Get your own Free Home Page| Zpet na prvni stranku Ceskeho koutku |
SHON - Czech corner
Ctvrty rozhovor s Jirim Sosackem (o e-mailove diskusi ceskych promenaru)
Jana Polivkova-Hrachova
JPH (Jana Polivkova-Hrachova): Dobry den, vitejte zase u nas.
JS (Jiri Sosacek): Dekuji vam, jste bajecna zena.
JPH: Muzete mi povedet co je noveho na vasi hvezdarne?
JS: Budeme mit jeskyni cesko-slovensko-tararingapatamskeho pratelstvi.
JPH: Co prosim?
JS: Pod vrcholem Sun Hillu je takova mala jeskyne.
JPH: To je uzasne!
JS: Nasi reditele rozhodli, ze v ni zalozi stalou vystavu pripominajici vyznamne ceske, slovenske a tararingapatamske astronomy. Zatim to neni oficialni, ale mam vybrat nasich deset nejvyznamnejsich zijicich astronomu vsech dob.
JPH: Tolik?
JS: Deset a dva nahradniky.
JPH: Mate uz nejakou predstavu o tom, kteri to budou?
JS: Zatim ne.
JPH: Pane Sosacku, kdyz jste se zminil take o Slovacich, vy dokazete mluvit slovensky?
JS: Ano, trochu.
JPH: Slovenstina je nadherny jazyk. Jsem z ni uplne nadsena. My se ji ted s manzelem oba ucime. Pojdte, vyzkousime si to.
JS: Nech sa paci.
JPH: Som velmi rada, ze suhlasite.
JS: Vraveli ste, ze aj vas manzel...?
JPH: Odvtedy, co sme sa vratili z dovolenky vo Vysokych Tatrach, sa so mnou zhovara iba po slovensky.
JS: A ako mu to ide?
JPH: Dobre.
JS: To s vami hovori po slovensky aj v posteli?
JPH: Ano, tam toho najviac nakeca.
JS: Predpokladam, ze Tatry su stale take krasne.
JPH: Jasne, ze su. Mame odtialto vela peknych zazitkov. Vzala som so sebou zopar fotiek. Chcete si ich pozriet?
JS: Dakujem velmi pekne.
JPH: Toto je hotel, v ktorom sme byvali. A toto su ucastnici choduloveho vystupu z Tatranskej Lomnice na Skalnate pleso.
JS: Dufam, ze vy medzi nimi nie ste.
JPH: To teda nie, nie som hazarderka.
JS: No preto.
JPH: Tu plavam v Strbskom plese.
JS: Vyzerate skvele.
JPH: Vsak ano.
JS: Vzdy sa kupete v dlhych satach?
JPH: Ked som padala z lodky, nestihla som sa prezliect do plaviek.
JS: A tuto co vystrajate?
JPH: Tu nahanam medveda.
JS: Coze?
JPH: Medveda.
JS: Skor on nahana vas.
JPH: Pravda, napokon som pred nim utekala.
JS: Mate rychle nohy.
JPH: A tu krmim kamziky.
JS: Vobec sa vas neboja.
JPH: Tu tiez krmim kamziky.
JS: A co tento stary cap?
JPH: To je moj manzel, predsa!
JS: Prepacte.
JPH: To nic. Pan Sosacek, dostavate na vasu hvezdaren Perzea?
JS: Myslite ten vestnik pre pozorovatelov premennych hviezd vydavany v Brne?
JPH: Prave ten.
JS: Nie, ale poznam ho z kniznice Petrinskej hvezdarne v Prahe.
JPH: Citali ste e-mailovy list, ktory napisal pan Petr Molik sefredaktorovi Perzea?
JS: Nie. Ak mozem, precitam si ho.
JPH: Tu je:
Vazeny pane kolego, dopis s Vasim cirkularem, ktery jste mi poslal na Petrinskou hvezdarnu, a Persea c. 6 jsem nasel. Z novych clanku do Cirkulare c. 16 mam jenom jeden. Prekvapilo me, ze se v Perseovi uz skoro vubec nepise o zakrytovych dvojhvezdach. Myslel jsem si, ze kdyz je Cirkular MEDUSY venovan fyzickym promennym hvezdam, ze budete v Perseovi psat o Vasich pozorovanich zakrytovych dvojhvezd. Vypada to, jako kdyby cas venovany fyzickym promennym chybel u zakrytovych. Mozna, ze je to zbytecna obava, ale nehrozi, ze brnensky program pozorovani zakrytovych dvojhvezd, ktery je unikatni i z celosvetoveho hlediska, tim utrpi? Kde jinde nez v Perseovi by se cesti amateri meli dozvidat neco o programu pozorovani zakrytovych dvojhvezd. Nasi odbornici se v minulosti vicekrat vyjadrili o tom, ze pozorovani zakrytovych dvojhvezd je nejlepe vyuzity pozorovaci cas hvezdare-amatera. Urcite nechteli nikoho odrazovat od pozorovani fyzickych promennych ani od jinych pozorovani, ale hovorili na zaklade znalosti, ktere vetsina amateru nema. V knize Pozorovani promennych hvezd, dil I, se v historickem prehledu uvadi, ze v dobe prvni Ceskoslovenske republiky byl program pozorovani promennych hvezd u nas urcovan osobnimi zalibami jednotlivcu a ne potrebami soustavne vedecke prace. Tehdy se cesti amateri zamerovali temer vyhradne na dlouhoperiodicke fyzicke promenne (miridy, polopravidelne a nepravidelne). Delali to udajne proto, ze nemeli dost casu na jina pozorovani. Myslim, ze to ale byla jenom vymluva a malost tehdejsich ceskych lidi. Vezmete si za priklad pana Tondu Dedocha, ktery ma casove velmi narocne zamestnani (prace na tri smeny) a pritom je dlouholetym nejpilnejsim ceskym pozorovatelem zakrytovych dvojhvezd. Krome toho, rada zakrytovych dvojhvezd se da pozorovat metodou jeden ci nekolik malo odhadu za noc, tak jako u dlouhoperiodickych fyzickych promennych, a pritom jejich sledovani je z vedeckeho hlediska velmi zadouci (jen namatkou uvadim napr. hvezdy beta Lyr, V367 Cyg, RX Cas, SX Cas). Mohl bych se Vas zeptat podle ceho vybirate hvezdy do pozorovaciho programu MEDUSY? Poradili jste se (myslim cleny MEDUSY) s nejakym profesionalnim astronomem o uzitecnosti zmeny pozorovaciho programu ze zakrytovych dvojhvezd na dlouhoperiodicke fyzicke promenne? Rada hvezd programu MEDUSA je pozorovana i jinde ve svete, zatimco mnohe zakrytove dvojhvezdy jsou zanedbavany. Jako sefredaktor Persea byste mohl prispet k podpore pozorovani zakrytovych dvojhvezd v Ceskoslovensku, ale zatim je videt trend spise opacny. Primlouvam se, aby clenove B.R.N.O. vcetne MEDUSY pokracovali v promenarske praci, kterou v 50. letech zapocali nasi nejvyznamnejsi astronomove Z. Kopal, M. Plavec, O. Oburka a dalsi a aby, pokud by to hrozilo, zabranili navratu stavu znameho z predvalecne doby. S pozdravem, Petr Molik
JS: Mate aj odpoved?
