Kam se mrknout

• Kharga - centrum New Valey Frontier District, tzn. prostě tohohle celýho pouštního oázoviště (kromě oázi Siwa). Taky je ze všech sídel v oázách největší. V blízkosti města Kharga se nachází několik více či méně zajímavých archeologických lokalit. A tak vás všudepřítomní taxikáři rádi odvezou k chrámu Hibis (pár km na sever zpět na Asyut, nalevo od silnice), odtud je to asi 500 metrů k celkem zajímavýmu křesťanskýmu hřbitovu Al Bagawat (mraky hliněných hrobek a klasický koptský mauzolea - za bakšiš vás pustí i dovnitř). Naproti je menší římskej chrám Nadora a zbytky arabskýho města asi z 9. století. Na jih od Khargy, směrem na oázu Baris (po městě Kharga druhý největší osídlení v oblasti Kharga) se nacházejí termální prameny u vesnic Bulaq a Nasser. Kempovat se dá v blízkosti obou vesnic, prej jsou tam k dispozici i ňáký kempy. No, nevim. V každým případku, nadivoko se dá. K pramenům se dostanete třeba mikrobusy, který jezdí do Baris.
  
  
• Dakhla - celá oblast mezi obcí Mut a El Qasr (cca 30 km) je většinou porostlá vegetací a krajina je tady poměrně pěkná. Za strategičtější asi považuju bydlet v Qasru (výhody ubytování jsem už popsal) a odtud vyjíždět do okolí. Při cestě z Mutu do Qasru jsou sirný termální prameny. V bazénech se můžete beztrestně koupat. Nějaký hodiny (večer) jsou snad prej vyhrazený ženským, proto se předem optejte a vyhněte se zbytečnýmu "fó pá". To platí pro všechny prameny v oblasti. Já jsem ale nikdy ženský na těchhle místech koupat se neviděl, maximálně nabíraly vodu. V samotným Qasru je taky jeden pramen, další jsou v jeho okolí. Stará část El-Qasru je velice zajímavá. Baráčky jsou uplácaný z bahna či postavený z nepálených cihel, uličky jsou spletitý, zajímavý jsou i dřevěný klíče a zámky do dveří a nebo rozhled z věže mešity. Zřejmě se vás ujme nějakej průvodce, zpravidla to neni úplně špatná investice (platí se potom, cena záleží hlavně na vás). Když budete hodně hustý, nemusíte platit nic, což však vůbec nepovažuju za vhodný. Při výstupech do pater starých budov dávejte bacha, kam šlapete. Vyjdete-li ze starýho Qasru do pouště směrem k plató na sever, najdete pár zajímavejch pískem zavátejch starejch hrobů a otevřený hrobky s kupolovitými střechami. Z plató je bezvadnej rozhled na údolí s vesnicema a pouští, ale vyškrábat se tam je v horku celkem fuška (400 m.n.m.). Vydáteli se pěšky nebo stopem (na kratší vzdálenosti jsme tady stopovali a snad nikdy po nás nechtěli peníze!) z Qasru po silnici na Farafru k vesnici Amhadah, minete hned za Qasrem pěkný písečný duny v pozadí lemovaný útesem s náhorním plató (jako z fotky ňáký cestovky). Kousek za Amhadah najdete několik památek z dob faraonů, za římským hřbitovem pak leží nijak atraktivní ruiny chrámu Deir al Hagar.
  
  
• Farafra - malá oáza Farafra byla původně formována okolo malýho kopce s vodními prameny (vrty). Voda je z kopce rozváděna stružkami po sadech a zahradách, čímž je zajištěnej dostatek vláhy pro pěstování nejrůznějšího ovoce (citrusy, banány, mango, guáva, hroznový víno, datle, atd.) a zeleniny. V několika veřejných bazéncích je opět možný se vykoupat, rámcově platí, co jsem napsal o pramenech v oblasti Dakhla. V zahradách na kopci můžete bezvadně relaxovat. Jak už jsem taky popsal vejš, rozhodně vás ve Farafře zkontaktujou místní dobrovolní pracovníci v turistickým ruchu (mluví anglicky a německy, možná i jinak). Rádi vám za rozumný prachy zajistí vejlety po okolí. Pro kluky je tahle práce zároveň i koníčkem (alespoň to tvrdí a já jim to asi věřim), sami si kreslí mapy pouště, znají všelijaký místní pohádky a historky (např. o místních raraších), kterýma vás budou třeba večer u ohně bavit, atd. Odvezou vás na požádání prakticky kamkoliv a nebo vám sami vymyslí nějakej výletní okruh podle toho, kolik dní chcete ve Farafře zůstat. Můžou vám zajistit u místních ubytování, v poušti vám nabídnou pomoc se stravováním a budou vyprávět, až se jim bude od huby prášit. Tedy, můžete s nima zajet k některýmu z horkých pramenů (vynikající koupání v zimních měsících a v noci), kde se dá většinou i přespat, k nedalekýmu jezeru El-Mufid (koupačka na poušti), do atraktivní Bílé pouště (i několikadenní - z toho děsnýho ticha mi začalo po pár dnech děsně hučet v hlavě, nekecam) nebo kamkoliv jinam do pouště, a to autem a nebo na velbloudech.

