SICILIE 1998 - Z cest po Sicilii

cesky - CP 1250 cesky - ASCI	Skvarilovi

SICILIE 1998 Z cest po Sicilii
Brehy Sicilie jsme poprve zahledli 29. srpna a to ve ctyri hodiny rano z parkoviste nad trajektovym pristavem Villa San Giovani. Byla sice jeste tma, ale Messina svitila jak vanocni stromek a po mori se couraly trajekty a jine neidentifikovatelne plovouci objekty (USO - Unidentified Swiming Objects). Zahledli jsme i mohutne konstrukce stozaru elektrickeho vedeni, ktere kdysi dodavalo potrebnou "stavu" z kontinentu na ostrov. Dnes uz draty zmizely, jednak ma Sicilie vlastni zdroje, jednak jsou na dne uziny polozeny kabely. Mezi sloupy je mesinska uzina nejuzsi (asi 500 m). Sicilie s hlavnim mestem Palermem je jednim z dvaceti italskych regionu, nejvetsi ostrov ve Stredozemnim mori a kolebka mafie. Po informacich o mafii jsem sice na internetu nepatral, ale po dvou tydnech pobytu na Sicilii jsme dospeli k nazoru, ze mafie se odstehovala do USA (Cosa Nostra) a do postkomunistickych statu vcetne CR (kryci nazev dosadte sami).
Pohled vhodny na titulni stranku katalogu cestovni kancelare. Toto je Castellammare del Golfo, posledni vetsi mesto asi 30 km pred San Vitem (pri ceste tam). Skutecne atraktivni pohled na krasy sicilskeho pobrezi.
	Pristav v Trapani. Trapani je hlavni mesto stejnojmenneho sicilskeho regionu, ktery zabira zapadni cast Sicilie a prilehle ostrovy Favignana, Levanto a Marettimo, lezici na dohled mesta. K provincii patri take ostrov Pantelleria, ktery lezi bliz k Africe nez k Sicilii. Mesto jsme navstivili v ramci fakultativniho celodenniho vyletu. Sympaticke primorske mesto s krasnym parkem - netusil jsem, ze muze existovat fikus, ktery ma kmen pet metru v prumeru.
	Pohled na Trapani ze silnice do Erice. Velice fascinujici pohled, navic v ten moment krasne pocasi. Velikost a rozliseni tohoto snimku nedovoli zahlednout i ostrovy na obzoru (na puvodni fotografii videt jsou). Historicka cast mesta se nachazi na uzkem poloostrove, ktery vybiha vstric ostrovum.Krome obhlidky nekolika historickych objektu jsme navstivili mistni trziste (s ohledem na velikost mesta asi jedno z mnohych), kde jsme odolali nabidkam ruznych morskych potvor. Proti hroznum a nektarinkam jsme neprotestovali.
Vstupni brana do Erice. Pred ni parkoviste a nekolik telekomunikacnich stozaru, ktere v tomto prostredi pusobi jako pest na oko. Erice je velice stare mesto, ktere lezi ve vysce 751 m n. m. primo nad Trapani. Mesto je obehnano hradbami a pamatuje uz fenickou civilizaci. Na tomto je patrna krasna dlazba, kterou je vydlazdena vetsina mistnich ulic. Mesto ma prevaznou cast opravdu historickych budov, novejsi stavbu zde prakticky nenajdete.
	Nejstarsi a nejvetsi chram ve meste - La Madrice di Erice. Stavba pochazi ze 14 stoleti, vnejsek je puvodni, ale vnitrek byl zajimave rekonstruovan v 19 stoleti. Nezvykla je stukova vyzdoba klenby, ktera je krasna, ale k vnejsi fasade se jaksi nehodi. Vlevo je videt kousek zdiva prilehle veze, ale tu jsem nemel sanci dostat do objektivu. Zajimavych objektu je ve meste mnoho, ale diky uzkym a krivolakym ulickam a 50 mm objektivu se zornym uhlem 46° jsem nemel zadnou sanci.
	Mistni hrad a vyborna rozhlidka do sirokeho kraje. Je zde videt (pri peknem pocasi) vetsi cast regionu Trapani, vcetne mysu Lo Capo, ktery je odsud dobrych 20 km vzdusnou carou. V inkriminovane dobe se vsak pokazilo pocasi. I kdyz okolo svitilo slunce, na Erice sedel mrak, ktery delal z okolni krajiny flekate maskace a zhorsoval svetelne podminky pro atraktivni panoramaticke snimky. Ty ktere jsem delal, opravdu za moc nestaly. Pekne na koukani, mizerne na fotografovani.