JPH: Ano, tu je:
Vazeni kolegove, dopis byl adresovan mne, takze je predevsim na mne, abych odpovedel. K otazce clanku v Perseovi. Udelal jsem si statistiku za posledni 3 roky, ktera potvrdila me tuseni. Prohlednete si pozorne pocty clanku o zakrytovkach a fyzickych prom. v jednotlivych cislech Persea. cislo zakrytovky fyzicke 1/1997 2 2 2 2 1 3 1 3 4 0 0 1/1998 1 4 2 1 2 3 1 1 4 2 0 1/1999 1 7 2 1 7 3 1 4 4 2 3 5 1 5 6 1 5 Pred tim, nez jsem se stal sefredaktorem, byl prumerny pocet clanku o zakrytovkach 1,25 na cislo. V prvnim roce meho vedeni byl 1,17. Tato dve cisla snad muzeme pro nasi vec prohlasit za shodna. Vidime, ze muj prichod do funkce neznamenal ubytek clanku, ktere se venuji hlavne zakrytovkam. Statistika pro fyzicke promenne rika: 1997-1998 byl prumer 1,63 clanku na cislo. V roce 1999 pak 5,17 clanku na cislo. Zde vidime vyrazny posun. Myslim, ze Vas dojem ubytku clanku je zpusoben optickym klamem, protoze v kontrastu s fyzickymi je jich 4,4 krat mene. Pokud jde o to, proc se zvetsil pocet clanku o fyzickych promennych... Kazdy sefredaktor stoji pred ukolem naplnit cislo clanky. Samozrejme se obraci na sve nejblizsi spolupracovniky a lidi, se kterymi se dobre zna. A protoze se venuji organizovani MEDUZY, znam predevsim lidi z ni. Ti se zabyvaji fyzickymi promennymi, takze proto nepisou o zakrytovkach. Ja osobne bych rad videl pomer zakrytovek ku fyzickym 1:1, ale nenachazim ve svem okoli plodne autory. Nevim, ktere odborniky mate na mysli. Ja zase vim od odborniku, ze amateri hraji nezastupitelnou roli v tom, ze jsou schopni produkovat dlouhodobe pozorovaci rady. 100 letou krivku V Boo neudela zadny profesional... Ke zmene programu ze zakrytovek na fyzicke nedochazi. Stalo se jen to, ze vedle zakrytovek se zacali organizovane pozorovat i fyzicke. Pokud jde o sledovanosti hvezd, tak mohu rici vetu presne opacnou k Vasi: "Rada zakrytovych dvojhvezd je sledovana i jinde ve svete, zatimco mnohe fyzicke promenne jsou zanedbavany." Nevim, jak byly vybirany hvezdy do katalogu BRKA, ale do MEKA byly na samem pocatku vybirany prakticky nahodne. Byly to ty s velkou amplitudou, zajimavou krivkou a dostatecne jasne. O sledovanosti ve svete a uzitecnosti konkretnich pozorovani jsme nemeli nejmensi tuseni: bylo nam 16 let, nemeli jsme pocitac ani Internet. Ostatne nebyl tu nikdo, kdo by to vedel - vsichni se zabyvali zakrytovkami. Krome toho tehdy nemohl nikdo tusit, ze hvezdy, ktere si vybiraji L. B. a P. S. z katalogu AAVSO na konferenci, budou pozdeji tvorit pozorovaci jadro skupiny, ktera bude mit pres 50 clenu. Pred nekolika lety jsme si uvedomili, ze je nutno sledovat nesledovane objekty. Program o nesledovane hvezdy take neustale rozsirujeme. V soucasnosti jich jsou asi 2/3. Ty sledovane v programu zustaly, protoze uz si na ne pozorovatele zvykli, byly udelany mapky a prestat je sledovat ... to bychom mohli rovnou vsechna dosud udelana data vyhodit. Navic se ukazuje, ze je skvele, ze mame data od sledovanych hvezd, protoze se tak muzeme porovnavat s ostatnimi skupinami, coz je opravdu zajimave. Pokud se v predvalecne dobe pozorovali jen fyzicke promenne hvezdy a navic zpusobem, ze si kazdy pozoroval, co se mu zlibilo a s daty se nic nedelalo, tak je samozrejme dobre vzit si z toho ponauceni. Dnes je ale situace uplne jina. Pozoruji se zakrytovky a fyzicke se sleduji organizovane. Publikace vysledku MEDUZY jako celku ci nekterych jejich clenu je jen otazkou casu. K tomu abych mohl organizovat psani clanku o zakrytovkach, tak jak to delam u fyzickych promennych bych potreboval mit pristup k databazi B.R.N.O., cist prislusnou literaturu a byt obklopen aktivnimi pozorovateli zakrytovek. Ani jedno neni splneno. Clovekem, ktery to splnuje je M. Z., ale obavam se, ze je prilis zaneprazdnen... S pozdravem Petr S.
JS: Preco je v osloveni "Vazeni kolegove"?
