|
cesky - CP 1250 cesky - ASCI |
Skvarilovi |
SICILIE
1998 |
|
|
Florencie - nejmene tyden a aspon pul milionu lir na to, aby clovek mohl vychutnat aspon zakladni lahudky, ktere toskanska metropole nabizi.Charakteristiku, zakladni, podrobne i odborne informace necham povolanejsim. Samostatnym prekvapenim byla pro me krajina kolem Florencie, ktera je hornata (na italske pomery spise pahorkata) a hlavne huste zalesnena, coz jsem na jih od Alp necekal. Prohlidka Florencie probihala podle obdobneho scenare jako v Rime - ve stadu. Meli jsme ale velmi fundovaneho a sverazneho pruvodce, ktery nas dokazal vodit po meste vice jak pet hodin. Na prohlidku svetoznamych muzei a galerii nebyl cas, ale i tak jsme toho videli dost. |
|
 |
|
|
Panoramaticky pohled na Florencii z Piazzale Michelangelo, kde jsme se na par minut zastavili pri odjezdu. Slusne svetelne podminky pro fotografovani nastaly ihned, kdy jsme se rozjeli. Pred tim bylo mesto, zejmena jeho nejatraktivnejsi cast ve stinu a hory na obzoru byly nezretelne. Nepomohl ani PhotoShop pri montazi tohoto snimku ze dvou zaberu. Vpravo dom Santa Maria del Fiore, uprostred Palazzo Vecchio, vlevo Ponte Vecchio, pod nim reka Arno., napravo od nej od reky az k Palazzo Vecchio je Galerie Uffizi. | |
|
Palac, pruvodcem prezentovany jako Palazzo Strozi, je ve skutecnosti Palazzo del Bargello - Biricuv palac. Od roku 1859 sidlo Narodniho Muzea, kde jsou umistena mensi umelecka dila ruznych obdobi a renesancni sochy. Opet jeden z objektu, ktery se nechtel vejit do objektivu. |
 |
 |
Piazza della Signoria - vladni namesti. Pohled na vstup do Palazzo Vecchio - Stary palac. Vpravo prvni kopie Michelangelova Davida. Original je v galerii dell'Accademia, druha kopie, tentokrat bronzova, na Piazzale Michelangelo, tisice dalsich kopii ruznych velikosti a materialu ve stovkach kramku nejen ve Florencii. Uprostred impozantni Fontana del Neptuno a vlevo jezdecka socha Cosima I. Medici, prezentovana pruvodcem jako socha Lorenza Magnifica. Chybicka se vloudi, zejmena, kdyz na soklu sochy je zretelne jmeno. Prohlidku nadvori Stareho palace silne narusoval trvaly jekot poplasneho zarizeni, ktere meli zrejme spustene, aby regulovali timto originalnim zpusobem hustotu navstevniku. Byla totiz nedele a turitu jako much. |
 |
TextChiesa di Santa Croce je jednou z nejhodnotnejsich pamatek, nejen pro verohodny goticky sloh, ale i pro mnozstvi hodnotnych del, nachazejicich se uvnitr. Na vyzdobe se podilely nejvyznamnejsi osobnosti florentske skoly. Jejich pouhy vycet prekracuje kapacitu teto stranky, a proto odkazuji zajemce na odbornou literaturu. Kostel je pozoruhodny tim, ze hraje roli italskeho Slavina - jsou zde skutecne i symbolicke hrobky osobnosti italskych dejin - Michelangelo, Dante, Machiavelli, Leonardo da Vinci, ale take Rossini, Volta, Fermi a dalsi. V pozadi opet nepostradatelny jerab - dilo neznameho autora - 20. stoleti. |
|
Florentska katedrala Santa Maria del Fiore je plodem usili mnoha umelcu behem nekolika stoleti. Jmena jako Giotto, Andrea Pisano, Brunelleschi (kopule), Lorenzo Ghiberti, Donatello a dalsi nepotrebuji dalsiho komentare. Pri pohledu na katedralu zvenci se mi vybavil pojem "vez ze slonoviny". Cela stavba je oblozena ruznobarevnym mramorem a pusobi jako slonovinova intarzie. Tak jako u mnoha svetovych katedral je dnesni podoba zevnejsku pomerne mlada - obklad katedraly je z 19. stol. Obklad zvonice je vsak puvodni (14. stol.) Pred katedralou je osmiboka krestni kaple - Baptisterium San Giovanni zalozena na na prelomu IV. a V. stoleti. Dnesni podoba pochazi az na detaily ze 13. stoleti. Proslulymi prvky vnejsi vyzdoby jsou bronzove dvere - jizni (Andrea Pisano), severni a vychodni (Lorenzo Ghiberti). Uvnitr je impozantni mozaikova vyzdoba a vzacne sochy. Ty vsak znam jen z literatury - dovnitr jsme se nedostali. |
 |
 |
Pohled z portalu galerie Uffizi na Ponte Vecchio, jehoz dnesni podoba pochazi z roku 1345, kdy byl po nekolika povodnich a pozarech zrekonstruovan. Osobity vzhled mostu je dan radou kramku po obou stranach mostu (uvnitr neni zastresen jak by se na pohled zdalo). Dilny a obchudky zlatniku pochazi prevazne ze XVI. stoleti kdy nahradily puvodni reznicke kramy. Nad temito stavbami probiha Corridoio Vasariano (Vasariova chodba), postavena na zadost Cosima I. Medici.Tato chodba spojuje Pallazzo Vecchio a Palazzo Pitti, ktere lezi na opacnych brezich reky, 300 m od sebe. V techto mistech dosahovala hustota turistu na metr ctverecny nejvyssich hodnot. |
|
| Sicilie 1998 | Obrazky z cest | Skvarilovi | WEB
|
|