Santo Stefano di Camastra - raj pro milovniky keramiky pohladi i nespecializovaneho navstevnika. V tomto meste, ktere lezi na stare silnici podel pobrezi mezi Palermem a Messinou (uz v regionu Messina) jsme se na kratky cas zastavili na zpatecni ceste. Mesto je pozoruhodne mnozstvim keramickych dilen a obchodu, ktere jsou snad v kazdem druhem dome. Keramika vseho druhu, od umeleckych historickych skvostu za miliony (lir) az po temer kycove vytvory za par supu (kazdopadne vsak vkusnejsi nez bezny sortiment v nasich obchodech). Meli jsme nutkani si neco koupit na pamatku i pro potechu oka, ale prave obrovska nabidka a malo casu nam nedovolili koupit nic. Snad priste.
Pohled z horni paluby trajektu na mesinskou uzinu a kontinentalni Evropu. Tydy uz bylo pocasi mizerne, prset zacalo vlastne uz v Santo Stefano di Camastra, takze prilezitosti a chuti k fotografovani bylo poskrovnu. Plavba trajektem trva asi 30 minut vcetne pristavacich manevru. Trajektu je zde tolik, ze prestoze byla rusna sobota, nemuseli jsme vubec cekat. Nas pruvodce tvrdil, ze pres uzinu nelze postavit most, protoze uzinou prochazi kontinentalni zlom, ktery se projevuje pohybem ostrova vuci pevnine, coz je pro stavbu mostu neresitelny problem. Pred dovolenou jsem vsak v mediich (v radiu nebo v televizi - uz nevim) zaslechl zpravu, ze italska vlada schvalila projekt vystavby mostu pres mesinskou uzinu. Zrejme se problem podarilo vyresit - asi teleskopicky nebo gumovy most. Mafie (pokud zde jeste je), ma o cem premyslet - stavebni aktivity byly vzdy jejich domena (viz serial Chobotnice I. - X. a podobne).
Poznatky: Sicilie je krasna zeme Kdybych se zde usadil, urcite byl zde neprodaval sekacky na travu, travy je zde poskrovnu i na udrzovanych pozemcich. Dana, jako sympatizanta ekologickych aktivit, drazdily pohledy na enormni mnozstvi lomu. Tezba a zpracovani kamene a stavebnich hmot je zrejme hlavni zdroj mistni obzivy. Prestoze Sicilie (alespon cast, ve ktere jsme se pohybovali) je ocividne kamenita (kam se na ni hrabe Vysocina nebo Valassko),je zde urodna zeme. Pred nasim prijezdem dlouho neprselo, teploty byly trvale nad 30 °C, a presto na udrzovanych pozemcich se zdala puda, do cervena zabarvena, kypra a vlaha. Asi si bere vlahu ze vzduchu. Silnice a dalnice. Mozna, ze by tato zminka patrila do jine kapitoly, ale s ohledem na mnou nerizene poradi cteni kapitol je to vlastne jedno. Pro ty, kteri to dokazou posoudit, je to tema na samostatny tematicky zajezd. Tunely, mosty, estakady, ktere v takovem mnozstvi nenajdete nikde v Evrope (prinejmensim). A to jsou zde useky pochazejici uz z dvacatych let. Po dalnicich a silnicich dalnicniho typu jsme jeli vlastne od Velkeho Ujezda (okres Prerov) az do Castellammare del Golfo, s vyjimkou useku Mikulov - Viden. Italske dalnice maji vyborne znaceni, zadne bildboardy a reklamy. Ale velmi tezko budete hledat smerove tabule s kilometrickymi vzdalenostmi, zejmena, kdyz sedite uprostred autobusu. Nakonec jsem nekolik zahledl - umistuji se do stredoveho pasu, jsou male, spatne viditelne a je jich velmi malo. Takze pokud se chystate autem do Italie, udelejte si predem podle automapy itinerar, protoze sledovani vzdalenosti je zde problem. Velice se mi zamlouvalo znaceni silnicnich staveb, zejmena mostu a tunelu. Pred kazdou z techto staveb je cedule s nazvem a s vyznacenou delkou. Italove se zrejme vyzivaji v tunelech. Projizdeli jsme i sedesatimetrove tunely, nad nimiz nabylo ani pet metru zeminy - jinde by udelali zarez. Italska vasen v tunelech a moje zminka o prestehovani mafie do postkomunistickych statu vcetne CR (viz hore) ma svoje racionalni jadro - nove tunely pod Strahovem, v Brne, u Moravske Trebove, u Lipnika a vseobecne tunelovani tuto hypotezu jen potvrzuji.
Florencie \| Rim \| Cesty po Sicilii \| San Vito Lo Capo \| Rezervace Lo Zingaro \| Obrazky z cest \| Skvarilovi \| WEB