JPH: Pan Petr Molik poslal kopiu svojho listu Dr. Zejdovi a Dr. Simonovi, takze odpoved je urcena aj pre nich.
JS: Ta statistika clankov je ohromujuca.
JPH: Naozaj.
JS: Nikdy by som sa nenazdaval, ze ich tam je tolko.
JPH: Ani ja by som to nevedela, keby som necitala tento list.
JS: V prvom cisle Perzea z roku 2000 nieto ani jedneho clanku o zakrytovych dvojhviezdach. Ale po precitani tejto odpovedi vidim, ze to je iba klam, ze tam v skutocnosti taketo clanky su a ze ich vobec neubudlo.
JPH: Len je najst.
JS: Spravne.
JPH: Co poviete na tvrdenie, ze ulohou sefredaktora je naplnenie cisiel clankami a ze k tomu vyuziva ludi, s ktorymi sa dobre pozna? Nie je to otvoreny nepotizmus?
JS: Chapem, ze niekde tie clanky musi ziskat. Ale vzdy som si myslel, ze ulohou redaktorov odborneho vestnika je informovat citatelov o tom, co sa deje v danom odbore, bez ohladu na to, ci dane informacie pochadzaju od ich znamych alebo z ineho zdroja. Snazit sa iba o to, aby cisla boli naplnene clankami, a pritom ignorovat vsetko ostatne, cim sa nezaoberaju sefredaktorovi priatelia, je podla mna prilis nizky ciel.
JPH: Suhlasim. Keby sa sefredaktori vestnikov a casopisov spoliehali len na svojich znamych, bolo by to citanie velmi ochudobnene.
JS: A viete si predstavit o com by sa pisalo v Perzeovi, keby sa pan sefredaktor dobre poznal napriklad s povrazolezcami?
JPH: Neviem. Ale idu z toho na mna zimomriavky.
JS: Tu v odpovedi ma zaujalo aj to, ze vraj v ramci B.R.N.O. nedochadza ku zmene pozorovacieho programu zo zakrytovych dvojhviezd na fyzicke premenne.
JPH: Vari dochadza?
JS: Zatial existuju vedla seba program pozorovani zakrytovych dvojhviezd a program pozorovani fyzickych premennych, ale coraz viac sa cinnost B.R.N.O. presuva od zakrytovych k fyzickym premennym. Ked si pozriete oficialne pocty pozorovatelov zakrytovych dvojhviezd (vid Perseus, cislo 1, z roku 1999 a Zprava o cinnosti B.R.N.O. za rok 1999), zistite rapidny pokles. Roky a pocty pozorovatelov zakrytovych dvojhviezd su nasledujuce:
1989 ... 89
1990 ... 82
1991 ... 80
1992 ... 75
1993 ... 72
1994 ... 66
1995 ... 57
1996 ... 52
1997 ... 56
1998 ... 48
1999 ... 34
JPH: Cize v B.R.N.O. sa v priebehu desiatich rokov pocet pozorovatelov zakrytovych dvojhviezd zmensil o viac ako polovinu.
JS: Naproti tomu pocet pozorovatelov fyzickych premennych narastal mozno este rychlejsie.
JPH: Takze obavy pana Petra Molika o brnensky program pozorovani zakrytovych dvojhviezd povazujete za opravnene?
JS: Viac-menej ano. Ak by dosavadny trend pokracoval este niekolko rokov, tak by tento program celkom zanikol.
JPH: A podla vas je pozorovanie zakrytovych dvojhviezd dolezite?
JS: Ano. Nieco vam k tomu poviem. Ked pan sefredaktor Perzea nevie, ktori ceski odbornici obhajovali vyznam amaterskeho pozorovania zakrytovych dvojhviezd, pripomeniem, ze okrem zakladatelov a prvych organizatorov takto zameraneho ceskoslovenskeho programu, to je profesorov Kopala, Plavca a Oburku, to bol napriklad pan profesor Vetesnik, ktory v clanku "Dvojhvezdy a vyvoj hvezd" uverejnenom v slovenskom Kozmose, rocnik 23, rok 1992, cislo 4, stranky 11-14, napisal:
"Dovoluji si proto na zaver vyslovit apel ke vsem pozorovatelum promennych hvezd: zamerte sva pozorovani na zakrytove systemy. Vas cas, ktery temto pozorovanim s nadsenim a laskou venujete, bude tou nejefektivneji stravenou dobou pod zarici hvezdnou oblohou."
JPH: Vidim, ze vas cinnost B.R.N.O. zaujima.
JS: Sledujem ju uz dlho. Ved viete, ze som napisal ten prehlad historie brnenskych konferencii o vyskume premennych hviezd.
JPH: A nechcete si precitat aj dalsi list?
JS: Dobre, precitam si ho.
JPH: Tu je:
Vazeny pane kolego, dostal jsem od Vas clanky do Cirkulare c. 17. Vyskytuji se v nich misto nekterych pismen nesrozumitelne znacky (otazniky). Pokud poznam, ktere pismeno tam spravne patri, tak to opravim. Ale nekde se to neda poznat. Mate tam take dalsi clanek o hvezde CH Cyg. Tato hvezda je jiste mimoradne zajimava, ale cim vice Vasich clanku o CH Cyg jsem si precetl, tim vetsi z toho mam zmatek. Nemohl by nekdo z clenu MEDUZY misto nekolika narychlo napsanych prispevku napsat o teto hvezde jeden solidni clanek, ze ktereho by bylo zrejme, co se o teto hvezde opravdu vi a co jsou jenom dohady, aby si kazdy ctenar sam mohl udelat vlastni usudek? Jestlize v kazdem nasledujicim cisle budete vyvracet to, co jste napsali predtim, bude to znamkou pochybne hodnoty Cirkulare. S pozdravem, Petr Molik
JPH: A tu je odpoved:
Vazeny kolego, Domnival jsem se, ze Vam to posilam stejnym zpusobem jako posledne, a ze tedy tyto problemy nenastanou. V ceskem textu nic opravovat nemusite, protoze Cirkular 17 v cestine jiz vysel. Neco jineho ovsem je, kdyz Vam paznaky brani v pochopeni vyznamu vety... Muzeme se dohodnout na zmene formy zasilani clanku. Rikal jste, ze mate OS Windows. Mate tedy poznamkovy blok. Poslu Vam tedy clanky znovu tak, aby v nem byla cestina citelna. Mate ceske Windows? Musim priznat, ze uz mi CH Cyg take leze krkem. Nicmene clanek Ondreje Pejchy je prave tim prehledovym clankem, ktery rika pro a proti trojhvezdnemu modelu a priklani se k netrojhvezdnemu. Ze vyjde tolik clanku jsme dopredu samozrejme nevedeli. Nicmene nejsou vsechny stejne a neda se omezovat autory a zakazovat jim psat o CH Cyg. V kazdem pripade uz o ni psat v dohledne dobe nebudeme. Petr S.