  Určitě si nenechte ujít návštěvu jakýsi výstavní síně a zároveň ateliéru místního bohéma Badra. Nejde o žádný muzeum, jak se někdy chybně uvádí v průvodcích a což nás málem odradilo od návštěvy. Vstupný je dobrovolný a dává se do kasičky u vchodu. Zajímavou budovu na hlavním prostranství nepřehlédnete. Badr je fakticky bohém, je mu něco přes třicet a nade vše miluje místo, kde žije. Přestože jezdí americkým jeepem, nosí džíny, atd., uznává hlavně tradiční hodnoty. Nerad vidí, jak modení civilizace mění tvář vesnice a svými obrazy, řezbami a soškami se snaží zachytit mizející podobu místa. Jeho kousky byly vystavovány v různých zemích Evropy, ukazoval mi i nějakou knížku o sobě (myslim, že od nějakých německých studentů). Jde skoro výhradně o naivní umění, ale je to zajímavý, hlavně, když si o tom s Badrem můžete hned popovídat. Zobrazovaný postavy jsou autentický a Farafra je nevelká. A tak po kratším pobytu už jistě budete sami poznávat některý dědoušky namalovanýn na obrazech či vymodelovaný z hlíny. Badr je člověk relativně smutnej a taky celkem dost uzavřenej. Budete-li mu ale sympatičtí, je možný, že vás pozve k sobě do domu na okraji vesnice. Dům, stejně jako ateliér jsou vlastními projekty a nezapře se na jejich vzhledu ruka umělcova. Promyšlená struktura se spoustou kleneb (všechno jenom palmový kmeny a nepálený cihly oplácaný blátem) a působivý hudební ozvučení (repráky ve všech hlavních místnostech) vytváří v obytným domě nepopsatelnou atmosféru. Když pustil Beethovena, bylo to skoro až strašidelný. V jeho diskotéce ale najdete jak vážnou hudbu, tak i hudbu etnickou, dál např. Erica Claptona a dokonce i house music. Badr bydlí sám, žena neměla pochopení pro umělcovo cítění a prej mu utekla.
  
  Další známou postavou ve Farafře je kluk, kterýmu nikdo neřekne jinak, než Mr. Socks. Mr. Socks (angl. "pan Ponožky", kdyby někdo nevěděl) se živí výrobou a prodejem ručně pletených svetrů, šál, ponožek, čepic, atd. z velbloudí a ovčí vlny. Jezdí na motorce Java, stejně jako 80% egyptských motocyklistů (zbytek jezdí na ČZ). Přesto, že neni Mr. Socks příliš oblíben mezi ostatními kluky v Saad's Restaurant, přijíždí tam s pytlem svých "úpletků" asi každej den. Jméno Mr. Socks stejně tak jako Badra najdete snad ve všech turistických průvodcích a informačních materiálech o Farafře.
  
  O Farafře by se dala napsat kniha. Ale lepší bude, když si to užijete sami.
  
  

• Bahariya - palmérie, několik horkých sirných pramenů s možností koupání, zbytky staroegyptských a římských staveb, Černá poušť na cestě do oázy Farafra. Z vesnice Bawiti je možný se po nový silnici dostat do oázy Siwa.
  
  
• Siwa - přestože v poslední době silně mediálně popularizovaná, pořád zůstává Siwa tak nějak dobře zakonzervovaná proti turistickýmu boomu. Zatim. Ale ve srovnání s Farafrou nebo El-Qasrem (Dakhla) je na tom velmi podobně. Tim chci říct, že je tam poměrně dost turistickej klid. Lidi zde mluví mimo arabštiny i svojí původní řečí - Siwi. Vedle vesnice leží kopec s původní osadou Aghurmi, později vytlačenou osadou Shali. Odtud je pěknej rozhled po okolí. Na kratší výlety se dá pronajmout kolo (poradí vám na místě), ale doporučuju jenom v zimních měsících (budete-li tam v létě, ani vás to nenapadne). Kus od oázy (pár km) je Jebel al-Mawta (Kopec smrti) s řadou římských hrobek a prej jsou tam i mumie. Navštěvovaný jsou taky zříceniny Amonovo věštírny, Amonova chrámu a Cleopatřiny lázně (termální pramen), kde se dá vykoupat. Další oblíbená koupačka je na solným jezeře Birket Siwa, ostrůvek Fatnis Island. Při pohledu na mapu je patrný, že okolo oázy je několik dalších vodních ploch, o jejich trvanlivosti či sezónovosti ale nemam informace. Termální prameny jsou častý.

Zpět | Zajímavý linky  |  Co se o stránkách píše | Kdo jsem  |  Komu děkuju za pomoc  |  Archiv  |   Napiš mi do návštěvní knihy | Mrkni do návštěvní knihy |  Mail