Voltaire, dále Kraftwerk, Can.

Tyto malé skupiny se zformovali okolo bruselské firmy Play It Again Sam. Ta se specializuje na elektronickou hudbu a v jejích řadách najdeme nejzajímavější skupiny dnešní avantgardní scény : jugoslávskou Borgesii, domácí The Neon Jundgement, "syntezátorový hardcore" a typu Grumh, Parade Ground nebo kanadské Skinny Puppy. Nejpopulárnějšími představiteli jsou ale Front 242. Jejich velký vzestup začal v roce 1988 při společném turné s depeche Mode. Za 35 dní tohoto turné je viděly desetitisíce fanoušků v celé Evropě. Navíc ve stejné době vydávají velmi úspěšné album Front By Front, které si vedlo dobře jak v Evropě, tak v USA. Zájem o Front 242 vyvolala i vlna, která v posledních dvou letech zachvátila celou Evropu. Ta horečka se jmenuje "New Beat" a jde o belgickou odnož ostrovního "Acid House Music". Jedním ze zakladatelů New Beatu jsou nepřímo i Front 242. hit z alba Front By Front - Headhunter byl vyhlášen jako jeden z nejzajímavějších videoklipů roku 1988. Tisíce mladých lidí začaly objevovat (pro ně) novou skupinu. Jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že skupina existuje už sedm let a na svém kontě má tři alba a tři EP desky.

Vraťme se tedy i my do roku 1981. Front 242 vznikají v Bruselu v Belgii. Jak sami říkají, byl v té době "nezávislý" život zcela mrtvev. V celém Bruselu byl jediný obchod, kde se dala koupit ostrovní nezávislá hudba.V této době vznikají Front 242. Skupinu zpočátku tvorří duo Daniel B. a Dirk Bergen. Začínají s kytarou a s několika jednoduchými, levnými syntetyzéry.

Hledají svojí tvář. Po několika měsících zkoušení vydávají první singl "Body To Body/Principals". Jejich hudba je agresivní, jednoduchá, ale ne primitivní. Ve svých začátcích jsou ovlivněni "novou německou vlnou" přímo skupinou D.A.F. V roce 1982 se skupina rozrůstá na kvarteto. Přicházejí Patrick Codenys - hrající na syntetizátory a Jean luc De Mayer - zpěv. Společně vydávají druhý singl "U-Men/Ethics", který byl přijat s nevelkou posluchačskou odezvou. Přesto několik měsíců nato vydávají Front 242 své první album, které nahráli za minimálních technických podmínek na čtyř a osmistopý magnetofon. Album nazvali Geography a vyšlo u vydavatelství Himalaya Records. Hudba zůstala jednoduchá, ale přibylo hudebních nápadů, oceňováno bylo i pro svou atmosféru, kterou vytvářel temný zpěv, zajímavé využívání syntetizérů, kombinování sequencerů a opravdu novátorské zvuky s používáním různých efektů. V roce 1983 opouští skupinu jeden ze zakládajících členů Dirk Bergen. Na jeho místo přichází Richard 23, který se stává poznávacím znamením Front 242. Jeho "účes" si zapamatuje každý, stejně jako jeho chování na pódiu. Richard 23 hraje na bicí a zpívá, ale vce méně pořád pobíhá po jevišti, mikrofon má přidělán za uchem, a když si to situace a hudba žádá, tak tluče do bicích. Při koncertech je středem pozornosti.

Front 242 s Richardem 23 nahrávají svoje první EP : Endless Riddance a vzápětí se vydávají na turné po USA, kde podepisují smlouvu s firmou Wax Trax. Při turné navštíví mj. New York, Chicago, Los Angeles ..... Američani objevují Electronic Body Music. Po návratu z USA pokračuje jejich turné v Evropě po státech Beneluxu. Objevují se na velkém belgickém festivalu Belgum Seaside Festival a vracejí se nazpět do USA, kde podnikají společné turné se skupinou Ministry. Richard 23 vypomáhá skupině i producentsky. V jeho produkci vychází album "Nature of Love". V roce 1985 vydávají Front 242 druhé album No Comment, které bylo přijato s větším ohlasem nežli Geography.

Úspěch slavilo album jak v Evropě, tak v USA. No Comment bylo zvukově bohatší než všechny jejich dosavadní nahrávky. Po albu následuje druhé EP : "Politic of Pressure", které jenom potvrzuje jejich výsadní postavení mezi stále narůstající vlnou skupin stylu Electronic Body Music. Rok končí a Richard 23 opět cestuje do USA, tentokrát za skupinou Revolting Cocks. Po jeho návratu řeší Front 242 dvě základní otázky. V první řadě vyjasnit si hudební orientaci a s tím i image a jeho spojení s hudbou. Tyto problémy se jim podařilo vbrzku vyřešit a výsledkem bylo hudební "přitvrzení" a agresivnější jevištní prezentace. V roce 1986 vydávají v pořadí už třetí EP : "Interception". Prvním opravdovým velkým úspěchem Front 242 v USA je vydání SP "Quite Unsual", který si výborně vedl i v amerických disco klubech. Důležitý byl i úspěch na americkém hudebním satelitu MTV. V roce 1987 vychází třetí album "Official Version", které následuje, jak se již u Front 242 stalo tradicí, EP : "Masterhit". Album bylo opět určitým posunem v před. Buhužel, je v něm cítil i náznaky popu, přesto (nebo právě proto) se postavení Front 242 v Belgii upevňuje. Official Version se umístilo v belgické hitparádě na druhém místě, hned za U 2, před Simply Red a Simple Minds.

Rok 1988 byl ve znamení již zmíněného turné s Depeche Mode. Přijde již zmiňované úspěšné čvrté album Front By Front. Vychází slavný sampler firmy Play It Again Sam - This is Electronic Body Music, který symbolicky otvírá remix první písně Front 242 Body to Body.

Rok 1989 je ve znamení přetrvávajícího alba "Front By Front" a nového "diskotékového" hitu Never Stop. Richard 23 produkuje skupinu Parade Ground, kterou známe ze sampleru This is Electronic Body Music.

Front 242 se stali idoly mládeže toužící po avantgardnější podobě Depeche Mode.

Pavel Kracík
(Svět v obrazech)