JPH: A tu je este jeden list:
Vazeny pane kolego, dekuji za odpoved. Pokud jde o clanky do Cirkulare, tak ty otazniky misto pismen se tam vyskytovaly uz drive, ale bylo jich mene. Nevim cim to je zpusobeno, ale asi neni treba posilat mi clanky znova. Mam uz je castecne zpracovane. Necham to tak a Vy si tam potom doplnite spravne znaky. Ale tem prispevkum o hvezde CH Cyg nerozumim. Nevadi, ze jste o ni uz psali nekolikrat, ale ty clanky by mely byt aspon trochu solidni. V Cirkulari c. 16 je uvedeno: CH Cygni ... . ... byla povazovana za jednoduchy system, a az po nekolika desetiletich zkoumani byla v roce 1993 potvrzena jeho trojhvezdna podstata (Hinkle, 1993). Podle nej kolem dvou hvezd spektralniho typu B tvoricich symbioticky par obiha chladna slozka spektralniho typu M s dobou obehu 14,5 roku. V Cirkulari c. 17 je citovana stejna prace, ale udaje jsou dost odlisne: Stezejni praci, ktera obhajuje "trojity" model, je clanek v Astronomical Journal c. 105 (str. 1074) z roku 1993 pana Hinkela a kolektivu. V ni jsou prezentovana dlouhodoba spektroskopicka mereni radialnich rychlosti CH Cyg v infracervene JHK oblasti. Podle dvojite periodicity usuzuji na pritomnost tri teles v soustave CH Cyg. Tesny par (symbioticky) se obiha s periodou 756 dnu a vzdalenejsi slozka tvorena trpaslikem spektralni tridy G-K kolem nich obiha s periodou 14,5 roku. Co si ma ctenar myslet, kdyz podle Cirkulare c. 16 se symbioticky par u CH Cyg sklada ze dvou hvezd spektralniho typu B, kolem nehoz ve vetsi vzdalenosti obiha hvezda spektralniho typu M, zatimco v Cirkulari c. 17 se pise, ze symbioticky par u CH Cyg je slozen z cerveneho obra spektralniho typu M6 a bileho trpaslika a vzdalenejsi treti hvezda v teto soustave ma spektrum G-K? V Cirkulari c. 17 se uvadi, ze Yamashita a Maehara v roce 1979 odvodili delku vetsi orbitalni periody u CH Cyg na 15,7 roku, ale neni uvedeno z ceho ji odvodili. Od roku 1979 do roku 1993 ubehlo dost casu na to, aby bylo mozne zjistit, zda perioda 15,7 roku vyhovuje i tem pozdejsim merenim. Ale o tom se ve Vasem prispevku nic nepise a asi jste se tim nezabyvali. Podobnych chyb je ve Vasich clancich vice. Vypada to, ze redaktor nebo recenzent Cirkulare ty clanky vubec necetl a ze byly uverejneny bez odborneho posouzeni. V teto souvislosti mi pripada trapne, kdyz se odvolavate na Dr. A. Skopala jako na zdroj informaci a pak uverejnite neco tak zmateneho. Neberte to ale tak, ze bych chtel kritizovat zrovna Vas. Posuzuji stejne i svoje vlastni vysledky a prace jinych lidi. V soucasne dobe jsem pomahal Dr. Markovi Wolfovi posoudit clanek, ktery mu poslali k recenzi z Astronomy and Astrophysics. Je to clanek o hvezdach typu W UMa, napsany profesionalnimi hvezdari z Ciny. Podle meho mineni ten clanek stoji za uverejneni, ale bylo v nem mnoho drobnych chyb. Zatim jsem videl druhou opravenou verzi toho clanku a autori jej budou muset asi jeste jednou predelavat, kdyz budou chtit aby vysel v A and A. S pozdravem, Petr Molik
JPH: A tu odpoved:
Vazeny kolego, osobne se domnivam, ze autori obou clanku si na to, ze jim je 15 a 16 let vubec nepocinali spatne. Ze nemohu vsechny skutecnosti v clancich kontrolovat je jasne. Musel bych o CH Cygni vedet vice nez oni a to by me zabralo nekolik desitek hodin, ktere nemam. Smyslem Cirkulare je poskytovat sluzby pozorovatelum, informovat o kampanich o hvezdach v programu, o vysledcich nasi prace a slouzi take jako trenazer pro budouci vedce, kterymi M. H. a O. P. s nejvetsi pravdepodobnosti jednou budou. Cirkular tedy neni recenzovany. Dale Vam posilam reakce autoru na Vas dopis, ktery jsem jim poslal. S pozdravem Petr S.
JPH: Tu je dalsi list:
Vazeny pane kolego, dekuji pekne za Vasi odpoved na muj dopis tykajici se hvezdy CH Cyg. Vase vysvetleni v teto veci me nepotesilo, ale spise podesilo. Vubec nezalezi na tom, kolik je autorum prispevku do Cirkulare MEDUZY let. Podobne nesmysly muze napsat patnactilety autor i autor treba ctyricetilety. Naproti tomu mohou existovat desetilete deti, ktere jsou vzdelanejsi nez jejich rodice. Zasadni pro me je zpusob zachazeni s informacemi. Znovu bych chtel rici, ze nekritizuji vyhradne Vas. Stejne jsem kritizoval napr. Dr. J. Grygara (ktery se pak na me nastval). Nevim jak se do zpravodaje vydavaneho skupinou clenu Ceske astronomicke spolecnosti mohl dostat clanek, ve kterem se tvrdi, ze symbioticky par v soustave CH Cyg je slozen ze dvou hvezd spektralniho typu B. Na rozpoznani takove chyby prece redaktor-astronom nepotrebuje desitky hodin studia. Pokud by se takova chyba vyskytla jen obcas, da se to prejit, ale kdyz jsou podobne chyby ve Vasem Cirkulari prilis caste, pak je to na povazenou. Domnivam se, ze tento zpravodaj CAS by mel slouzit k poucovani lidi a ne k jejich oblbovani. Napr. jestlize se v zaslanem abstraktu uvadi, ze krivka radialnich rychlosti odpovidajici periode 756 dni ma polovicni amplitudu 2,6 km/s, pricemz autor prispevku do Cirkulare napise o CH Cyg, ze "Diky male amplitude radialnich rychlosti (pouze 2,8 km/s) u 756 denni periody je mozno soudit, ze se jedna spise o jeden z mnoha excitovanych pulzacnich modu." a Vy tvrdite, ze si vubec nepocinal spatne, pak nevim co si s tim pocit. Mene trpelivy clovek by od toho asi utekl a nechtel by uz s tim mit nic spolecneho. Vyrazy jako "... provokativnim tvrzenim v praci Hinkela ..." a "Dalsi pohorsujici skutecnosti ... je ..." nejsou ve slusne vedecke spolecnosti obvykle a svedci o neucte autora k jinym hvezdarum. Nemam cas podrobneji popisovat dalsi chyby, ale mozna ze i pro Vas Cirkular za nejakou dobu spise nez "zpravodajem poskytujicim sluzby pozorovatelum, informujicim o kampanich o hvezdach v programu a o vysledcich Vasi prace", bude humoristickym ctenim. S pozdravem, Petr Molik
JPH: A odpoved:
Vazeny kolego, Protoze se zalezitosti Cirkulare tykaji nas vsech nizepodepsanych, napsali jsme Vam tuto odpoved spolecne. Trvalo to trochu dele, protoze jsme si to museli promyslet a take nechat schladnout nase hlavy... Uvodem bychom chteli poznamenat, ze se ke kritice stavime konstruktivne, tzn. ze bychom radi docili toho, aby k ni Cirkular nezavdaval pricinu. Pokud je smyslem Vasi kritiky docilit vylepseni Cirkulare, tak stojime vsichni na stejne strane "barikady". Vubec se nedivime, ze se na Vas J. Grygar zlobi, protoze zpusob, jakym vyjadrujete svou kritiku je dost hruby... Bohuzel uz si nikdo z nas nepamatuje, jak se to tam dostalo. V pristim cisle uverejnime opravu. Nedomnivame se, ze jsou Cirkulare plne chyb. Pokud jste jineho nazoru, pak Vas timto zadame, abyste nam poslal jejich seznam. Jinak je to pouze obecna debata, muzeme se bavit o konkretnich chybach a jak jim predejit. Pokud Vam vadi, ze 2,6 neni rovno 2,8, tak Vas mohu ubezpecit, ze to zjisti jenom ten, kdo si po clanku v Cirkulari precte jeste originalni praci. Pochybuji, ze si kdokoli z ctenaru hodnotu radialni rychlosti zapamatuje. Kontrolovat vsechna cisla v clanku by znamenala velkou casovou zatez a nedela to ani Simon pri kontrole Persea a chyby tohoto typu jsou treba v A and A bezne. Cislo 2,8 bylo opsano z jine prace nez je zmineny abstrakt. Za to, ze nesouhlasi s cislem v abstraktu nemuzeme my, ale autor one prace. Pokud myslite, ze v abstraktu je slovo SEMIAMPLITUDE a v clanku AMPLITUDE, tak je zduvodneni stejne jako v predchozim bodu. Kdyz si dve prace neodpovidaji, tak nezbyva nez si vybrat jednu z nich a uvest zdroj. S tim souhlasi i autor clanku a jiz takove vyrazy nebude pouzivat. Smyslem techto obratu bylo ozivit text mene castymi obraty, nikoli nekoho urazet. Petr S. Lubos B. Ondrej P. Michal H.
JPH: A este jeden list:
Vazeny pane kolego,
dekuji za Vas e-mailovy dopis. Byl bych rad, kdybych mohl prispet
k vylepseni Cirkulare, ale toho nelze dosahnout bez poctiveho jednani
autoru clanku. Vas (myslim cleny MEDUZY) dosavadni zpusob provadeni
odborne prace a vedeni diskuse nepovazuji za poctivy. Vsichni vime, ze
clovek musi udelat hodne chyb, nez se ze zacatecnika stane odbornikem
v nejakem oboru. Jde ale o to, jak se svymi chybami a omyly zachazi.
V Cirkulari c. 16 a c. 17 byly uverejneny dva clanky o hvezde CH Cyg,
ktere se navzajem natolik odlisuji, ze jste musel vedet, ze alespon jeden
z nich je nepravdivy (t.j. obsahuje nepravdive udaje). Presto jste i
potom, co jsem Vas na tento rozdil upozornil, napsal, ze autori si "vubec
nepocinali spatne". Jestlize nekdo vedome siri nepravdive informace, jak
to mam nazvat, aby se Vam to nezdalo hrube?
V jednom z clanku o hvezde CH Cyg se uvadi, ze symbioticky par je slozen
ze dvou hvezd spektralniho typu B, a kdyz jsem se Vam o tom zminil,
odpovedel jste, ze "uz si nikdo z nas nepamatuje, jak se to tam dostalo."
Pokud si nepamatujete, odkud jste tuto informaci ziskali, pak je
nepoctive pripisovat ji takovym autorum jako jsou A. Skopal nebo
K. H. Hinkle.
Kdyz jsem u dalsiho z clanku o hvezde CH Cyg poukazal na to, ze autor
zapomnel vyhodnotit pricinu rozdilu hodnot delsi obezne periody uvadenych
v literature, poslal jste mi odpoved: "Nemyslim si, ze je to tak
podstatna chyba: cely clanek by se tim zeslozitil." Takovyto pristup
k odborne praci je pro me neprijatelny. Jestlize existuji rozdilne
hodnoty nejake veliciny a autor clanku muze zjistit, ktera z nich je
spravna, pak by to mel udelat. Clanek by se tim urcite nezeslozitil.
Rozdil v hodnotach 2,6 a 2,8 km/s polovicni amplitudy krivky radialnich
rychlosti u hvezdy CH Cyg, na ktery jsem Vas take upozornil, neni
podstatny (patrne je blizko meze chyby mereni), avsak neni poctive, ze
jste mi neposlal abstrakt ani citaci toho clanku, ze ktereho hodnota
2,8 km/s pochazi, takze si to nemuzu zkontrolovat. V Cirkulari tato
citace chybi take a to je nepoctive vuci vsem ctenarum.
To, ze nekdo uvedl cislo 2,8 km/s jako celou amplitudu krivky radialnich
rychlosti hvezdy CH Cyg, se mi nechce verit (citaci opet neuvadite),
autor clanku v Cirkulari c. 17 se ale mohl snadno presvedcit v praci
Hinkle et al. (1993, AJ, 105, 1074-1086), ze to muze byt nanejvys
polovicni amplituda.
Chcete od me seznam chyb, ale pri Vasem pristupu k odborne praci, bych
nedelal nic jineho, nez vyhledaval chyby v Cirkulari. Pisete, ze nemuzete
vsechny skutecnosti v clancich kontrolovat. Bez kontroly ale odborna
prace nema smysl. Meli by si ji delat sami autori clanku a vedeni MEDUZY
by je k tomu melo vest. Bez kontroly budete na urovni novinaru, kteri
svymi zmatenymi clanky a recmi zaplnuji hromadne sdelovaci prostredky.
Napr. v clanku o CH Cyg v Cirkulari c. 17 se uvadi, ze
"Tesny par (symbioticky) se obiha s periodou 756 dnu a vzdalenejsi
slozka tvorena trpaslikem spektralni tridy G-K kolem nich obiha
s periodou 14,5 roku. Ta vsak neni prilis jista, protoze mereni
probihala pouze po dobu 13 let. Diky tomu se take lisi vysledky jinych
autoru: napr. Yamashita a Maehara roku 1979 odvodili delku vetsi
orbitalni periody na 15,7 roku."
Ciselne hodnoty z ruznych praci, jako jsou tyto, se mohou navzajem lisit,
ale kdyz nekdo pouziva jeden udaj ke zpochybneni platnosti jineho udaje,
mel by si overit pravdivost toho prvniho. Kdyz jsem na to v dopise
upozornil, autor dotycneho prispevku napsal:
"Pokud jde o problem 1979-1993, tak se jim evidentne nikdo nezabyval
(Hinklovu praci jsem celou necetl, protoze je strasne dlouha a nejsou
tam zadne obrazky). Nemyslim si, ze je to tak podstatna chyba: cely
clanek by se tim zeslozitil."
Protoze jsem zvedavy, podival jsem se do prace Hinkle et al. (1993, AJ,
105, 1074-1086) a zjistil jsem, ze perioda 14,5 roku byla urcena
ze spektroskopickych pozorovani v obdobi delsim nez 30 let. Autor clanku
v Cirkulari c. 17 tedy ctenare uvedl v omyl, kdyz napsal ze tato perioda
"neni prilis jista, protoze mereni probihala pouze po dobu 13 let".
Take jeho uvaha o hmotnosti cerveneho obra (v symbiotickem paru CH Cyg)
rovne jedne hmote Slunce je chybna. Autor pise:
"Cerveny obr v tesnem paru by pak mel hmotnost 2,0 Mo, coz vyrazne
odporuje prislusnosti CH Cyg k halove slozce Galaxie (Munari a kol.
1996). V ni totiz maji vsichni cerveni obri priblizne stejnou hmotnost
1,0 Mo. Z toho se pak odviji orbitalni sklon tesne soustavy (podle
zastancu "trojite" teorie musi byt sklon velky, protoze jinak by
nenastavaly proklamovane zakryty), ktery pri zapocitani hmotnosti
cerveneho obra 1,0 Mo a bileho trpaslika 0,2 Mo vychazi na 39°. Hmotnost
bileho trpaslika (BT) by urcite mela byt vyssi a tak pri jejim narustu
na 0,5 Mo vychazi orbitalni sklon na 17°. Velky orbitalni sklon (a tedy
ani zakryt) v pripade 756 denni periody rozhodne neni realny."
V novejsich pracich se uvadi hmotnost tohoto obra v rozmezi priblizne
7-9 hmot Slunce. Jaka je prislusnost CH Cyg nevim, ale Hinkle et al.
(1993) uvadeji, ze patri ke stare diskove populaci. Autor se vyjadruje
nepresne, kdyz pise, ze:
"podle zastancu "trojite" teorie musi byt sklon velky, protoze jinak
by nenastavaly proklamovane zakryty".
Zdaleka ne vsichni zastanci trojhvezdneho modelu CH Cyg pocitaji se
zakryty v teto soustave. Hinkle et al. (1993) vyslovne uvadeji, ze
v soustave CH Cyg nedochazi k zakrytum. Nicmene T. Iijima (1998, MNRAS,
297, 77-83) uverejnil pozorovani zakrytu v symbiotickem paru CH Cyg
v periode 756 dni a urcil hmotnost cerveneho obra na 8,9 hmot Slunce
a jeho polomer na 288 polomeru Slunce. Odpovidajici Rocheuv lalok ma
polomer 465 polomeru Slunce, takze obr jej zdaleka nevyplnuje. I kdyz
tyto hodnoty nebudeme povazovat za spravne, nelze prijmout ani to, ze:
"Dalsi pohorsujici skutecnosti proti orbitalni periode 756 dnu je
vyplneni Rocheova laloku u cerveneho obra. Pokud bereme v uvahu hmotnost
cerveneho obra 1,0 Mo a hmotnost bileho trpaslika 0,2 Mo, tak vychazi
polomer Rocheova laloku na 190 polomeru Slunce. Pri vyssich hmotnostech
BT je polomer jeste mensi. Cerveny obr v systemu je spektralniho typu M6
a polomer takto chladneho obra je 200 a vice polomeru Slunce. Obr by
tedy vyplnil svuj Rocheuv lalok. A jak by se tato skutecnost projevila
na svetelne krivce? V infracervene oblasti by se utvorila dvojita vlna
s amplitudou 0,3 mag (podobne jako u T CrB). Tento jev ale nebyl
u CH Cyg alespon poslednich 17 let pozorovan."
Je docela dobre mozne, ze zmineny cerveny obr svuj Rocheuv lalok
nevyplnuje a ze efekt elipticity je u nej maly, takze se jej nedari
pozorovat. Stejne nesmyslne je zpochybneni trojhvezdneho modelu CH Cyg
tvrzenim, ze:
"Z pozorovani v infracervene oblasti je zrejme, ze cerveneho obra
obklopuje prachovy kokon s polomerem 17krat vetsim nez polomer cerveneho
obra nebo take devetkrat vetsim nez orbitalni separace slozek
pri periode 756 dnu. Bily trpaslik by tedy obihal uvnitr kokonu. To by
se projevilo dvema zpusoby:
1) prach by byl ohrivan zarenim BT. Infracervene zareni by se menilo
ve fazi s jasnosti v oboru U (v case vybuchu).
2) prach by byl znicen tvrdym zarenim BT. Mnozstvi kondenzujiciho
prachu by bylo ovlivneno stavem vybuchu u bileho trpaslika.
Zadna z techto anomalii nebyla u CH Cyg pozorovana, takze bily trpaslik
obiha vne prachoveho kokonu a tedy daleko od cerveneho obra."
Kdyby hmotnost cerveneho obra v symbiotickem paru CH Cyg byla 1 hmota
Slunce a jeho polomer dosahoval 200 polomeru Slunce (jak predpoklada
autor clanku o CH Cyg v Cirkulari c. 17), a kdyby polomer prachoveho
"kokonu", jenz cerveneho obra obklopuje, byl 17 krat vetsi nez polomer
tohoto obra, potom bily trpaslik s hmotnosti 0,2 - 0,5 hmoty Slunce,
obihajici kolem cerveneho obra vne prachoveho "kokonu", by mel obeznou
periodu nejmene 50 let. To je vice nez spektroskopicky zjistena
14,5 rocni perioda obehu treti slozky v soustave CH Cyg. Krome toho
v clanku "Sest druhu svetelnych zmen symbiotickych promennych hvezd"
v Cirkulari c. 16 je uvedeno:
"O symbiotickych promennych hvezdach jste se jiz na strankach Cirkulare
i Persea dozvedeli vsechny zakladni informace. Pripomenme si, ze se
jedna o dvojhvezdy, kde jednou slozkou je bily trpaslik a druhou cerveny
obr. Obe slozky jsou obklopeny spolecnou cirkumbinarni obalkou, jejimz
otcem je cerveny obr."
Jestlize by v soustave CH Cyg bily trpaslik obihal vne prachoveho
"kokonu", mimo cirkumstelarni obalku, potom by to bylo v rozporu s tim,
co je uvedeno v Cirkulari c. 16.
Nevim jak autor dospel k tvrzeni o nepritomnosti efektu odrazu u CH Cyg a
mohl napsat, ze:
"Dalsim problemem s Hinkelovym vykladem je absence efektu odrazu
(podrobneji v Cirkulari 16). U symbiotickych dvojhvezd s periodou kolem
756 dnu je efekt odrazu pomerne vyrazny a snadno pozorovatelny."
Vzdyt Hinkle et al. (1993), ktere autor cituje, vysvetluji svetelne zmeny
CH Cyg s periodou 756 dni prave efektem odrazu.
Podobnymi chybami se Vas Cirkular hemzi. Zda se, ze autori clanku
v Cirkulari nemaji uz vubec schopnost samostatneho kritickeho mysleni.
Mozna je to vlivem verejnych sdelovacich prostredku (noviny, rozhlas,
televize, reklamy vseho druhu) a jejich kazdodenniho oblbovani ceskeho
obyvatelstva. To, co autori Cirkulare pisi, dela ostudu Ceske
astronomicke spolecnosti. Jeste ze nejsem clenem CAS. Kdybych byl,
cervenal bych se jako tribuna pri prvomajove oslave a nebo jeste vice.
S pozdravem,
Petr Molik
JPH: A odpoved:
Hlavne se musi najit nekdo, kdo ty chyby pojmenuje a poradi, co delat, aby se neopakovaly. Rozhodne se autor nenauci psat clanky zodpovedneji, kdyz mu bude nekdo donekonecna opakovat, ze pise blbe... Co je tohle za blbost! Proc by jeden z clanku mel byt 100% pravdivy a druhy 100% nepravdivy? Clanek cislo 2 vyvracel clanek cislo 1. To je prece uplne normalni, kdyz o CH Cygni existuji i v odborne literature spory. Znovu opakuji to, co zrejme nejste schopen pochopit, a sice, ze nemohu u kazdeho clanku cist stejnou literaturu jako autor a vsechny udaje kontrolovat. Clanek cislo 2 byl na Cirkular prilis odborny a planovite s takovymi clanky do budoucna nepocitame. Tim jsem je samozrejme nechtel chvalit za chyby! Nevim, co jste byl schopen napsat z oboru promennych hvezd, kdyz Vam bylo 15 let a jestli jste si nahodou v te dobe jeste nemyslel, ze ohony komet jsou horici plyny! Michal Haltuf pred nekolika dny vyhral oblastni kolo (zhruba uroven kraje) fyzikalni olympiady, takze pochybovat o jeho schopnostech je asi bezpredmetne. Jestli se dopustil chyby, ze CH Cygni je sp. typu B, tak je to preklep, protoze on VI, ze symbioticke hvezdy takove nejsou! NIKDO nepravdive informace nesiri VEDOME!!! Kde jste na to prisel? Myslite si, ze autori schvalne zmenili spravne informace za nespravne? Jak Vas neco takoveho vubec mohlo napadnout? O tomto viz vyse. Vy zjevne nechapete smysl Cirkulare. NENI to odborny casopis. Jak jsem psal poprve (uz me nebavi porad se opakovat) Cirkular je predevsim od toho, aby motivoval pozorovatele k cinnosti. Tem na nejake hodnote 2.6 nebo 2.8 vubec nesejde. ZJISTIT to nemuze, musel by to merit a tim by stejne akorat tak ziskal hodnotu treti, nejlepe 3.1... Nebo se pidil po pricinach rozdilu a musel by je v clanku vysvetlit, cimz by se urcite zeslozitil. Citaci neznam, obratte se na autora clanku. Pisu tedy znova: psat u kazdeho cisla (hodnoty) citaci? Nikdo by ten clanek necetl. Ctenari nejsou odbornici. Coz je presne to, co chcete po me: Abych opravoval vsechny chyby v Cirkulari, nez vyjde!!! To by vydani cisla netrvalo tyden, ale par mesicu! ZNOVU opakuji, ze Cirkular neni odborny casopis. A Vy si myslite, ze jim rikame, aby to co nejvice odflakli a nic nekontrolovali? Vsadim se, ze pod Vasim vedenim by nevyslo ani jedno cislo Cirkulare. Jednak byste nebyl schopen sehnat clanky, a potom byste travil cely zbytek zivota kontrolovanim vsech udaju. Pri sve peclivosti byste zajiste patral i po tom, jestli je A. Skopal skutecne Slovak, kdyz na konferenci mluvil cesky. Mozna by Vas bavilo cist tech nekolik set praci, co o CH Cygni vysly... To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci... To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci... To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci... To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci... To je porad dokola... P. je mlady autor, teprve se uci... Zase jen obecne reci, ze se jimi hemzi. Krome onoho nestastneho clanku o CH Cygni, jste nam o zadnych jinych chybach v jinych clancich nenapsal. Myslim, ze by si mel kazdy zamest pred svym vlastnim prahem. A o vas to plati dvojnasob. Svymi "teoriemi" o hvezdach typu W UMa jste znamy v cele promenarske obci. Vsichni se Vam smeji, k jakym nesmyslnym zaverum ze svych vizualnich pozorovani jste schopen dojit. Delat rozsahle zavery z jednoho ulitleho vizualniho odhadu, muze jen zaslepeny blazen!!! Vas clanek o tomto "tzv. jevu" - "Antiflares" ve sborniku z brnenske konference vzbudil silnou kritiku a udelal jste tim peknou mezinarodni ostudu. Ani H. ani P. by takove ptakoviny nikdy nepublikovali. Mozna jste schopen napsat clanek do Persea o konferenci, ale kdyby jste zkusil napsat neco o nejake zakrytovce, tak Vam to recenzent omlati o hlavu. To se Vam to kritizuje, kdyz sam nic nedelate!!! Takove lidi mam nejradsi! Kdy jste napriklad naposledy napsal nejaky odborny clanek do Persea? Dalsi ukazkou vasi peclivosti, poctivosti a sebekriticnosti jsou Vase stranky Sunhill Observatory. Ty se na kratkou dobu objevili coby odkaz na titulni strane oficialniho serveru promennych hvezd v CR. Behem par dnu jsme dostali spoustu reakci, ze Vase stranky delaji CR akorat mezinarodni ostudu a ze tak neprehledne a zmatene promichane seriozni a radoby vtipne informace dlouho nikde nevideli. Nemam nic proti KONSTRUKTIVNI kritice, ale ta Vase je tipickou ukazkou kritiky DESTRUKTIVNI, ktera akorat vsechny nastve a nic nevyresi. To je kravina. Jeste ze nejste clenem CAS, jinak bychom se za Vas museli stydet. Petr S.
JPH: Ako je to s tou kritikou prispevku pana Petra Molika o antierupciach?
JS: Neviem o ziadnej takejto kritike. Ak nejaka bola, nikto s nou verejne nevystupil. Zmienene pozorovania antierupcii su zalozene nie na jednom, ale na vacsom pocte vizualnych odhadov a zakonitosti ich vyskytu su take, ze sa nedaju vysvetlit chybami pozorovatela. Vzdy sa najdu ludia, ktori ked niecomu nedokazu porozumiet, aspon sa to usiluju zosmiesnit.
JPH: Je v tom Cirkulari naozaj tolko chyb?
JS: Mierne povedane, je ich dost. Napriklad v Cirkulari MEDUZY c. 16 sa o hviezde TX Draconis uvadza, ze
"Diky jeji poloze na obloze na prodlouzeni spojnice prednich kol Maleho Vozu a jeji znacne jasnosti ji muze odhadovat i majitel triedru..."
Tato formulacia je celkom nesrozumitelna. Ak si predstavime predne kolesa Maleho vozu v takom tvare, v akom sa obycajne kreslia, potom ich spojnica musi smerovat kolmo k rovine oblohy, teda smerom k pozorovatelovi. Aj ked sa vzdame zvycajneho stranoveho pohladu na Maly voz, na spojnici jeho prednych kolies hviezdu TX Draconis nenajdeme. V skutocnosti sa tato hviezda nachadza na predlzeni spojnice hviezd beta a gama predstavujucich zadnu stranu Maleho vozu.
V clanku "Ranni ptace dal doskace" v Cirkulari MEDUZY c. 16 autor dokonca napisal:
"Jednotlive hvezdy nejsou na obloze ve stejnou nocni hodinu behem roku na jednom miste. Objekty, ktere jsme na jare pozorovali vecer na vychodnim obzoru, budou na podzim ve stejnou dobu na obzoru zapadnim. Zpusobeno je to tim, ze doba, za kterou Zeme obehne jednou kolem Slunce, neni beze zbytku delitelna dobou rotace nasi planety (proto prestupne roky)".
JPH: Je to mozne?
JS: Keby toto napisal nejaky perohryz, ani by som sa necudoval. Ale ked je autorom tohto textu astronom s vysokoskolskym vzdelanim, tak to naozaj neviem pochopit.
JPH: Ja tiez nie.
JS: A radsej toho uz nechame, co poviete?
JPH: Hej. Totiz ano.
JS: Tak dovidenia.
JPH: Dovidenia.
| Zpet na zacatek |
Get your own Free Home Page